30 let od prvních polistopadových voleb. Něco z jejich atmosféry dodnes zůstalo, říká historička

"Atmosféra byla v něčem velmi odlišná od toho, jak ji známe dnes. Byla například obrovská volební účast - 96 procent. Jednak proto, že lidé chtěli volit, ale také proto, že byli zvyklí volit za socialismu. Úřady dříve téměř pronásledovaly lidi, aby chodili k volbám. Nevolit bylo silné politické gesto," podotkla historička.

Připomněla, že řada lidí brala první polistopadové volby i jako příležitost k oslavě. "Nedávno jsem na YouTube našla řadu krátkých videosekvencí z menších měst, jak jdou lidé do volební místnosti a poprvé volí jinak než dříve. Hrozně mě zaujalo, že toto byla příležitost k videu - je vidět, že se jednalo o volby, které prožívali silně," popsala historička. "V tom je to jiné, protože my už máme dnes tendenci být spíše otrávení, že jsou nějaké volby, které 'dopadnou zase špatně'," dodala.

Některé aspekty tehdejších voleb jsou však podle historičky patrné i při současných volbách: "Jako takový kulturní fenomén české politiky vnímám zapovězenost i všudypřítomnost volební kampaně," podotkla.

"Volební kampaň je vnímána jako něco špinavého, nepotřebného neetického. Na rozdíl od anglosaské, jíž se účastní tisíce dobrovolníků, kdy se zvoní na byty. Zároveň se ale volební kampaň v parlamentu tehdy přelila do celého jara 1990. Prezident (Václav) Havel v Hovorech z Lán vlastně neustále kritizoval parlament, že vede jakousi předčasnou volební kampaň," popsala akademička. "Dnes se tomu usmíváme, tušíme, že žijeme v permanentní volební kampani. Ale řekla bych, že tato rozporuplnost vnímání je něco, co známe i nyní," doplnila.

"Druhá věc, kterou podle mě známe i dnes, je to velké očekávání s volbami spojené. I po 30 letech vidíme, že je stále velký voličský segment, který pokaždé volí nějaké nové uskupení a doufá, že už přinese nějaký jiný politický styl i obsahy," řekla historička. Odkázala přitom na velký volební úspěch Občanského fóra, které před volbami 1990 vsadilo na řadu nováčků, kteří zpravidla neměli žádnou zkušenost s politikou, a vymezovalo se také proti politickým stranám a stranictví. "To nevolení politických stran, ta nechuť k nim, svým způsobem i po letech zůstala," uzavřela historička.