Vzpomínkovou akcí konanou 17. listopadu 1989 na pražském Albertově, která se změnila v demonstraci, vyvrcholila vlna odporu Čechů proti komunistickému režimu. Následný brutální zásah proti demonstrantům na Národní třídě vedl ke generální stávce a pádu režimu. Připomeňte si s námi události 10 dní, které změnily Česko.
17. listopad - Na Albertově se konala vzpomínková akce studentů vysokých škol a SSM k uctění památky Jana Opletala, studenta zabitého v roce 1939. Po skončení se chtěla část demonstrantů přesunout na Václavské náměstí. Nakonec se všichni vydali novou trasou na Vyšehrad, odkud chtěli na Karlovo náměstí a dále do centra Prahy. Na této trase byli zastavení a pokračovali po nábřeží až na Národní třídu. Tam už na ně čekaly pohotovostní pluky SNB s rozkazem nevpustit demonstranty na Václavské náměstí a proti původně povolenému shromáždění příslušníci SNB tvrdě zakročili. Večer se rozšířila informace, že při zákroku zemřel jeden ze studentů.
18. listopad - Pražští divadelní herci a studenti vysokých škol zahájili týdenní stávku a vyzývali veřejnost, aby se zúčastnila generální stávky vyhlášené na 27. listopadu. Začala se šířit zpráva o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi, který měl údajně zemřít při zásahu pohotovostních pluků na Národní třídě.
19. listopad - V pražském Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum (OF). Usilovalo o zásadní společenské změny. V jeho čele stálo hned několik pozdějších vrcholných politiků, jako například Václav Havel, Alexandr Vondra, Jana Petrová, Jiří Dienstbier a další. Šlo o uskupení, které se snažilo s tehdejším režimem vyjednávat. Jeho původním cílem nebyla změna režimu, ale pouze změna poměrů v Československu.
20. listopad - Konala se jedna z největších protivládních demonstrací na Václavském náměstí. Podle odhadů se sešlo zhruba 150 tisíc lidí. Mezi hlavní řečníky patřili představitelé OF.
21. listopad - OF začalo společně s několika dalšími nezávislými demonstranty vyjednávat s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Budoucí prezident Václav Havel přednesl na Václavském náměstí základní požadavky OF.
22. listopad - Ve většině velkých měst se uskutečnily demonstrace proti režimu. Zatímco Federální shromáždění ČSSR na svém zasedání označilo 17. listopad za akci řízenou opozičními silami, komunistické vedení odvolalo Lidové milice, které přijely do Prahy na příkaz generálního tajemníka ÚV KSČ, aby zasáhly proti demonstrujícím.
23. listopad - Armáda dokončila přípravy na vojenský zásah proti demonstrantům. Počítalo se i s nasazením tanků a další těžké techniky. Vybraní byli pouze "spolehliví" vojáci z povolání.
24. listopad - Na mimořádném zasedání ÚV KSČ, kde se řešila aktuální situace v zemi, vedení rozhodlo, že se vše vyřeší politickými kroky a prostředky. Zasedání ÚV trvalo celý den a na jeho konci rezignovalo na své funkce celé předsednictvo v čele s generálním tajemníkem Miloušem Jakešem. Na jeho místo byl zvolen Karel Urbánek.
25. listopad - Konala se mimořádná schůze vlády ČSSR. Na té bylo rozhodnuto, že do federální vlády budou jmenováni zástupci dalších politických stran a nestraníci.
26. listopad - Václav Havel a celá delegace OF začala jednat s předsedou federální vlády Ladislavem Adamcem o budoucích politických poměrech v zemi. Na Letenské pláni v Praze se uskutečnila za účasti zhruba 800 tisíc lidí jedna z největších demonstrací. Vystoupil zde se svým proslovem právě Adamec, kterému původně Havel nabídl prezidentskou funkci.
27. listopad - Mezi 12.00 a 14.00 se konala generální dvouhodinová stávka, do které se zapojila drtivá většina všech českých a slovenských podniků. Zazněly první veřejné požadavky na zrušení vedoucí úlohy KSČ a heslo "Konec vlády jedné strany". Na Václavském náměstí se sešlo až 300 tisíc lidí, kteří požadovali změny ve vedení státu.
Pod tlakem všech stávek se KSČ snažila narychlo vyměnit své vrcholné představitele. Nespokojenost veřejnosti vedla politický aparát k přizvání dalších stran k podílu na moci a zrušení vlády jedné strany. Předseda vlády Ladislav Adamec slíbil 28. listopadu, že připraví do 3. prosince novou vládu a o den později schválilo Federální shromáždění jednomyslně zrušení ústavních článků číslo 4, 6, 16, které ustanovily vedoucí úlohu KSČ.
Související
Události Petra Nutila: Sametové oslavy ve stínu protestů a skon Karla ze Schwarzenbergů
Česko si připomíná 17. listopad: Politici míří na Národní, Babišovi vadí privatizace demokracie
17. listopad , 17. listopad 1939 , 17. listopad 1989
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková