ROZHOVOR - V New Yorku včera útočil muž původem z Uzbekistánu, který najel autem na cyklostezku a zabil osm lidí. Útoky autem nejsou v poslední době nic neobvyklého, řada měst - včetně Prahy - už proto na místa, kde se pohybuje větší množství lidí, umístila například betonové zábrany. Ty jsou ale z větší části k ničemu, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz generál v záloze, bezpečnostní poradce a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.
K útokům nákladními auty docházelo v poslední době především v Evropě. Je možné říci, proč teď byly cílem právě Spojené státy?
Neposuzoval bych problém tak, že jde o Evropu nebo Afghánistán nebo Spojené státy. Útok nákladním automobilem vychází z manuálu Islámského státu, který to radí. Myslím si však, že rozhodující je kombinace toho, že je tu člověk nebo skupina lidí, kteří nám chtějí ublížit, a že volí pro svůj čin prostředek, který je pro ně nejvíce dostupný.
Jinými slovy, když půjdete a budete si chtít půjčit nákladní auto, a nejste hlupák jako ti, kteří útočili v Barceloně a kteří si šli půjčit auto a nevěděli, že na to potřebují papíry – to byli idioti, tak se vám to povede. Není nic zvláštního na tom si půjčit auto z půjčovny, zaplatíte a když to s nikým nekomunikujete, tak nikdo nemůže přijít na to, co chcete udělat. Navíc tato dodávka nebyla nijak velká, nešlo o nic neobvyklého.
Dejme si proto pozor na to, abychom se nepokoušeli věci škatulkovat a vytvářet schémata. Jsem přesvědčen o tom, že je tu nějaký návod, manuál, nějaké doporučení – a pak je tu to hlavní. Každý, kdo se pro něco takového rozhodne, to udělá způsobem, který je pro něj nejpřijatelnější. Když umíte sestrojit výbušninu, poskládat ji ze součástek, které se dají jednoduše obstarat a nikdo si toho nevšimne, tak to můžete udělat tímto způsobem. Když chcete někoho pobodat nožem, protože si na nic jiného netroufnete, uděláte to nožem. Bránil bych se proto tomu, abychom říkali, že odteď už to budou jenom nákladní automobily. My se potom zabetonujeme všemi možnými skružemi – a on se nám odpálí člověk s batohem na zádech, který přes tyto skruže jednoduše projde.
Útočník měl u sebe i jednu paintballovou a jednu vzduchovou pistoli, se kterými poté vystoupil u auta. Je jasné, že nemohl nikoho zastřelit. Proč je tedy měl u sebe? Pokoušel se vyvolat další strach a paniku?
Neznám psychologický profil onoho Uzbeka, netuším, co se mu honilo v hlavě. Člověk, který se rozhodne masově zabíjet, nemůže být nikdy normální. Jestli tu byl podtext, že chtěl při činu přijít o život, tak je logické, že když před policisty vytáhnete airsoftovou pistoli, tak oni neví, jestli je to normální zbraň nebo atrapa. A zareagují střelbou. Newyorští policisté udělali asi dobře, že ho nezabili, ale pouze zranili.
To je vždy lepší, protože máte možnost lépe se dobrat toho, zda byl tento člověk na někoho napojen, jestli mu někdo pomáhal nebo jestli nejsou někde další útočníci. To se samozřejmě dá částečně zjistit, i když umře. Prohlédnou se kamerové záznamy, mobilní telefon a další věci. Ale když může pachatel vypovídat, vždycky je to lepší.
Ale jaká byla jeho skutečná motivace a proč takto jednal, to je těžké říct. Klonil bych se k názoru, že chtěl takto přijít o život a že chtěl spáchat hrůzný čin a udělat ze sebe sebevražedného mučedníka, který vstoupí do Alláhova nebe.
V médiích se objevily spekulace, zda nemůže mít útok spojitost s ostrou protiislámskou a protiimigrační rétorikou prezidenta Donalda Trumpa. Jaký je váš názor?
Média evidentně vůbec nechápou, o čem je tento problém. Spojené státy jsou pro islamisty satan číslo jedna. Možná jim bude konkurovat Izrael, ale rozsahem a významem jsou hlavní právě USA. Teroristické útoky se děly za vlády Bushů, Clintona i Obamy. Nemyslím si, že by trošku ostřejší rétoriku Donalda Trumpa bylo možné považovat za dlvod, že je tu zvýšená reakce islamistů. Trump zatím neudělal v zahraničně-politické oblasti nic tak závažného – pokud pomineme bombardování syrské letecké základny a navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu o 5 tisíc, aby to mohlo změnit negativní postoj islamistů vůči Spojeným státům. Když se podíváte do historie, tak hlavním západním cílem byly právě Spojené státy.
Jsem přesvědčen, že USA jsou z globálního hlediska stále terčem číslo jedna. Jenže Američané po 11. září investovali hodně do protiteroristických opatření. Ale jak je vidět, stejně nelze zajistit každému v každou chvíli úplné bezpečí.
V evropských městech, například i v Praze, se v poslední době staví právě vámi již zmiňované betonové zátarasy, které mají útokům autem zabránit. Pokud budeme mluvit třeba konkrétně o Praze - jsou taková opatření opravdu efektivní? Mohou případného útočníka zastavit? Nebo jde jen o snahu politiků ukázat, že něco dělají?
Pokud se podíváme na úroveň betonových skruží, i laik musí vidět, že nemohou odolat náporu jízdy velkého auta. Přijde mi to jenom jako alibismus politiků nebo správců obchodních center. Ukazují, že něco udělali. Ale skruže, aby odolaly jízdě a kinetické energii, kterou vyvine velký náklaďák, musí být hluboce zapuštěny v zemi. Nemohou být jen takto volně plácnuty do prostoru – tak zastaví jedině starou Škodovku. Přijde mi to úplně zbytečné. Bezpečnostní opatření se mají dělat pořádně, abychom měli jistotu, že když se něco stane, tak budou fungovat. Toto je ale jen polovičaté řešení, které k ničemu není.
Je dobré některá prostranství takto ohraničit, ale zároveň umožnit průjezd záchranné služby, hasičů a dalších. Osobně se mi líbí systém v Římě. Přístupové cesty na velká a turisty hojně navštěvovaná náměstí jsou kryty vojenskými auty, velkými obrněnými vozidly Iveco. U nich stojí policisté a vojáci, nehrají si s mobilem a opravdu hlídají. A když je potřeba zajistit průjezd, tak autem uhnou a pak ho zase vrátí zpátky. Žere to sice prostředky lidí, ale přijde mi to účinnější, než naskládané betonové skruže, které nemají šanci zabránit průjezdu většího auta. To je prostě špatně.
Děkujeme za rozhovor.
Související

