Praha - Zakladatel Československa Tomáš Garrigue Masaryk podle politologa Bohumila Doležala určil směr vývoje českých zemí po první světové válce i po listopadu 1989, orientoval české země na Západ a označil Rusko jako hrozbu. První československý prezident se narodil před 162 lety, 7. března v Hodoníně.
Podle Doležala dokázal Masaryk to, co málokterý státník před ním. "Kriticky se díval na vlastní minulost ještě dávno předtím, než se stal prezidentem," uvedl Doležal a pro vysvětlení doplnil, že Masaryk si z vlastních zkušeností dokázal vybrat to dobré a negativní věci zavrhnout. "Masaryk měl také poměrně jasno v Rusku. Měl jasno v tom, že ruský bolševismus je převrácený imperialismus," řekl na adresu prvního československého prezidenta politolog. "Další věc, ve které měl jasno, že jediná možná orientace, která může zabezpečit Československo, je orientace na Západ," doplnil. Největším a zároveň asi nejznámějším úspěchem T. G. Masaryka bylo osamostatnění Čechů a Slováků a vytvoření jejich společného státu. "Otevřel české národní společnosti cestu k politické samosprávě, tedy k vlastnímu státu. Udělal to tak, jak to tenkrát šlo. Udělal to s mnoha, dejme tomu, chybami, ale udělal to a tahle zásluha je neoddiskutovatelná," stručně charakterizoval vznik Československa Doležal. "Češi na to měli právo, měli nárok, aby si své vlastní věci vyřizovali sami. Jakkoliv byla Habsburská monarchie velmi liberální, tak tohle právo jim vzala," doplnil s tím, že založení Československa byl podle něj Masarykův největší úspěch. Přes úspěchy, které mu nelze odepřít, se podle Doležala dopustil i několika významných chyb, které zasahují i do současnosti. "Po roce 1918 udělal velké množství chyb. Největší se pojí s národnostní politikou, kdy byl nedůsledný a ustoupil z toho, co si představoval, jako je soužití Čechů a Němců před rokem 1914," vysvětlil své tvrzení.
Podle něj to nebyla jediná Masarykova chyba, které se za svého působení ve vrcholné politice dopustil. "Také bohužel založil tu tradici, že prezident je otec národa a polobůh, ke kterému musí všichni vzhlížet," zdůraznil další jeho přehmat Doležal. "On sám proti prezidentskému kultu měl jisté výhrady, ale ty výhrady byly takové lehce pokrytecké a bohužel to poznamenalo vývoj po roce 1989, kdy prezident v našem politickém systému působí jako destruktivní element," doplnil Doležal s tím, že v současné době český prezident reprezentuje něco nejasného, ale jeho slova mají větší váhu, než vychází z litery ústavy. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Za první světové války opustil svůj původní názor, že by Rakousko-Uhersko bylo možné reformovat do moderního svazku samosprávných zemí. Vzhledem k aroganci absolutistické moci zaujal Masaryk stanovisko nezávislosti národů a národa českého a jeho vystoupení z monarchie. Během světové války přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Americký prezident Woodrow Wilson 18. října 1918 veřejně odvolal svoje dosavadní stanovisko, které podporovalo celistvost Rakousko-Uherska, a přispěl k rozpadu monarchie. Zároveň podpořil vznik Československa. Masarykova Washingtonská deklarace zaručující svobodu malým středoevropským a jihoslovanským národům se stala zakládající listinou nového demokratického Československého státu. Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. V první polovině prosince 1935 Masaryk kvůli zdravotnímu stavu abdikoval, Národní shromáždění na jeho doporučení zvolilo prezidentem Edvarda Beneše. Začátkem května 1937 TGM poprvé zasáhlo onemocnění plic. V noci na 2. září 1937 dostal první československý prezident poslední záchvat. 11. září upadl do bezvědomí a 14. září 1937 na zánět plic zemřel.
Související
Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí
Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM
Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Magda Vášáryová
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 1 hodinou
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 3 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 4 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák