ROZHOVOR | Ubrání se Praha terorismu? Betonové zábrany jsou k ničemu, pošlapal plány města expert

ROZHOVOR - V New Yorku včera útočil muž původem z Uzbekistánu, který najel autem na cyklostezku a zabil osm lidí. Útoky autem nejsou v poslední době nic neobvyklého, řada měst - včetně Prahy - už proto na místa, kde se pohybuje větší množství lidí, umístila například betonové zábrany. Ty jsou ale z větší části k ničemu, varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz generál v záloze, bezpečnostní poradce a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

K útokům nákladními auty docházelo v poslední době především v Evropě. Je možné říci, proč teď byly cílem právě Spojené státy?

Neposuzoval bych problém tak, že jde o Evropu nebo Afghánistán nebo Spojené státy. Útok nákladním automobilem vychází z manuálu Islámského státu, který to radí. Myslím si však, že rozhodující je kombinace toho, že je tu člověk nebo skupina lidí, kteří nám chtějí ublížit, a že volí pro svůj čin prostředek, který je pro ně nejvíce dostupný.

Jinými slovy, když půjdete a budete si chtít půjčit nákladní auto, a nejste hlupák jako ti, kteří útočili v Barceloně a kteří si šli půjčit auto a nevěděli, že na to potřebují papíry – to byli idioti, tak se vám to povede. Není nic zvláštního na tom si půjčit auto z půjčovny, zaplatíte a když to s nikým nekomunikujete, tak nikdo nemůže přijít na to, co chcete udělat. Navíc tato dodávka nebyla nijak velká, nešlo o nic neobvyklého.

Dejme si proto pozor na to, abychom se nepokoušeli věci škatulkovat a vytvářet schémata. Jsem přesvědčen o tom, že je tu nějaký návod, manuál, nějaké doporučení – a pak je tu to hlavní. Každý, kdo se pro něco takového rozhodne, to udělá způsobem, který je pro něj nejpřijatelnější. Když umíte sestrojit výbušninu, poskládat ji ze součástek, které se dají jednoduše obstarat a nikdo si toho nevšimne, tak to můžete udělat tímto způsobem. Když chcete někoho pobodat nožem, protože si na nic jiného netroufnete, uděláte to nožem. Bránil bych se proto tomu, abychom říkali, že odteď už to budou jenom nákladní automobily. My se potom zabetonujeme všemi možnými skružemi – a on se nám odpálí člověk s batohem na zádech, který přes tyto skruže jednoduše projde.

Útočník měl u sebe i jednu paintballovou a jednu vzduchovou pistoli, se kterými poté vystoupil u auta. Je jasné, že nemohl nikoho zastřelit. Proč je tedy měl u sebe? Pokoušel se vyvolat další strach a paniku?

Neznám psychologický profil onoho Uzbeka, netuším, co se mu honilo v hlavě. Člověk, který se rozhodne masově zabíjet, nemůže být nikdy normální. Jestli tu byl podtext, že chtěl při činu přijít o život, tak je logické, že když před policisty vytáhnete airsoftovou pistoli, tak oni neví, jestli je to normální zbraň nebo atrapa. A zareagují střelbou. Newyorští policisté udělali asi dobře, že ho nezabili, ale pouze zranili.

To je vždy lepší, protože máte možnost lépe se dobrat toho, zda byl tento člověk na někoho napojen, jestli mu někdo pomáhal nebo jestli nejsou někde další útočníci. To se samozřejmě dá částečně zjistit, i když umře. Prohlédnou se kamerové záznamy, mobilní telefon a další věci. Ale když může pachatel vypovídat, vždycky je to lepší.

Ale jaká byla jeho skutečná motivace a proč takto jednal, to je těžké říct. Klonil bych se k názoru, že chtěl takto přijít o život a že chtěl spáchat hrůzný čin a udělat ze sebe sebevražedného mučedníka, který vstoupí do Alláhova nebe.

V médiích se objevily spekulace, zda nemůže mít útok spojitost s ostrou protiislámskou a protiimigrační rétorikou prezidenta Donalda Trumpa. Jaký je váš názor?

Média evidentně vůbec nechápou, o čem je tento problém. Spojené státy jsou pro islamisty satan číslo jedna. Možná jim bude konkurovat Izrael, ale rozsahem a významem jsou hlavní právě USA. Teroristické útoky se děly za vlády Bushů, Clintona i Obamy. Nemyslím si, že by trošku ostřejší rétoriku Donalda Trumpa bylo možné považovat za dlvod, že je tu zvýšená reakce islamistů. Trump zatím neudělal v zahraničně-politické oblasti nic tak závažného – pokud pomineme bombardování syrské letecké základny a navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu o 5 tisíc, aby to mohlo změnit negativní postoj islamistů vůči Spojeným státům. Když se podíváte do historie, tak hlavním západním cílem byly právě Spojené státy.

Jsem přesvědčen, že USA jsou z globálního hlediska stále terčem číslo jedna. Jenže Američané po 11. září investovali hodně do protiteroristických opatření. Ale jak je vidět, stejně nelze zajistit každému v každou chvíli úplné bezpečí.

V evropských městech, například i v Praze, se v poslední době staví právě vámi již zmiňované betonové zátarasy, které mají útokům autem zabránit. Pokud budeme mluvit třeba konkrétně o Praze - jsou taková opatření opravdu efektivní? Mohou případného útočníka zastavit? Nebo jde jen o snahu politiků ukázat, že něco dělají?

Pokud se podíváme na úroveň betonových skruží, i laik musí vidět, že nemohou odolat náporu jízdy velkého auta. Přijde mi to jenom jako alibismus politiků nebo správců obchodních center. Ukazují, že něco udělali. Ale skruže, aby odolaly jízdě a kinetické energii, kterou vyvine velký náklaďák, musí být hluboce zapuštěny v zemi. Nemohou být jen takto volně plácnuty do prostoru – tak zastaví jedině starou Škodovku. Přijde mi to úplně zbytečné. Bezpečnostní opatření se mají dělat pořádně, abychom měli jistotu, že když se něco stane, tak budou fungovat. Toto je ale jen polovičaté řešení, které k ničemu není.

Je dobré některá prostranství takto ohraničit, ale zároveň umožnit průjezd záchranné služby, hasičů a dalších. Osobně se mi líbí systém v Římě. Přístupové cesty na velká a turisty hojně navštěvovaná náměstí jsou kryty vojenskými auty, velkými obrněnými vozidly Iveco. U nich stojí policisté a vojáci, nehrají si s mobilem a opravdu hlídají. A když je potřeba zajistit průjezd, tak autem uhnou a pak ho zase vrátí zpátky. Žere to sice prostředky lidí, ale přijde mi to účinnější, než naskládané betonové skruže, které nemají šanci zabránit průjezdu většího auta. To je prostě špatně.

Děkujeme za rozhovor. 

Související

Írán, ilustrační foto Rozhovor

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.
Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus) Rozhovor

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

Více souvisejících

rozhovor Andor Šándor (bezpečnostní specialista) Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017) Terorismus

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

před 3 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

před 3 hodinami

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 8 hodinami

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 8 hodinami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 11 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 12 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl

Tragédie se stala v lyžařském středisku Bad Gastein v rakouských Alpách. Třináctiletý chlapec z České republiky tam mimo sjezdovku strhl lavinu, přičemž ho sníh zavalil a usmrtil. Záchranáři se hocha snažili oživit, ale nepodařilo se jim to. O smutné události informoval deník Kronen Zeitung

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy