Sestřelit letadlo s nevinnými lidmi? Šándor promluvil o poprasku v českém vzdušném prostoru

Indický stroj, na jehož palubě bylo 330 pasažérů a 15 členů posádky, letěl z Bombaje do Londýna, ale letoví kontroloři v Praze s ním ve čtvrtek odpoledne ztratili spojení. O výpadku informovali kolegy v německém Karlsruhe. Z preventivních důvodů pak následoval start dvou strojů německého vojenského letectva, jejichž vyslání bylo vzhledem k poloze letadla výhodnější,

Podle Šándora nejsou podobné zásahy až tak výjimečné. „Podnikají se z celé řady důvodů, třeba aby se vědělo, zda je posádka letadla v pořádku. Piloti letí natolik blízko, aby viděli do kokpitů, dávají posádce signály a podobně. Tady byl v první chvíli problém, že Indové používali špatnou frekvenci. Ale je třeba si ověřit, co se vlastně na té palubě nebo v kokpitu děje. Proto ta letadla startují. Neznamená to hned, že jde o nějakou velkou akci – stát se může cokoliv. Mohou pak například letadlo doprovodit,“ vysvětluje pro server EuroZprávy.cz Šándor.

V českém vzdušném prostoru sice zasahovaly stíhačky německé, pokud by ale vzlétli Češi, postupovali by podle něj stejně, protože v rámci systému NATO existují stejná pravidla. „Není to nic, s čím by si čeští piloti Gripenů z čáslavské základny nebyli schopni poradit,“ myslí si expert.

V případě, že by nebylo možné s piloty kontakt navázat, záležela by reakce na momentální situaci. „Pokud by neposlouchali pokyny, bylo by to samozřejmě velmi těžké. Záleží na důvodu, proč by neposlouchali. Možná si vzpomenete, když došlo asi před deseti lety k podobné situaci s řeckým letounem. Tam byli všichni z nějakého důvodu v bezvědomí. Stroj letěl tak dlouho, než mu došlo palivo a havaroval. Tam nešlo o to, že by piloti nebyli ochotni komunikovat, ale prostě byli mimo. Všechno by záleželo na důvodu, proč neodpovídají, odhadu situace a toho, co mohou chtít udělat. Pokud by existovala obava, že může dojít k navedení letounu na nějaký důležitý pozemní cíl, to by zřejmě byla tendence letadlo sestřelit. Vydat takový rozkaz v situaci, kdy je na palubě 300 nebo 400 nevinných lidí – no, nechtěl bych nikdy tuto povinnost mít,“ přiznává někdejší šéf Vojenské zpravodajské služby.

V hollywoodských filmech jsme nejednou viděli, jak byli na pomoc uneseným letadlům posláni vojáci, kteří se dokázali dostat z jednoho letadla do druhého. To je ale podle Šándora „blbost“. „Nemůžete v 10 tisících metrech otevírat nějaké poklopy. To jsou kraviny,“ dodává odborník.