Datum 15. března 1939 je klíčové. Z nacistické okupace se lze poučit i dnes, říká historik

Blížící se výročí začátku okupace českých zemí nacistickým Německem připomene klíčové události českých moderních dějin. Poučit se z nich může i dnešní generace mladých lidí. Měla by vědět, jak brutální nacistický režim byl a jak fungovala jeho propaganda a sociální demagogie. ČTK to řekl historik Petr Koura z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků by se ve školách mělo učit o moderních dějinách více.

"Datum 15. března 1939 je klíčové pro české moderní dějiny - je to datum, kdy naše země byla poprvé v moderních dějinách okupována cizím vojskem a následkem toho zde byl zřízen okupační režim. Následujících šest let je podle mého názoru pro naše dějiny naprosto zásadních. Jsou dobou hrdinství, ke kterému můžeme s obdivem vzhlížet, ale i dobou kolaborace a přizpůsobování, ze kterého se můžeme poučit," uvedl Koura.

Podle něj je historie důležitá pro pochopení různých jevů ze současnosti. Mladá generace by proto měla vědět, že v Česku v letech 1939 až 1945 vládl nacistický okupační režim a jaké používal metody. Kromě toho, že zastrašoval lidi brutálním násilím, tak využíval i manipulativní propagandu nebo sociální demagogii, vyjmenoval Koura. "Dále by mladá generace měla mít povědomí o protinacistickém odboji a v neposlední řadě též o rasovém pronásledování Židů a Romů," dodal.

Pedagogové mají v současné době volnost v tom, jak, kdy a kterou část dějin budou učit. Kromě jiného mohou využívat třeba materiály z webu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) či z portálu Modernídějiny.cz. Podle odborníků z těchto institucí se tak děti ve školách učí čím dál víc o historii posledního století, ale výuka přesto není vždy efektivní, protože se některým učitelům nedaří žáky zaujmout.

Moderní dějiny se učí většinou až v posledních ročnících základních a středních škol, kdy se děti soustředí spíše na přípravu na přijímací zkoušky či maturity a ostatním předmětům už moc pozornosti nevěnují.

Například podle loňského průzkumu pro společnost Post Bellum tak skoro polovina dotázaných žáků nevěděla o mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938. Podobně málo znaly děti i roky vzniku Československa (1918), komunistického převratu (1948) či vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa (1968). Podle odborníků by se proto na výuku moderních dějin mělo ve školách najít více času. Na tom, jak to udělat, se ale zcela neshodují.

Například podle autora oblíbených učebnic dějepisu Petra Čorneje by se ve prospěch moderních dějin v učebních plánech mohlo zkrátit například učivo o pravěku a starověku. Neměnil by ale klasický způsob výkladu od nejstarších dějin po nejnovější, zatímco třeba podle Petra Pánka z portálu Modernídějiny.cz by výklad mohl být klidně i obrácený, tedy od moderních dějin zpět do minulosti.

Obsah učiva ve školách určují takzvané rámcové vzdělávací programy, které v roce 2005 nahradily dřívější osnovy. Ministr školství Robert Plaga (ANO) na konci února zahájil debatu o jejich modernizaci. I podle něj by se výuka dějepisu měla zaměřit více na moderní dějiny.

Související

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?
Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

Protektorát Čechy a Morava II. světová válka historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"Jsme další na řadě." Německo kvůli Trumpovu plánu pro Ukrajinu bije na poplach

Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.

včera

Robert F. Kennedy Jr.

Trumpovým ministrem zdravotnictví bude odpůrce vakcín Kennedy

Senát Spojených států ve čtvrtek schválil Roberta F. Kennedyho Jr. jako ministra zdravotnictví a sociálních služeb. Jde o významné vítězství pro prezidenta Donalda Trumpa, přestože Kennedy čelil ostré kritice kvůli svým kontroverzním názorům na vakcíny a veřejné zdravotnictví.

včera

Pete Hegseth

"Strýček Sam už není Strýček Blázen. Rusko je vaše odpovědnost." Hegseth si tvrdě podal spojence v NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth pokračuje v tvrdé linii vůči spojencům v NATO a tlačí na vyšší obranné výdaje. Jeho prohlášení na summitu v Bruselu znovu zdůraznilo, že Spojené státy již nehodlají garantovat evropskou bezpečnost bez většího přispění ze strany Evropy. Mezitím v Kyjevě rostou obavy, že Ukrajina může být vynechána z mírových jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml sice tvrdí, že „Ukrajina bude do procesu zapojena jedním nebo druhým způsobem“, ale konkrétní detaily nejsou známy.

