T.G. Masaryk: Zakladateli Československa by dnes bylo 162 let

Praha - Zakladatel Československa Tomáš Garrigue Masaryk podle politologa Bohumila Doležala určil směr vývoje českých zemí po první světové válce i po listopadu 1989, orientoval české země na Západ a označil Rusko jako hrozbu. První československý prezident se narodil před 162 lety, 7. března v Hodoníně.

Podle Doležala dokázal Masaryk to, co málokterý státník před ním. "Kriticky se díval na vlastní minulost ještě dávno předtím, než se stal prezidentem," uvedl Doležal a pro vysvětlení doplnil, že Masaryk si z vlastních zkušeností dokázal vybrat to dobré a negativní věci zavrhnout. "Masaryk měl také poměrně jasno v Rusku. Měl jasno v tom, že ruský bolševismus je převrácený imperialismus," řekl na adresu prvního československého prezidenta politolog. "Další věc, ve které měl jasno, že jediná možná orientace, která může zabezpečit Československo, je orientace na Západ," doplnil. Největším a zároveň asi nejznámějším úspěchem T. G. Masaryka bylo osamostatnění Čechů a Slováků a vytvoření jejich společného státu. "Otevřel české národní společnosti cestu k politické samosprávě, tedy k vlastnímu státu. Udělal to tak, jak to tenkrát šlo. Udělal to s mnoha, dejme tomu, chybami, ale udělal to a tahle zásluha je neoddiskutovatelná," stručně charakterizoval vznik Československa Doležal. "Češi na to měli právo, měli nárok, aby si své vlastní věci vyřizovali sami. Jakkoliv byla Habsburská monarchie velmi liberální, tak tohle právo jim vzala," doplnil s tím, že založení Československa byl podle něj Masarykův největší úspěch. Přes úspěchy, které mu nelze odepřít, se podle Doležala dopustil i několika významných chyb, které zasahují i do současnosti. "Po roce 1918 udělal velké množství chyb. Největší se pojí s národnostní politikou, kdy byl nedůsledný a ustoupil z toho, co si představoval, jako je soužití Čechů a Němců před rokem 1914," vysvětlil své tvrzení.

Podle něj to nebyla jediná Masarykova chyba, které se za svého působení ve vrcholné politice dopustil. "Také bohužel založil tu tradici, že prezident je otec národa a polobůh, ke kterému musí všichni vzhlížet," zdůraznil další jeho přehmat Doležal. "On sám proti prezidentskému kultu měl jisté výhrady, ale ty výhrady byly takové lehce pokrytecké a bohužel to poznamenalo vývoj po roce 1989, kdy prezident v našem politickém systému působí jako destruktivní element," doplnil Doležal s tím, že v současné době český prezident reprezentuje něco nejasného, ale jeho slova mají větší váhu, než vychází z litery ústavy. Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Za první světové války opustil svůj původní názor, že by Rakousko-Uhersko bylo možné reformovat do moderního svazku samosprávných zemí. Vzhledem k aroganci absolutistické moci zaujal Masaryk stanovisko nezávislosti národů a národa českého a jeho vystoupení z monarchie. Během světové války přesvědčoval státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Americký prezident Woodrow Wilson 18. října 1918 veřejně odvolal svoje dosavadní stanovisko, které podporovalo celistvost Rakousko-Uherska, a přispěl k rozpadu monarchie. Zároveň podpořil vznik Československa. Masarykova Washingtonská deklarace zaručující svobodu malým středoevropským a jihoslovanským národům se stala zakládající listinou nového demokratického Československého státu. Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. V první polovině prosince 1935 Masaryk kvůli zdravotnímu stavu abdikoval, Národní shromáždění na jeho doporučení zvolilo prezidentem Edvarda Beneše. Začátkem května 1937 TGM poprvé zasáhlo onemocnění plic. V noci na 2. září 1937 dostal první československý prezident poslední záchvat. 11. září upadl do bezvědomí a 14. září 1937 na zánět plic zemřel.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) Magda Vášáryová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy