T.G. Masaryk: Zakladateli Československa by dnes bylo 162 let

Praha - Zakladatel Československa Tomáš Garrigue Masaryk podle politologa Bohumila Doležala určil směr vývoje českých zemí po první světové válce i po listopadu 1989, orientoval české země na Západ a označil Rusko jako hrozbu. První československý prezident se narodil před 162 lety, 7. března v Hodoníně.

Podle Doležala dokázal Masaryk to, co málokterý státník před ním. "Kriticky se díval na vlastní minulost ještě dávno předtím, než se stal prezidentem," uvedl Doležal a pro vysvětlení doplnil, že Masaryk si z vlastních zkušeností dokázal vybrat to dobré a negativní věci zavrhnout. "Masaryk měl také poměrně jasno v Rusku. Měl jasno v tom, že ruský bolševismus je převrácený imperialismus," řekl na adresu prvního československého prezidenta politolog. "Další věc, ve které měl jasno, že jediná možná orientace, která může zabezpečit Československo, je orientace na Západ," doplnil. Největším a zároveň asi nejznámějším úspěchem T. G. Masaryka bylo osamostatnění Čechů a Slováků a vytvoření jejich společného státu. "Otevřel české národní společnosti cestu k politické samosprávě, tedy k vlastnímu státu. Udělal to tak, jak to tenkrát šlo. Udělal to s mnoha, dejme tomu, chybami, ale udělal to a tahle zásluha je neoddiskutovatelná," stručně charakterizoval vznik Československa Doležal. "Češi na to měli právo, měli nárok, aby si své vlastní věci vyřizovali sami. Jakkoliv byla Habsburská monarchie velmi liberální, tak tohle právo jim vzala," doplnil s tím, že založení Československa byl podle něj Masarykův největší úspěch. Přes úspěchy, které mu nelze odepřít, se podle Doležala dopustil i několika významných chyb, které zasahují i do současnosti. "Po roce 1918 udělal velké množství chyb. Největší se pojí s národnostní politikou, kdy byl nedůsledný a ustoupil z toho, co si představoval, jako je soužití Čechů a Němců před rokem 1914," vysvětlil své tvrzení.

Podle něj to nebyla jediná Masarykova chyba, které se za svého působení ve vrcholné politice dopustil. "Také bohužel založil tu tradici, že prezident je otec národa a polobůh, ke kterému musí všichni vzhlížet," zdůraznil další jeho přehmat Doležal. "On sám proti prezidentskému kultu měl jisté výhrady, ale ty výhrady byly takové lehce pokrytecké a bohužel to poznamenalo vývoj po roce 1989, kdy prezident v našem politickém systému působí jako destruktivní element," doplnil Doležal s tím, že v současné době český prezident reprezentuje něco nejasného, ale jeho slova mají větší váhu, než vychází z litery ústavy. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Za první světové války opustil svůj původní názor, že by Rakousko-Uhersko bylo možné reformovat do moderního svazku samosprávných zemí. Vzhledem k aroganci absolutistické moci zaujal Masaryk stanovisko nezávislosti národů a národa českého a jeho vystoupení z monarchie. Během světové války přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Americký prezident Woodrow Wilson 18. října 1918 veřejně odvolal svoje dosavadní stanovisko, které podporovalo celistvost Rakousko-Uherska, a přispěl k rozpadu monarchie. Zároveň podpořil vznik Československa. Masarykova Washingtonská deklarace zaručující svobodu malým středoevropským a jihoslovanským národům se stala zakládající listinou nového demokratického Československého státu. Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. V první polovině prosince 1935 Masaryk kvůli zdravotnímu stavu abdikoval, Národní shromáždění na jeho doporučení zvolilo prezidentem Edvarda Beneše. Začátkem května 1937 TGM poprvé zasáhlo onemocnění plic. V noci na 2. září 1937 dostal první československý prezident poslední záchvat. 11. září upadl do bezvědomí a 14. září 1937 na zánět plic zemřel.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Magda Vášáryová

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 18 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení

Policie v pátek obvinila muže, jehož oznámení vedlo ke zvýšené přítomnosti policistů v centru Prahy během čtvrtečního dne. Strážcům zákona totiž sdělil, že do města má namířeno muž se zbraní. Podezření se naštěstí nepotvrdilo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy