Česko si připomene 17. listopad. Den, který rozpoutal sametovou revoluci

17. listopad - Na Albertově se konala vzpomínková akce studentů vysokých škol a SSM k uctění památky Jana Opletala, studenta zabitého v roce 1939. Po skončení se chtěla část demonstrantů přesunout na Václavské náměstí. Nakonec se všichni vydali novou trasou na Vyšehrad, odkud chtěli na Karlovo náměstí a dále do centra Prahy. Na této trase byli zastavení a pokračovali po nábřeží až na Národní třídu. Tam už na ně čekaly pohotovostní pluky SNB s rozkazem nevpustit demonstranty na Václavské náměstí a proti původně povolenému shromáždění příslušníci SNB tvrdě zakročili. Večer se rozšířila informace, že při zákroku zemřel jeden ze studentů.

18. listopad - Pražští divadelní herci a studenti vysokých škol zahájili týdenní stávku a vyzývali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Začala se šířit zpráva o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi, který měl údajně zemřít při zásahu pohotovostních pluků na Národní třídě.

19. listopad - V pražském Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum (OF). Usilovalo o zásadní společenské změny. V jeho čele stálo hned několik pozdějších vrcholných politiků, jako například Václav Havel, Alexandr Vondra, Jana Petrová, Jiří Dienstbier a další. Šlo o uskupení, které se snažilo s tehdejším režimem vyjednávat. Jeho původním cílem nebyla změna režimu, ale pouze změna poměrů v Československu.

20. listopad - Konala se jedna z největších protivládních demonstrací na Václavském náměstí. Podle odhadů se sešlo zhruba 150 tisíc lidí. Mezi hlavní řečníky patřili představitelé OF.

21. listopad - OF začalo společně s několika dalšími nezávislými demonstranty vyjednávat s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Budoucí prezident Václav Havel přednesl na Václavském náměstí základní požadavky OF.

22. listopad - Ve většině velkých měst se uskutečnily demonstrace proti režimu. Zatímco Federální shromáždění ČSSR na svém zasedání označilo 17. listopad za akci řízenou opozičními silami, komunistické vedení odvolalo Lidové milice, které přijely do Prahy na příkaz generálního tajemníka ÚV KSČ, aby zasáhly proti demonstrujícím.

23. listopad - Armáda dokončila přípravy na vojenský zásah proti demonstrantům. Počítalo se i s nasazením tanků a další těžké techniky. Vybraní byli pouze "spolehliví" vojáci z povolání.

24. listopad - Na mimořádném zasedání ÚV KSČ, kde se řešila aktuální situace v zemi, vedení rozhodlo, že se vše vyřeší politickými kroky a prostředky. Zasedání ÚV trvalo celý den a na jeho konci rezignovalo na své funkce celé předsednictvo v čele s generálním tajemníkem Miloušem Jakešem. Na jeho místo byl zvolen Karel Urbánek.

25. listopad - Konala se mimořádná schůze vlády ČSSR. Na té bylo rozhodnuto, že do federální vlády budou jmenováni zástupci dalších politických stran a nestraníci.

26. listopad - Václav Havel a celá delegace OF začala jednat s předsedou federální vlády Ladislavem Adamcem o budoucích politických poměrech v zemi. Na Letenské pláni v Praze se uskutečnila za účasti zhruba 800 tisíc lidí jedna z největších demonstrací. Vystoupil zde se svým proslovem právě Adamec, kterému původně Havel nabídl prezidentskou funkci.

27. listopad - Mezi 12.00 a 14.00 se konala generální dvouhodinová stávka, do které se zapojila drtivá většina všech českých a slovenských podniků. Zazněly první veřejné požadavky na zrušení vedoucí úlohy KSČ a heslo "Konec vlády jedné strany". Na Václavském náměstí se sešlo až 300 tisíc lidí, kteří požadovali změny ve vedení státu.

Pod tlakem všech stávek se KSČ snažila narychlo vyměnit své vrcholné představitele. Nespokojenost veřejnosti vedla politický aparát k přizvání dalších stran k podílu na moci a zrušení vlády jedné strany. Předseda vlády Ladislav Adamec slíbil 28. listopadu, že připraví do 3. prosince novou vládu a o den později schválilo Federální shromáždění jednomyslně zrušení ústavních článků číslo 4, 6, 16, které ustanovily vedoucí úlohu KSČ.