Uzavření převýchovných táborů pro Ujgury a další menšiny a dodržování mezinárodně uznávaných lidských práv ze strany Číny požaduje iniciativa představitelů akademické obce, veřejného života a občanské společnosti v Česku a na Slovensku. Uvedli to dnes v tiskové zprávě. Autoři výzvu zveřejnili u příležitosti dnešního 70. výročí vzniku Všeobecné deklarace lidských práv. O zhoršené lidskoprávní situaci v ČLR informovaly už v listopadu na jednání Rady OSN členské státy.
Iniciátoři kritizují Peking kvůli zacházení s menšinovými muslimskými Ujgury v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang i celkové autoritářské směřování Číny pod vedením generálního tajemníka Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga. Podle autorů zprávy sílí represe proti Ujgurům, Kazachům a dalším muslimským menšinám od nástupu Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012 a zejména od nástupu Čchen Čchüan-kuoa do funkce oblastního stranického tajemníka.
"Jsou zde potlačována politická, náboženská a kulturní práva obyvatel zaručená čínskou ústavou, jsou zaváděny metody policejního státu a digitální diktatury a obyvatelstvo je masově politicky indoktrinováno. Odsuzujeme zejména uvěznění několika set tisíc lidí v politických převýchovných táborech," uvedli v tiskové zprávě.
Autoři iniciativy usilují zejména o propuštění všech lidí zadržovaných v politických převýchovných táborech a ukončení represivní politiky vůči národnostním a náboženským menšinám v Číně. Apelují také na české státní orgány a ekonomické subjekty, aby ukončily spolupráci s aktéry, kteří se podílejí na represi Ujgurů, a podpořily dodržování lidských práv. Mezi iniciátory výzvy jsou sinolog a ujgurista Ondřej Klimeš, sinolog a tibetolog Martin Slobodník, sinoložka Olga Lomová a dalších 120 českých a slovenských představitelů akademické obce, veřejného života a občanské společnosti.
Takzvaná střediska odborného vzdělávání, kam jsou na politickou převýchovu posíláni tamní Ujgurové, uzákonila v roce 2018 regionální vláda v autonomní oblasti Sin-ťiang. Úřady chtějí bojovat proti šíření podle nich extremistické ideologie. Podle OSN je v takových zařízeních v Sin-ťiangu drženo asi milion Ujgurů, Kazachů a příslušníků dalších menšin.
Here's an annotated copy of the personal data collection form police in Urumqi sent out to all residents early this year. It divides people into "safe," "normal" and "unsafe" based on categories like ethnicity and prayer habits. (More here: https://t.co/BB18uANBej) pic.twitter.com/CM28SOGNHK
— Josh Chin (@joshchin) 20. prosince 2017
Čínu za diskriminaci Ujgurů v listopadu 2018 na jednání Rady OSN kritizovaly západní země včetně Kanady, Francie či Německa při projednávání zprávy o stavu lidských práv v Číně. Čína kritiku odmítla. Podle ní se obvinění z věznění Ujgurů nezakládá na faktech. "Nepřijímáme politicky motivovaná obvinění několika zemí, která jsou naprosto zaujatá," řekl v Ženevě náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng.
Ujgurové jsou druhým nejpočetnějším muslimským etnikem v Číně. Řadí se k sunnitským muslimům a jejich počet se odhaduje na osm milionů. Většina turkických Ujgurů žije v provincii Sin-ťiang a na území, které obývají přes 1250 let, usilují o nezávislý stát s názvem Východní Turkestán.
Související
Ve Sněmovně se budou skloňovat lidská práva v Číně a její podpora Ruska. Panují obavy z materiální pomoci v Putinově válce
V Číně propukají silné protesty proti covidovým uzávěrám
Ujgurové , Čína , Muslimové , lidská práva , Česká republika
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák