ROZHOVOR | Ubrání se Praha terorismu? Betonové zábrany jsou k ničemu, pošlapal plány města expert

ROZHOVOR - V New Yorku včera útočil muž původem z Uzbekistánu, který najel autem na cyklostezku a zabil osm lidí. Útoky autem nejsou v poslední době nic neobvyklého, řada měst - včetně Prahy - už proto na místa, kde se pohybuje větší množství lidí, umístila například betonové zábrany. Ty jsou ale z větší části k ničemu, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz generál v záloze, bezpečnostní poradce a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

K útokům nákladními auty docházelo v poslední době především v Evropě. Je možné říci, proč teď byly cílem právě Spojené státy?

Neposuzoval bych problém tak, že jde o Evropu nebo Afghánistán nebo Spojené státy. Útok nákladním automobilem vychází z manuálu Islámského státu, který to radí. Myslím si však, že rozhodující je kombinace toho, že je tu člověk nebo skupina lidí, kteří nám chtějí ublížit, a že volí pro svůj čin prostředek, který je pro ně nejvíce dostupný.

Jinými slovy, když půjdete a budete si chtít půjčit nákladní auto, a nejste hlupák jako ti, kteří útočili v Barceloně a kteří si šli půjčit auto a nevěděli, že na to potřebují papíry – to byli idioti, tak se vám to povede. Není nic zvláštního na tom si půjčit auto z půjčovny, zaplatíte a když to s nikým nekomunikujete, tak nikdo nemůže přijít na to, co chcete udělat. Navíc tato dodávka nebyla nijak velká, nešlo o nic neobvyklého.

Dejme si proto pozor na to, abychom se nepokoušeli věci škatulkovat a vytvářet schémata. Jsem přesvědčen o tom, že je tu nějaký návod, manuál, nějaké doporučení – a pak je tu to hlavní. Každý, kdo se pro něco takového rozhodne, to udělá způsobem, který je pro něj nejpřijatelnější. Když umíte sestrojit výbušninu, poskládat ji ze součástek, které se dají jednoduše obstarat a nikdo si toho nevšimne, tak to můžete udělat tímto způsobem. Když chcete někoho pobodat nožem, protože si na nic jiného netroufnete, uděláte to nožem. Bránil bych se proto tomu, abychom říkali, že odteď už to budou jenom nákladní automobily. My se potom zabetonujeme všemi možnými skružemi – a on se nám odpálí člověk s batohem na zádech, který přes tyto skruže jednoduše projde.

Útočník měl u sebe i jednu paintballovou a jednu vzduchovou pistoli, se kterými poté vystoupil u auta. Je jasné, že nemohl nikoho zastřelit. Proč je tedy měl u sebe? Pokoušel se vyvolat další strach a paniku?

Neznám psychologický profil onoho Uzbeka, netuším, co se mu honilo v hlavě. Člověk, který se rozhodne masově zabíjet, nemůže být nikdy normální. Jestli tu byl podtext, že chtěl při činu přijít o život, tak je logické, že když před policisty vytáhnete airsoftovou pistoli, tak oni neví, jestli je to normální zbraň nebo atrapa. A zareagují střelbou. Newyorští policisté udělali asi dobře, že ho nezabili, ale pouze zranili.

To je vždy lepší, protože máte možnost lépe se dobrat toho, zda byl tento člověk na někoho napojen, jestli mu někdo pomáhal nebo jestli nejsou někde další útočníci. To se samozřejmě dá částečně zjistit, i když umře. Prohlédnou se kamerové záznamy, mobilní telefon a další věci. Ale když může pachatel vypovídat, vždycky je to lepší.

Ale jaká byla jeho skutečná motivace a proč takto jednal, to je těžké říct. Klonil bych se k názoru, že chtěl takto přijít o život a že chtěl spáchat hrůzný čin a udělat ze sebe sebevražedného mučedníka, který vstoupí do Alláhova nebe.

V médiích se objevily spekulace, zda nemůže mít útok spojitost s ostrou protiislámskou a protiimigrační rétorikou prezidenta Donalda Trumpa. Jaký je váš názor?

Média evidentně vůbec nechápou, o čem je tento problém. Spojené státy jsou pro islamisty satan číslo jedna. Možná jim bude konkurovat Izrael, ale rozsahem a významem jsou hlavní právě USA. Teroristické útoky se děly za vlády Bushů, Clintona i Obamy. Nemyslím si, že by trošku ostřejší rétoriku Donalda Trumpa bylo možné považovat za dlvod, že je tu zvýšená reakce islamistů. Trump zatím neudělal v zahraničně-politické oblasti nic tak závažného – pokud pomineme bombardování syrské letecké základny a navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu o 5 tisíc, aby to mohlo změnit negativní postoj islamistů vůči Spojeným státům. Když se podíváte do historie, tak hlavním západním cílem byly právě Spojené státy.

Jsem přesvědčen, že USA jsou z globálního hlediska stále terčem číslo jedna. Jenže Američané po 11. září investovali hodně do protiteroristických opatření. Ale jak je vidět, stejně nelze zajistit každému v každou chvíli úplné bezpečí.

V evropských městech, například i v Praze, se v poslední době staví právě vámi již zmiňované betonové zátarasy, které mají útokům autem zabránit. Pokud budeme mluvit třeba konkrétně o Praze - jsou taková opatření opravdu efektivní? Mohou případného útočníka zastavit? Nebo jde jen o snahu politiků ukázat, že něco dělají?

Pokud se podíváme na úroveň betonových skruží, i laik musí vidět, že nemohou odolat náporu jízdy velkého auta. Přijde mi to jenom jako alibismus politiků nebo správců obchodních center. Ukazují, že něco udělali. Ale skruže, aby odolaly jízdě a kinetické energii, kterou vyvine velký náklaďák, musí být hluboce zapuštěny v zemi. Nemohou být jen takto volně plácnuty do prostoru – tak zastaví jedině starou Škodovku. Přijde mi to úplně zbytečné. Bezpečnostní opatření se mají dělat pořádně, abychom měli jistotu, že když se něco stane, tak budou fungovat. Toto je ale jen polovičaté řešení, které k ničemu není.

Je dobré některá prostranství takto ohraničit, ale zároveň umožnit průjezd záchranné služby, hasičů a dalších. Osobně se mi líbí systém v Římě. Přístupové cesty na velká a turisty hojně navštěvovaná náměstí jsou kryty vojenskými auty, velkými obrněnými vozidly Iveco. U nich stojí policisté a vojáci, nehrají si s mobilem a opravdu hlídají. A když je potřeba zajistit průjezd, tak autem uhnou a pak ho zase vrátí zpátky. Žere to sice prostředky lidí, ale přijde mi to účinnější, než naskládané betonové skruže, které nemají šanci zabránit průjezdu většího auta. To je prostě špatně.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Andor Šándor (bezpečnostní specialista) Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017) Terorismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy