ROZHOVOR - V New Yorku včera útočil muž původem z Uzbekistánu, který najel autem na cyklostezku a zabil osm lidí. Útoky autem nejsou v poslední době nic neobvyklého, řada měst - včetně Prahy - už proto na místa, kde se pohybuje větší množství lidí, umístila například betonové zábrany. Ty jsou ale z větší části k ničemu, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz generál v záloze, bezpečnostní poradce a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.
K útokům nákladními auty docházelo v poslední době především v Evropě. Je možné říci, proč teď byly cílem právě Spojené státy?
Neposuzoval bych problém tak, že jde o Evropu nebo Afghánistán nebo Spojené státy. Útok nákladním automobilem vychází z manuálu Islámského státu, který to radí. Myslím si však, že rozhodující je kombinace toho, že je tu člověk nebo skupina lidí, kteří nám chtějí ublížit, a že volí pro svůj čin prostředek, který je pro ně nejvíce dostupný.
Jinými slovy, když půjdete a budete si chtít půjčit nákladní auto, a nejste hlupák jako ti, kteří útočili v Barceloně a kteří si šli půjčit auto a nevěděli, že na to potřebují papíry – to byli idioti, tak se vám to povede. Není nic zvláštního na tom si půjčit auto z půjčovny, zaplatíte a když to s nikým nekomunikujete, tak nikdo nemůže přijít na to, co chcete udělat. Navíc tato dodávka nebyla nijak velká, nešlo o nic neobvyklého.
Dejme si proto pozor na to, abychom se nepokoušeli věci škatulkovat a vytvářet schémata. Jsem přesvědčen o tom, že je tu nějaký návod, manuál, nějaké doporučení – a pak je tu to hlavní. Každý, kdo se pro něco takového rozhodne, to udělá způsobem, který je pro něj nejpřijatelnější. Když umíte sestrojit výbušninu, poskládat ji ze součástek, které se dají jednoduše obstarat a nikdo si toho nevšimne, tak to můžete udělat tímto způsobem. Když chcete někoho pobodat nožem, protože si na nic jiného netroufnete, uděláte to nožem. Bránil bych se proto tomu, abychom říkali, že odteď už to budou jenom nákladní automobily. My se potom zabetonujeme všemi možnými skružemi – a on se nám odpálí člověk s batohem na zádech, který přes tyto skruže jednoduše projde.
Útočník měl u sebe i jednu paintballovou a jednu vzduchovou pistoli, se kterými poté vystoupil u auta. Je jasné, že nemohl nikoho zastřelit. Proč je tedy měl u sebe? Pokoušel se vyvolat další strach a paniku?
Neznám psychologický profil onoho Uzbeka, netuším, co se mu honilo v hlavě. Člověk, který se rozhodne masově zabíjet, nemůže být nikdy normální. Jestli tu byl podtext, že chtěl při činu přijít o život, tak je logické, že když před policisty vytáhnete airsoftovou pistoli, tak oni neví, jestli je to normální zbraň nebo atrapa. A zareagují střelbou. Newyorští policisté udělali asi dobře, že ho nezabili, ale pouze zranili.
To je vždy lepší, protože máte možnost lépe se dobrat toho, zda byl tento člověk na někoho napojen, jestli mu někdo pomáhal nebo jestli nejsou někde další útočníci. To se samozřejmě dá částečně zjistit, i když umře. Prohlédnou se kamerové záznamy, mobilní telefon a další věci. Ale když může pachatel vypovídat, vždycky je to lepší.
Ale jaká byla jeho skutečná motivace a proč takto jednal, to je těžké říct. Klonil bych se k názoru, že chtěl takto přijít o život a že chtěl spáchat hrůzný čin a udělat ze sebe sebevražedného mučedníka, který vstoupí do Alláhova nebe.
V médiích se objevily spekulace, zda nemůže mít útok spojitost s ostrou protiislámskou a protiimigrační rétorikou prezidenta Donalda Trumpa. Jaký je váš názor?
Média evidentně vůbec nechápou, o čem je tento problém. Spojené státy jsou pro islamisty satan číslo jedna. Možná jim bude konkurovat Izrael, ale rozsahem a významem jsou hlavní právě USA. Teroristické útoky se děly za vlády Bushů, Clintona i Obamy. Nemyslím si, že by trošku ostřejší rétoriku Donalda Trumpa bylo možné považovat za dlvod, že je tu zvýšená reakce islamistů. Trump zatím neudělal v zahraničně-politické oblasti nic tak závažného – pokud pomineme bombardování syrské letecké základny a navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu o 5 tisíc, aby to mohlo změnit negativní postoj islamistů vůči Spojeným státům. Když se podíváte do historie, tak hlavním západním cílem byly právě Spojené státy.
