Poprask na Hradě, hasiči zasahovali v katedrále sv. Víta

Simulovaný požár krovu severního výběžku katedrály nad Wohlmutovou kruchtou, kaplí sv. Zikmunda a starou sakristií byl v rámci cvičení na operační středisko nahlášen v 07:50.

"Cvičení proběhlo tak, jak jsme očekávali. Vyskytly se malé nedostatky, protože jsme zjistili, že naše technika je natolik veliká, že dostat se s ní na Pražský hrad je velice náročné proto, abychom nepoškodili památky a kulturní hodnoty místa," řekl ČTK a Českému rozhlasu velící důstojník směny pražských hasičů Antonín Šustr.

Okolo osmé hodiny na Hrad dorazily čtyři hasičské jednotky mimo jiné z Petřin a Holešovic v několika autech a se dvěma cisternami. Z Holešovic museli hasiči dovézt nejdelší žebřík v Praze, který měří 52 metrů, aby mohli vodou střechu chrámu účinně ochlazovat. Voda na několika místech chrámu vytékala i z chrličů, uvnitř katedrály ale zůstalo sucho. Šustr odhaduje, že se při cvičení mohlo spotřebovat zhruba deset tisíc litrů vody, hasilo se asi deset minut.

„Hasiči byli opravdu pohotoví, okamžitě vyskákali z aut. Jeden z nich zapojil hadici k cisterně, další evakuovali zaměstnance z katedrály. Poté přijela jednotka z Holešovic, která přivezla požární žebřík. Ten hradní totiž nesahá až na střechu katedrály," sledovala situaci na Hradě reportérka Českého rozhlasu Magdaléna Medková.

Zvláštností při zásahu na Pražském hradu je to, že klíče od objektů jsou umístěny v klíčnici, kde si je hasiči musí vyzvednout, což samotný zásah může zdržet o několik minut. Podobné cvičení se koná po několika letech. V historii byly požáry v katedrále celkem tři, největší v roce 1541, při kterém shořely české Zemské desky, do kterých se zaznamenával šlechtický majetek. Dochoval se pouze jediný svazek z let 1316–1324, který měl v době požáru, ačkoliv se desky nesměly odnášet, jeden úředník vypůjčen (dnes je svazek uložen v Národním muzeu). Desky byly poté ihned obnoveny a započalo se se složitou rekonstrukcí údajů obsažených ve shořelých deskách.