Výprask Česku: Chaos, chudoba, rasismus, zlobí se Social Watch

Koalice Social Watch zastřešuje 700 organizací ze sedmi desítek států. Zaměřuje se na boj s chudobou, rasismem a diskriminací i na ochranu životního prostředí. Českou část tvoří osm organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar a Alternativa 50+.

Podle zprávy loni v Česku panovaly "chaos a nekompetence". Země zůstávala v recesi, nezaměstnanost byla rekordní a reálné mzdy poklesly, situace obyvatel se tak nezlepšila. Podle Ilony Švihlíkové, která měla na starost kapitolu o ekonomice, je důkazem snižujících se disponibilních příjmů domácností vybírání úspor. "Vybírají se úspory i z termínovaných vkladů, navíc klesá intenzita úložek," uvedla na dnešní tiskové konferenci.

Zpráva kritizuje hlavně českou bytovou politiku, je prý nesystémová a nefunkční. Za hlavní problém autoři označili ubytovny. Podotýkají ale, že v ČR je to téměř jediné útočiště pro lidi v tísni. "Zároveň platí, že boom a zneužívání tohoto typu podnikání sociálně vyloučené a lidi bez domova vytváří," uvádí zpráva. Připomíná, že v těchto zařízeních přibývá rodin s dětmi, seniorů i handicapovaných.

Autoři označují ubytovny za nejdražší podporované bydlení, které se hradí většinou z dávek. Stát na ně vydává stále víc miliard, neziskové organizace a jejich azylové domy či tréninkové byty ale dostatečně nepodporuje.

Od května se jedná o nové koncepci sociálního bydlení, která by měla být podkladem pro vznik zákona. Linda Sokačová, která v rámci Social Watch tuto problematiku řeší, hodnotila pozitivně, že politická reprezentace diskutuje i s neziskovými organizacemi a dalšími odborníky. Podle Platformy pro sociální bydlení by koncepce měla být postavená na bydlení v běžných bytech.

Social Watch kritizuje také to, že loni stejně jako v předchozích letech pokračovaly v mnoha městech protiromské demonstrace. "Svolavatelé je prezentovali jako protesty proti 'nepřizpůsobivým', což je kódové označení, které v ČR zdomácnělo, aby se ve veřejném prostoru nemuselo říkat přímo Romové," uvádí zpráva.

Vrací se i k podzimním předčasným volbám. Po nich počet poslankyň klesl ze 44 na 39. Ženám tak ve Sněmovně připadá necelá pětina křesel. "Zatímco ženy nejčastěji kandidovaly z 21. místa, muži se nejčastěji objevovali na prvních pěti příčkách kandidátních listin," uvádí zpráva. Podle ní je potřeba zavést kvóty. "Jsme přesvědčeni, že kvóty jsou potřeba. Ukázalo se, že přirozený vývoj nefunguje," poznamenala autorka této kapitoly Marcela Adamusová.

Podle autorů je složení vlády nyní optimističtější, jsou v ní tři ministryně. Zpráva připomíná, že vládní ČSSD ženu nominovala do ministerské funkce ale až na druhý pokus poté, co mužský kandidát odstoupil. "O přístupu největší české levicové strany to bohužel leccos napovídá," uvádí zpráva.

Za dobrou zprávu Social Watch považuje obnovení postu ministra pro lidská práva i návrhy z koaliční smlouvy ke srovnání šancí žen a mužů. Jmenuje zavedení náhradního výživného či podporu flexibilních úvazků. Dokument se zmiňuje i o nové české diplomacii a jejím sporném přístupu k lidským právům, poukazuje na dohodu s Čínou.