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Papež František byl výjimečný. Věděl, kde leží skutečné problémy současného světa, míní expert
rozhovor , Andor Šándor (bezpečnostní specialista) , Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017) , Terorismus
Aktuálně se děje
před 37 minutami

Krym zůstane Rusku, Zelenskyj to chápe, prohlásil Trump, zatímco Witkoff jedná s Putinem
před 44 minutami

Součkovi hrozí konec v čele ČT. Radní se ho zřejmě pokusí odvolat
před 1 hodinou

USA předložily konečný návrh mírové dohody. Kyjev a Evropa s ním nesouhlasí, zveřejnily vlastní
před 2 hodinami

Skandál, který v USA nemá obdoby. Jak vznikl Signalgate? Ministr obrany obešel bezpečnostní protokoly Pentagonu
před 2 hodinami

Trumpových 15 vyvolených? Švýcaři prozradili, jak budou USA postupovat v řešení cel
před 2 hodinami

Koncesionářské poplatky vzrostou od května, platit je bude každý, kdo má internet, podepsal Pavel
před 3 hodinami

Trumpův mírový plán pro Ukrajinu se řeší v Moskvě. Witkoff jedná s Putinem o konci války
před 4 hodinami

Papež František porušil tradici. Proč nebude pohřben ve Vatikánu?
před 5 hodinami

Čína v tichosti zrušila odvetná cla ve výši 125 % na některé zboží z USA
před 5 hodinami

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný
před 6 hodinami

Kličko: Ukrajina možná bude muset vyměnit konec války za část svého území
před 8 hodinami

Sváteční počasí. Meteorologové už nabízejí předpověď na prvního máje
Aktualizováno včera

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou
včera

Lidé už dostávají klíčové informace k dani z nemovitostí. Lhůta je v červnu
včera

Ceny benzinu a nafty klesly nejníže za poslední měsíce. Trend se ale změní
včera

Novinky u pracovního volna. Ministerstvo řeklo, co bude od června jinak
včera

Sejdu se s šéfredaktorem The Atlantic, vymysleli si podvod i aféru SignalGate, prohlásil Trump
včera

OBRAZEM: Lidé se naposledy rozloučili s Jaromírem Štětinou. Na pohřeb dorazili Kalousek, Černochová i Pánek
včera

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz
včera
Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU
Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák