ROZHOVOR | Dánové migranty vítají, po čtvrté hodině už v práci nikoho nenajdete, říká Češka žijící v Dánsku

Proč jste se rozhodla pro život právě v Dánsku? Čím vás tato země zlákala?

K životu v Dánsku jsem se dostala jako lidově řečeno „slepá k houslím“. Vlastně za to může moje tehdejší kamarádka ze střední, která se do Dánska přemístila po roce na VŠE v Praze. Tehdy jsem o Dánsku vůbec nic nevěděla a vlastně tu nikdy předtím ani nebyla. V tomto ohledu jsem jí hodně věřila a doufala, že moje zkušenost s životem na severu bude stejná, ne-li lepší. Odeslala jsem přihlášky na vysoké školy v Dánsku a modlila se v zázrak, který nakonec vyšel a já se tak přestěhovala z Prahy do Dánského města Horsens.

Jak vypadaly první dny poté, co jste do země dorazila? S čím jste se musela vypořádávat?

První dojmy byly zvláštní ale dodnes si pamatuji na to, jak jsme autem přejeli německou hranici a najednou byla všude rovina. Hodně mne také překvapily všudypřítomné cyklostezky a to, jak jsou – Dánové obezřetní k přírodě. Největší výzva pro mne na začátku byla určitě jazyková bariéra, jelikož jsem dánštině na začátku vůbec nerozuměla a musela se tak spokojit jen s angličtinou.

Jaké jsou první reakce na to, když někomu řeknete, že jste Češka?

Tohle je dobrá otázka a odpověď se velmi různí. Většina lidí kolem mne Českou republiku zná jen z hodin zeměpisu a naši řeč přirovnává k polštině či ruštině. Na druhou stranu teď hodně slýchám, jak je naše hlavní město – Praha kouzelné místo, což mne vždy velmi potěší. Párkrát jsem už také měla možnost dělat průvodce mým zahraničním přátelům. Ve většině případů si Prahu a české jídlo zamilovali. Hlavně potom trdelník.

Liší se v něčem mentalita Dánů a Čechů?

Bezpochyby. Většina lidí tu klade důraz na rozlišení pracovního a soukromého života. Po práci se tak věnují rodině, přátelům nebo si jdou zacvičit či sledovat televizi. Hranice mezi profesním životem a tím osobním je tedy více než znatelná.

Rodinný život v Dánsku nepochybně podporuje také volnější pracovní doba, kdy většina zaměstnanců upřednostňuje pracovat od dřívějších hodin, aby měli více času na svou rodinu a své aktivity. Díky tomu najdete většinu kanceláří a skladů po čtvrté hodině téměř prázdných.

Existují nějaké kulturní zvyklosti, které Vás u Dánů překvapily?

Mají tu takový pěkný rituál, kdy jste posypáni skořicí v případě, že dovršíte 25 let, aniž byste vstoupili do sňatku a pepřem v případě, že vám bylo třicet a vy jste stále single. To mi přišlo velmi humorné hlavně ze začátku, kdy jsem si nedokázala vysvětlit původ skořice na chodníku.

Dánsko je oblíbenou destinací studentů. V čem je tamní studium jiné než u nás?

Řekla bych že je to především to, jak tu učitelé dávají větší důraz na porozumění a ovládání dané látky. Během semestru ve škole pracujeme na různých projektech a výzkumech. Celkově bych řekla, že studium ve Skandinávii je vhodnější pro kreativní a komunikativní lidi, jelikož to není jen o učení se látky nazpaměť. Také se tu drží hesla, že žádná otázka není špatná. V praxi to tedy znamená, že se studenti mohou na cokoli zeptat, aniž by se báli toho, že budou zesměšněni.

Dalším důvodem je bezpochyby to, že tu jako občan EU nemusíte platit školné. Samotné studium je poté v angličtině.

Jak je na tom země v případě zaměstnanecké politiky? Jak obecně tam funguje trh práce?

Dánové si potrpí na průběžné hodnocení pracovních výsledků, rádi porovnávají a diskutují případné změny, které je potřeba provést. Jako nováčka Vás tak může odlišné firemní prostředí, známé také jako plochá organizační struktura překvapit. Velký důraz se tu klade na individualitu, a ačkoliv se tu bez problémů můžete obrátit na kolegy, vždy se od Vás bude očekávat, že jste schopni svoje úkoly plnit sami. Jste tak králem svého času a záleží jen na Vás, jak se s úkolem vypořádáte. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se v neformálním a uvolněném pracovním prostředí brzy bez problému zorientujete.

Dánové tu upřednostňují pohodlí a o nějaké firemní kultuře v oblékání by se mohli vést dlouhé diskuze. Mým aktuálním pracovištěm je mladá firma, kde kravatu najdete maximálně tak ve skladu se zbožím a kde se starám o zákazníky z České republiky. Konečně mám tak možnost osobně porovnat pracovní prostředí v Dánsku s tím v České republice.

Jak Dánové pohlíží na současné krize, které hýbou Evropou? Například uprchlickou krizi, terorismus nebo Islámský stát.

Co se týká obyvatelstva, je Dánsko velmi multikulturní a otevřené vůči nově příchozím národnostem. To jsem navíc mohla zaznamenat během uprchlické krize, kdy se Dánsko stalo domovem stovkám přistěhovalců. Vláda se tu snaží o integraci, a tak nově příchozí podporuje v tom, aby se učili dánsky.

Vraťme se zpět k životnímu stylu. Je v něčem hodně rozdílný oproti tomu našemu?

Jedna z nejdůležitějších věcí, bez kterých se v Dánsku neobejdete je kolo, a to z několika důvodů. Nejen že je to praktický způsob, jak se pohodlně přepravit z místa na místo zrovna ve chvíli, kdy chcete, ale také znatelně ulehčíte vaší peněžence. Veřejná doprava je v Dánsku v porovnání s Českem nákladnější, a za jednu jízdu autobusem tu zaplatíte v přepočtu osmdesát korun. Jsou ale chvíle, kdy se tomu nevyhnete.

Jaká je Dánská kuchyně? Má nějaká specifika?

Dánská gastronomie je bezprostředně založená na používání lokálních surovin. Ať už se jedná třeba o Dány oblíbenou slaninu (Dánové jsou jeden z největších producentů vepřového masa na světě), brambory či mléčné výrobky. Dánským národním jídlem je potom „Stegt flæsk med persillesovs “což je takový český dokřupava vypečený bůček, přelitý bešamelovou omáčkou podávaný s bramborem a zelím. Další pochoutkou z vepřového masa jsou také „Frikadeller”, které bych přirovnala k českému karbanátku.

Najde se něco, co Vám z České republiky chybí?

České ceny. To mi tu chybí. Jinak bych řekla, že tu mám všechno. Navíc také umím vařit, a tak nemám problém třeba s uvařením svíčkové či přípravou houskového knedlíku. To se pak cítíte jako doma. Doslova. Na druhou stranu nechci zapírat, že mi chybí přítomnost mé rodiny. To je ta cena, se kterou by měl každý, kdo se plánujete vydat do zahraničí počítat.