Datum 15. března 1939 je klíčové. Z nacistické okupace se lze poučit i dnes, říká historik

Blížící se výročí začátku okupace českých zemí nacistickým Německem připomene klíčové události českých moderních dějin. Poučit se z nich může i dnešní generace mladých lidí. Měla by vědět, jak brutální nacistický režim byl a jak fungovala jeho propaganda a sociální demagogie. ČTK to řekl historik Petr Koura z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků by se ve školách mělo učit o moderních dějinách více.

"Datum 15. března 1939 je klíčové pro české moderní dějiny - je to datum, kdy naše země byla poprvé v moderních dějinách okupována cizím vojskem a následkem toho zde byl zřízen okupační režim. Následujících šest let je podle mého názoru pro naše dějiny naprosto zásadních. Jsou dobou hrdinství, ke kterému můžeme s obdivem vzhlížet, ale i dobou kolaborace a přizpůsobování, ze kterého se můžeme poučit," uvedl Koura.

Podle něj je historie důležitá pro pochopení různých jevů ze současnosti. Mladá generace by proto měla vědět, že v Česku v letech 1939 až 1945 vládl nacistický okupační režim a jaké používal metody. Kromě toho, že zastrašoval lidi brutálním násilím, tak využíval i manipulativní propagandu nebo sociální demagogii, vyjmenoval Koura. "Dále by mladá generace měla mít povědomí o protinacistickém odboji a v neposlední řadě též o rasovém pronásledování Židů a Romů," dodal.

Pedagogové mají v současné době volnost v tom, jak, kdy a kterou část dějin budou učit. Kromě jiného mohou využívat třeba materiály z webu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) či z portálu Modernídějiny.cz. Podle odborníků z těchto institucí se tak děti ve školách učí čím dál víc o historii posledního století, ale výuka přesto není vždy efektivní, protože se některým učitelům nedaří žáky zaujmout.

Moderní dějiny se učí většinou až v posledních ročnících základních a středních škol, kdy se děti soustředí spíše na přípravu na přijímací zkoušky či maturity a ostatním předmětům už moc pozornosti nevěnují.

Například podle loňského průzkumu pro společnost Post Bellum tak skoro polovina dotázaných žáků nevěděla o mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938. Podobně málo znaly děti i roky vzniku Československa (1918), komunistického převratu (1948) či vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa (1968). Podle odborníků by se proto na výuku moderních dějin mělo ve školách najít více času. Na tom, jak to udělat, se ale zcela neshodují.

Například podle autora oblíbených učebnic dějepisu Petra Čorneje by se ve prospěch moderních dějin v učebních plánech mohlo zkrátit například učivo o pravěku a starověku. Neměnil by ale klasický způsob výkladu od nejstarších dějin po nejnovější, zatímco třeba podle Petra Pánka z portálu Modernídějiny.cz by výklad mohl být klidně i obrácený, tedy od moderních dějin zpět do minulosti.

Obsah učiva ve školách určují takzvané rámcové vzdělávací programy, které v roce 2005 nahradily dřívější osnovy. Ministr školství Robert Plaga (ANO) na konci února zahájil debatu o jejich modernizaci. I podle něj by se výuka dějepisu měla zaměřit více na moderní dějiny.

Související

Adolf Hitler se prochází na Pražském hradě krátce poté, co nacisté obsadili a začali okupovat Čechy a Moravu. Komentář

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.
Padlí parašutisté byli vynášeni na ulici a identifikováni zrádcem Čurdou (třetí zprava). Nad mrtvými se sklání K. H. Frank

Do pocitů obklíčených parašutistů v kostele se nelze vžít. Obětovali se pro blízké i národ, říká historik

ROZHOVOR – Jejich odvaha a statečnost jej nepřestává fascinovat. Historik Vojtěch Šustek tvrdí, že do pocitů parašutistů obklíčených 18. června 1942 v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se nelze vžít. Přesto se domnívá, že sedm vojáků v čele s Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ne-považovali svůj boj s německou přesilou čítající téměř osm stovek vojáků za marný. „Věděli, že budou muset obětovat život, ale určitě si uvědomovali, že se obětují pro své bližní a pro svůj národ. Parašutisté předvedli ostatním Čechům, že domněle všemocnému okupačnímu režimu je možné se neohroženě postavit se zbraní v ruce,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz badatel Vojtěch Šustek.

Více souvisejících

Protektorát Čechy a Morava II. světová válka historie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy