Praha - Vystudovaná právnička Milada Horáková byla celý život veřejně činná. Bojovala proti bezpráví a útlaku jak s nacisty, tak později s komunisty. A zatímco útrapy druhé světové války přežila, následný režim se jí stal osudným.
Milada Horáková se narodila 25. 12. 1901 v Praze na Královských Vinohradech. Po vystudování právnické fakulty pracovala v Ústředním sociálním úřadu a působila v ženském hnutí jako blízká spolupracovnice zakladatelky Ženské národní rady.
V roce 1929 vstoupila do národně socialistické strany a netajila se tím, že její životní vzor byl T. G. Masaryk, jehož program humanitní demokracie přijala za svůj. Se stejnými myšlenkami se v roce 1939 zapojila do protinacistického odboje, kterého se účastnil i její manžel Ing. Dr. Bohuslav Horák.
Její tažení skončilo v roce 1940, kdy byla v bytě v Horním Bradle 2. 8. zatčena i se svým manželem gestapem. Jejich sedmiletá dcera byla dána na vychování rodičům Bohuslava Horáka a Milada Horáková byla vězněna na Pankráci a v Malé pevnosti v Terezíně.
V říjnu 1944 stanula před soudem a i přes navrhovaný trest smrti byla nakonec odsouzena k 8 letům věznění, její manžel dostal trest 5 roků. Trest si odpykávala v ženské věznici v Aichachu u Mnichova, kde byla vězněna až do osvobození americkou armádou v dubnu 1945.
Z nacistického vězení v Mnichově se vrátila do Prahy 20. 5. a o pár dní později přijel i její manžel. Po letech odloučení se setkali s dcerou Janou a rodiči. Všichni jejich příbuzní válku přežili a Horáková se po tom všem chtěla pouze věnovat své rodině.
To jí ale nevydrželo dlouho. Poválečná atmosféra ji opět strhla do veřejné činnosti. Navázala proto na své členství v národně socialistické straně a stala se poslankyní v Prozatímním národním shromáždění i v Ústavodárném národním shromáždění. Po Františce Plamínkové, kterou nacisté popravili, také převzala štafetu v ženském hnutí a jako předsedkyně vedla Radu čs. žen.
Kvůli svému smyslu pro demokracii se nevyhnula četným konfliktům s představiteli KSČ a nebála se vyjádřit svůj nesouhlas s jejich postupem v únoru 1948. Byla proto zbavena svých funkcí a 27. 9. 1949 byla zatčena v rámci uměle vykonstruovaného monstrprocesu
Musela se podrobit řadě výslechů, při kterých se komunisté ptali na kde co. Napomáhala při přípravě emigrace Zenkla? Z jakého důvodu se scházela s tajemníkem prezidenta Beneše Sýkorou? Vyšetřovatelé zkoumali, z čeho ji obvinit. Na základě výpovědí Kopeckého, bývalého diplomata a spolupracovníka ze zahraniční komise národně socialistické strany, se začalo rýsovat, kudy se proces s připravovaný původně jako proces s tzv. Direktoriem bude ubírat.
Svou roli zde sehrál zájem vedení KSČ o diskreditaci stoupenců bývalých demokratických stran a politické emigrace. Demokratický politický odboj nesměl být souzen jako takový, ale jako špionážní expozitura imperialistických mocností, především USA. Z vlastenců a vězňů gestapa bylo potřeba „vyfabulovat" válečné štváče a zrádce lidově demokratického zřízení, uvedl ustrcr.cz.
Proces s Miladou Horákovou a spol. začal před státním soudem 31. května 1950. Senát zasedal v následujícím složení: předseda senátu K. Trudák, soudci z lidu M. Kučera a J. Polanecký, soudci z povolání O. Matoušek a K. Bedrna, prokurátoři J. Urválek, J. Vieska, J. Kepák, A. Havelka a L. Brožová (provd. Polednová). Již první den vypovídala Milada Horáková. Výpovědi ostatních obžalovaných a svědků pokračovaly osm dnů a provázela je organizovaná davová hysterie volající po maximálních trestech.
Nakonec byly vyneseny čtyři rozsudky smrti: M. Horáková, J. Buchal, O. Pecl a Z. Kalandra, čtyři tresty doživotí a další těžké tresty odnětí svobody v rozmezí 28 až 15 let, zostřené konfiskací majetku a ztrátou občanských práv.
Odvolání odsouzených a žádosti o prezidentskou milost (Milada Horáková se této možnosti vzdala, žádost podali její otec a sestra) představovaly pro režim pouhou zdržovací formalitu. Pouze u Milady Horákové, na jejíž rozsudek reagovaly žádostmi o milost významné světové osobnosti, K. Gottwald zaváhal, ale nakonec ji neudělil. Dostala jen povolení rozloučit se svými nejbližšími: s dcerou Janou, sestrou Věrou a sestřiným manželem.
Související
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Před 73 lety byla popravena Milada Horáková
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 48 minutami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 1 hodinou
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 2 hodinami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 2 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 4 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
Slovenská police podle tamního ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka pracuje jen s jednou verzí útoku. Pachatel je obviněn z vraždy ve stádiu pokusu. Podle něj je jasné, že šlo o politicky motivovaný akt.
Zdroj: Libor Novák