Jsem přesvědčen, že USA jsou z globálního hlediska stále terčem číslo jedna. Jenže Američané po 11. září investovali hodně do protiteroristických opatření. Ale jak je vidět, stejně nelze zajistit každému v každou chvíli úplné bezpečí.
V evropských městech, například i v Praze, se v poslední době staví právě vámi již zmiňované betonové zátarasy, které mají útokům autem zabránit. Pokud budeme mluvit třeba konkrétně o Praze - jsou taková opatření opravdu efektivní? Mohou případného útočníka zastavit? Nebo jde jen o snahu politiků ukázat, že něco dělají?
Pokud se podíváme na úroveň betonových skruží, i laik musí vidět, že nemohou odolat náporu jízdy velkého auta. Přijde mi to jenom jako alibismus politiků nebo správců obchodních center. Ukazují, že něco udělali. Ale skruže, aby odolaly jízdě a kinetické energii, kterou vyvine velký náklaďák, musí být hluboce zapuštěny v zemi. Nemohou být jen takto volně plácnuty do prostoru – tak zastaví jedině starou Škodovku. Přijde mi to úplně zbytečné. Bezpečnostní opatření se mají dělat pořádně, abychom měli jistotu, že když se něco stane, tak budou fungovat. Toto je ale jen polovičaté řešení, které k ničemu není.
Je dobré některá prostranství takto ohraničit, ale zároveň umožnit průjezd záchranné služby, hasičů a dalších. Osobně se mi líbí systém v Římě. Přístupové cesty na velká a turisty hojně navštěvovaná náměstí jsou kryty vojenskými auty, velkými obrněnými vozidly Iveco. U nich stojí policisté a vojáci, nehrají si s mobilem a opravdu hlídají. A když je potřeba zajistit průjezd, tak autem uhnou a pak ho zase vrátí zpátky. Žere to sice prostředky lidí, ale přijde mi to účinnější, než naskládané betonové skruže, které nemají šanci zabránit průjezdu většího auta. To je prostě špatně.
Děkujeme za rozhovor.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Andor Šándor (bezpečnostní specialista) , Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017) , Terorismus
Aktuálně se děje
před 6 minutami
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
před 58 minutami
Mohli jste zachránit životy, kritizuje Zelenskyj spojence po útoku na Kyjev
před 1 hodinou
Do Británie doputovala krásná zpráva z Portugalska. Eugenie porodila holčičku
před 2 hodinami
Policie zahájila trestní řízení kvůli nehodě poslance Filipa Turka
před 3 hodinami
Trump stále nevylučuje další použití síly proti Íránu
před 4 hodinami
Česko opět zasáhnou silné bouřky. Hrozit budou i ráno a dopoledne
před 5 hodinami
Policejní pátrání na jezeře Most. Dva lidé se pohřešují po úterní bouřce
před 5 hodinami
Trumpovi chodil ozbrojený muž po golfovém hřišti. Našly se u něj zbraně
před 6 hodinami
Česko netrápí jen tropy. V Praze a dvou krajích se vyskytuje smog
před 7 hodinami
Kyjev čelil raketám a dronům. Nejméně 14 mrtvých, další lidé jsou zranění
před 7 hodinami
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
před 9 hodinami
Horké letní počasí má úřadovat i po víkendu, naznačuje výhled
včera
Knížákova rehabilitace se bude řešit u soudu. Umělec dříve narazil
včera
Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru
včera
Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby
včera
Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni
včera
Požár na Benešovsku se rozšířil i na chatky. Platí zvláštní stupeň poplachu
včera
Hansardův pohřeb byl plný hudby. Vystoupila i Markéta Irglová
včera
Neumím si to představit. Macinka promluvil o Pavlovi a dalším summitu NATO
včera
Dočkala se. Su Ťij se dočkala první návštěvy po více než dvou letech
Vězněná barmská politička Aun Schan Su Ťij se poprvé po více než dvou letech dostala do kontaktu s okolním světem. Navštívit ji mohli členové delegace Mezinárodního červeného kříže. Informovala o tom britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková