Počasí na Moravě se uklidnilo, hasiči odklízejí škody

Nejvíc práce s větrem měli hasiči na Brněnsku, kde napočítali 44 výjezdů. Kromě stromů řešili také poškozený komín v Brně-Židenicích a zabezpečovali podhled střechy v Pohořelicích.

Ve Starovicích na Břeclavsku vítr zpřetrhal elektrické vedení. V Moravské Nové Vsi zajistili nakloněný hasiči a uvolněný sloup. V Bzenci na Hodonínsku utržený plachtový přístřešek poškodil dvě auta.

Hladiny řek klesají

V Olomouckém kraji v noci na dnešek stoupla hladina Stříbrného potoka v Žulové, před polednem přesáhla hranici prvního povodňového stupně Vidnavka ve Vidnavě. Klesá však Bečva v Teplicích nad Bečvou a Dluhonicích na Přerovsku, kde v pátek platil první povodňový stupeň, zjistila dnes ČTK z informací Českého hydrometeorologického ústavu.

Ve Zlínském kraji v noci na dnešek klesla hladina Rožnovské Bečvy, která v pátek ve Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku dosahovala druhého povodňového stupně. Nyní v obou místech neplatí žádný povodňový stupeň. Ve Zlínském kraji je tak zvýšený již jen tok Bystřice nad vodní nádrží Bystřička, platí tam první povodňový stupeň, tedy bdělost. 

Už v noci na dnešek se výrazně uklidnila situace v Moravskoslezském kraji, kde dnes okolo 08:00 platil první stupeň povodňové aktivity na třech řekách a do večera se situace nezměnila.

Nevhodné regulace vodních toků jsou jednou z příčin katastrofických dopadů povodňových vln. Větší škody zde při extrémních záplavách vznikají často jednoduše kvůli tomu, že na nich valící se voda získává větší rychlost. Z toho důvodu se v současné době přistupuje k revitalizacím říčních koryt a niv. Bohužel však pouze někde a v omezené míře. Často může jako dobrý revitalizátor fungovat i sama povodeň. Takovémuto přirozenějšímu navrácení biotopu do původního stavu se říká renaturalizace.

K odstraňování následků povodní by se proto mělo přistupovat opatrně. V některých případech není nutné odstraňovat z koryta ani všechny padlé stromy a stejně tak není vhodné přistupovat ke strojnímu čištění koryta a odtěžování štěrkových náplavů. Při strojním čištění je materiál ze dna vyhrnován na břehy, koryta jsou modelována do tvaru širokého lichoběžníku s plochým dnem a tento způsob koryto ještě více destabilizuje a při povodních opět urychluje odtok a zvětšuje sílu vlny.

Výrok, že povodně mohou být důsledkem absence vody v krajině, nám může připadat více než bláznivý. Je však pravdou, že dalším významným faktem dávaným do souvislosti s účinkem povodní je snížená retenční schopnost krajiny. Bývá upozorňováno na možné narušení malého vodního cyklu, který má navzdory svému názvu na svědomí většinu srážek dopadajících na pevninu.

Pokud dochází ke zvětšování odtoku z území, ubývá množství vody, která se vypaří a vrací se do malého vodního cyklu, píše inviweb.cz. Tím následně ubývají celkové srážky a narušuje se tepelný i vodní režim krajiny. Většina dešťové vody dopadající na stále se rozšiřující zastavěné území je odvedena kanalizací do řek a dále pryč z pevniny. Tím, že nemá z čeho se vypařovat, dochází k destrukci malého vodního cyklu. Namísto pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následné přívalové deště.