Ve středoevropských zemích se demokracie tři desetiletí po pádu komunistického režimu stále nestala plnou součástí národní identity. Lidé ji často omezují jen na volební akt. Svůj podíl na tom má skutečnost, že řada lidí má existenční starosti, a proto nemá sílu zabývat se hodnotami, které demokracie přináší. Shodli se na tom diskutující z Česka, Slovenska a Polska na dnešní mezinárodní konferenci Forum 2000.
"Omezili jsme své vnímání demokracie jen na volby," řekl Juraj Šeliga, který jako jeden ze studentských vůdců organizoval na Slovensku demonstrace po letošní vraždě novináře Jána Kuciaka. "Po sametové revoluci jsme podcenili vzdělávání k demokratickým hodnotám," uvedl.
Podle něj mnoho mladých Slováků nemá povědomí o tom, jaké to bylo žít v totalitním režimu. Chybí podobná reflexe totalitní vlády, jaká se uskutečnila v Německu po druhé světové válce a konci nacistického režimu. "Možná i kvůli tomu není naše generace příliš opatrná, pokud jde o obranu demokracie," řekl Šeliga.
Bývalá předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová upozornila, že řada lidí si demokratický systém neosvojila a stojí mimo něj. Podle ní to potvrdila například účast ve víkendových komunálních volbách, která nedosáhla ani 50 procent. Poukázala také na průzkumy veřejného mínění, podle kterých jen zhruba polovina středoškoláků považuje demokracii za nejlepší způsob společenského zřízení. "Nemyslím, že mnoho lidí považuje demokracii za součást vlastní identity," uvedla.
Podle Štěpánové existuje souvislost mezi nedůvěrou v demokracii a sociálním postavením lidí. "Když lidé jdou do volebních místností, nepřemýšlí o demokracii, ale o naplnění základních potřeb. Pokud vlády tyto potřeby nenaplní, nemůžeme očekávat, že budou lidi o demokracii přemýšlet. Ne ve chvíli, kdy řeší, zda mají dost peněz, aby si mohli dovolit poslat děti na školní výlet a podobně," řekla.
"Samozřejmě že demokracie není dokonalá, stejně tak vývoj v postkomunistických zemích. Samozřejmě se mnoho lidí cítí být vyloučeno, mnoho nadějí se nenaplnilo. Ale nežijeme v ideálním světě. Když srovnáte život v Rusku s životem v Česku, na Slovensku, v Polsku, tak život v našich demokratických zemích je mnohem lepší," reagovala světoznámá polská režisérka Agnieszka Hollandová.
Upozornila ale na to, že Polsko pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS) směřuje k omezení liberální demokracie. Za důkaz označila reformu soudnictví, kritizovanou EU, nebo ovládnutí veřejnoprávních médií vládou. "PiS se snaží v Polsku udělat něco podobného, jako udělal (maďarský premiér Viktor) Orbán v Maďarsku. S tím rozdílem, že Orbán měl na rozdíl od PiS ústavní většinu, takže to, co udělal, bylo sice špinavé, ale legální," řekla Hollandová.
Související
Dalajlama ve zdravici na Foru 2000 zavzpomínal na exprezidenta Havla
Apel na demokratické země. Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu
Forum 2000 , demokracie , Polsko , Česká republika , novináři , Ján Kuciak , Právo a spravedlnost (PiS) , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák