Absurdní poplatek zrušen. Upozornění na podezřelé zakázky bude opět zdarma, rozhodl ÚS

Podle ředitele české odbočky TI byl poplatek od začátku nesmyslný a vytvářel umělou překážku pro přezkoumávání veřejných zakázek. "Přitom systém veřejných zakázek je založený na veřejné kontrole," řekl David Ondráčka.

Podle soudu norma zpoplatnila podání podnětu i v situaci, kdy je stát povinen vykonávat jednu ze svých zákonem stanovených činností. "Ta konstrukce byla nelogická a vnitřně rozporná," uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Rozhodnutí @usoud_official ve věci naší ústavní stížnosti spojené s návrhem na zrušení protiústavního zákona a zrušení poplatku 10.000 korun za podnět k @UOHS_CZ.Více už se dočtete na webech ÚS a TI ... ?https://t.co/6Z7UtJSuXAhttps://t.co/eRR35wVJkH pic.twitter.com/nel6k00trn

Absurdita poplatku se podle soudu naplno projevuje i v tom, že od něj nejsou osvobozeny ani státní orgány nebo územně samosprávní celky. Jistě při tom nelze tvrdit, že by právě tyto subjekty chtěly nedůvodně zatěžovat úřad nebo samotné zadavatele zakázek, uvedl v nálezu Šimíček.

Právní úpravu kritizovali protikorupční aktivisté i ombudsmanka Anna Šabatová. Poukazovala na to, že po změně zákona výrazně klesl počet podnětů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Naopak podle zastánců měl poplatek zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.

ÚOHS bude při přijímání podnětů postupovat v souladu s dnešním nálezem. "Již nyní ÚOHS prověřoval ve zjednodušeném režimu i podněty nezaplacené a v případě, že získal podezření na možné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, zařadil danou věc do plánu kontrol," uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Úřad ale dál setrvává na názoru, že poplatek zavedený českými zákonodárci plnil svou roli, neboť účinně zabraňoval podávání nedůvodných šikanózních, obstrukčních nebo hromadných podnětů.

Zrušené ustanovení zákona říkalo, že při podání podnětu k zahájení správního řízení vybere úřad 10.000 korun ke každé veřejné zakázce. Pokud podávalo podnět více lidí společně, vybíral se poplatek pouze jednou. Poplatek se nevracel, nebylo ani možné rozhodnout o osvobození nebo prodloužení lhůty.

Transparency International v jednom konkrétním řízení poplatek nezaplatila, úřad se jejím podnětem nezabýval a organizace podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Soud ji zamítl s vysvětlením, že úřad jednal podle zákona a že poplatek spojený s podáním podnětu nemá protiústavní charakter. Stejný názor zaujal Nejvyšší správní soud. Následně se nevládní organizace obrátila na ÚS. Jeden ze tříčlenných senátů pak návrh na zrušení části zákona o zadávání veřejných zakázek předal plénu, tedy sboru všech ústavních soudců.

Ke kritikům poplatku patřila také Šabatová. Zatímco v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, úřad obdržel 1305 podnětů k veřejným zakázkám, v roce 2017 to bylo pouze 93 zaplacených podnětů, uvedla Šabatová. Dodala, že tak dochází k faktickému snížení kontroly veřejných zakázek. Vláda ale žádosti Šabatové o zrušení poplatku nevyhověla.

"Zákonnou úpravu, která ukládá povinnost zaplatit za pouhé podání podnětu na ÚOHS částku téměř ve výši minimální mzdy, jsem považovala za nemravnou. Části populace tím bylo omezeno právo obrátit se na státní orgán," uvedla dnes Šabatová.