Colloredo-Mansfeldová dál bojuje o Opočno, podala ústavní stížnost

Námitkou, že za konfiskací stála informace o židovských předcích rodiny, se justice podle NS řádně zabývala. Důvody konfiskace byly spíše politické, nacisté Colloredo-Mansfeldy pokládali za "rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti".

Odvolací soud také připomněl, že zákonodárce projevil vůli napravit jen některé křivdy vzniklé po únoru 1948. "Pro mě je to jasný, vrátit by mi to měli, to je fér," reagovala tehdy Colloredo-Mansfeldová.

Soudy se případem zabývaly opakovaně. Nejdříve žalobu zamítly, v roce 2000 Nejvyšší soud vrátil spor k novému projednání. Poté soudy rozhodly, že majetek má stát vydat a zámek spravovala Colloredo-Mansfeldová. V roce 2005 ale Ústavní soud verdikty zrušil a případ se znovu vrátil rychnovskému soudu, který rozhodl, že zámek má patřit státu, který objekt 10. dubna 2007 opět převzal do své péče.

Další projednávání začalo poté, co Ústavní soud vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové a uvedl, že listiny, které předložila, by pro ni mohly znamenat příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud, avšak padlo stejné rozhodnutí jako předtím.

V jiné větvi sporu se Colloredo-Mansfeldová s bratrancem Jeromem Colloredo-Mannsfeldem domáhala vydání mobiliáře z Opočna. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v prosinci konstatoval, že české soudy porušily práva šlechtického rodu na spravedlivé soudní řízení.