včera

včera

Donald Trump

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropští představitelé byli včera večer zaskočeni oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zahajuje bilaterální mírová jednání s Kremlem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův krok, o kterém informoval krátce po 90minutovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolal obavy z toho, že Evropa bude z jednání vyloučena a ponechána pouze v roli diváka. Napsal to server Financial Times.

včera

Donald Trump

Trump 2.0: Kde se bere popularita muže, který mění světové pořádky?

Znovuzvolený americký prezident Donald Trump přichází s novým, radikálním přístupem k mezinárodní politice, který boří tradiční dogmata poválečného konsenzu. Ten byl po desetiletí základem americké diplomacie a globálního uspořádání, opíral se o instituce garantující volný obchod a mír, a přesto nyní čelí hluboké krizi. Trump tuto krizi nejen rozpoznává, ale využívá ji k prosazení vlastní agendy, která se soustředí na americké zájmy na úkor dosavadních pravidel mezinárodních vztahů.

včera

Dmytro Kuleba

Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu

Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba varuje před opakováním historických chyb v souvislosti s nejnovějšími kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 10. února 2025 prohlásil, že plánuje zajistit „500 miliard dolarů v hodnotě vzácných zemin“ v rámci jednání o pokračující americké podpoře Ukrajiny v probíhající válce s Ruskem.

včera

Rusko, Kreml

Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války

Rusko začalo formovat delegaci pro jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině a hodlá přihlédnout ke zkušenostem z minských dohod, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se na tom během telefonického rozhovoru dohodli ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump, kteří současně pověřili své poradce přípravou přímé schůzky.

včera

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Trumpova zrada může EU potopit. USA jí hážou na bedra zátěž, kterou nedokáže unést

Donald Trump začal klást evropským lídrům jasné podmínky, pokud chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Jeho požadavky však znamenají obrovskou finanční zátěž, kterou Evropská unie nemusí být schopna unést. Podle analýzy Bloomberg Economics by ochrana Ukrajiny a rozšíření vojenských kapacit členských států EU mohly během příští dekády stát až 3,1 bilionu dolarů.

včera

včera

Pete Hegseth

USA se brání: Nezradili jsme vás, Trump je nejlepší, vzkazuje Kyjevu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.

včera

Donald Trump

"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané

Spojenci Kyjeva reagovali s šokem a pobouřením na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovořil s ruským lídrem Vladimirem Putinem a hodlá s ním „okamžitě zahájit jednání“ o válce na Ukrajině. Kritika se na jeho hlavu snesla nejen z řad amerických politiků, ale i z Evropy, kde Trumpova slova vyvolala obavy o osud Ukrajiny a jejího boje za suverenitu, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Motoristé nebo Stačilo! ve vládě? Pro Babiše nevýhodné, některá vládní strana na podzim musí zkousnout hrdost

Na podzim Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Pokud hnutí ANO zvítězí, jeho reálnými koaličními partnery zůstanou především koalice Stačilo! a Motoristé sobě. Ani jedna z těchto variant však pro Andreje Babiše nepředstavuje ideální scénář. Situace tak může vyústit v to, že se ANO nakonec spojí s některou ze současných vládních stran, kterou bude čekat stejný osud jako Sociální demokracii. 

včera

Donald Trump

Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech

Byl to moment, kterého se Evropa i Ukrajina obávaly měsíce, ne-li roky. Když však konečně přišel, jeho náhlost a rozsah přesto spojence Kyjeva zaskočily. V jedno mrazivé zimní odpoledne oznámil americký prezident Donald Trump svůj plán na ukončení války a dal jasně najevo, že podpora Spojených států Ukrajině končí, píše Politico.

včera

Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí

Jedno telefonické spojení válku na Ukrajině neukončí. Přesto se zdá, že se otevírá prostor pro jednání. Není však jasné, kdy a jak budou tyto rozhovory uzavřeny. Jisté je, že ruský prezident Vladimir Putin již dosáhl jistého diplomatického úspěchu, a to pouhou skutečností, že se tento hovor uskutečnil, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy