ROZHOVOR | Kdyby personál nebyl cvičen, vrah by v Ostravě zabil více lidí. Nemocnice je teď bezpečnější, říká Naivert

ROZHOVOR – Je přesvědčený, že pokud by personál Fakultní nemocnice Ostrava loni v létě neabsolvoval bezpečnostní prevenci, potom by si střelba vraha Ctirada Vitáska, od jehož útoku uplynul rok, vyžádala více obětí na životech i zraněných. Vedoucí Odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení v tamním zařízení Daniel Naivert tvrdí, že právě díky cvičení si zaměstnanci při ataku počínali tak profesionálně. „Ve vypjaté chvíli nezazmatkovali. Vzpomněli si, že se mají schovat, uzamknout a přes mobil podat kolegům zprávu o probíhajícím dramatu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Daniel Naivert.

Zpočátku si myslel, že v nemocnici hoří, protože střelba aktivovala systém protipožární ochrany. Když za pět minut dorazil na místo, odkud vycházel signál, poznal, jak hluboce se mýlil. Vedoucí Odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení ve Fakultní nemocnici Ostrava Daniel Naivert viděl kolem sebe mrtvé a zraněné. „Jako bývalý kriminalista jsem nepřemýšlel nad tím, co vidím, ale spíše jsem přepnul do vojenského režimu, jak eliminovat další rizika. Bylo primární dostat co nejrychleji pomoc ke zraněným a personálu, zamezit dalším lidem vstup do budovy a zjistit, zda útočil jeden střelec anebo měl komplice,“ vzpomíná.

Experta, který pracoval na Městském ředitelství policie Ostrava, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, z odborného hlediska zarazilo, že pachatel si za cíl vybral nemocnici. „U policie jsme simulovali řadu útoků, které se fiktivně odehrávaly na školách či úřadech, ale nikdy mě nenapadlo, že by někdo mohl střílet a útočit v nemocnici, která je určena pro záchranu lidských životů.“

Absolvent vysoké školy Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz poodhaluje, jakými bezpečnostními změnami nemocnice po útoku prošla. Sám upozorňuje, že na nikom, kdo do objektu vejde, nelze odhadnout, s jakým úmyslem přišel. Proto tvrdí, že nové prvky mají minimalizovat další eventuální napadení. „Paradoxní je, že na pozici vedoucího Odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení jsem nastoupil jen několik měsíců před smutnou událostí, a tak se ještě nestačily úplně vybudovat všechny bezpečnostní prvky, které by zabránily nežádoucím vlivům. Tragická událost jen urychlila převedení mých myšlenek do reality.“

Muž, který u kriminálky pracoval devatenáct let, posílil pravomoci ostrahy, vybavil ji balistickými vestami, místa, která nejsou chráněná, pokryl bezpečnostní technikou. Zcela inovoval technický dispečink. „Přeměnili jsme jej na integrovaný dispečink fakultní nemocnice. Děláme maximum, aby se pacienti i personál cítili bezpečně.“

Koronavirová krize přibrzdila intenzitu školení personálu. „Přesto jsme natočili vzdělávací video, na němž jsme připravili řadu modelových situací, které mohou vyvstat při útoku na měkké cíle. Jako například, co má zaměstnanec udělat, když uslyší střelbu, kam se má jít schovat anebo pokud to situace umožňuje, tak utéci či bojovat, což jsou tři zásady ochrany před útokem na měkké cíle,“ říká Daniel Naivert.

BÝVALÉHO KRIMINALISTU ZARAZIL VÝBĚR CÍLE ÚTOKU

Pane Naiverte, byl jste před rokem přímo na místě tragédie a pokud ano, kdy přesně jste se dozvěděl, že v čekárně truamatologie probíhá střelba, která měla ve Fakultní nemocnici Ostrava za následek sedm mrtvých?

Na místě smutné události jsem se ocitl pět minut po střelbě. Zprvu ale nic nenasvědčovalo tomu, že by se jednalo o tragédii. Žili jsme v přesvědčení, že někde na poliklinice začalo hořet, protože střelba aktivovala systém protipožární ochrany, což nám vyskočilo i na technickém dispečinku. Nicméně Fakultní nemocnice Ostrava má několik budov a tím pádem nemůžeme všechno vidět hned najednou. Po zmiňovaných pěti minutách jsem s panem ředitelem Jiřím Havrlantem dorazil na ambulanci urgentu, kde jsem spatřil děsivou apokalypsu.

Je možné popsat, co jste po útoku prožíval, když jste navíc viděl jeho následky?

Jako bývalý kriminalista jsem nepřemýšlel nad tím, co vidím, ale spíše jsem přepnul do vojenského režimu, jak eliminovat další rizika. A proto jsem se spojil i se štábem Policie České republiky a společnými silami jsme zajišťovali, aby do budovy nevstupovali další lidé a ať se k našemu personálu i zraněným pacientům, kteří se před aktivním střelcem schovali, dostala co nejrychleji lékařská služba i policie, jež by případná další rizika eliminovala. Dalším primárním úkolem bylo, aby se daný prostor prozkoumal a zjistilo se, zda je pachatel sám či nikoli. Je totiž důležité říci, že ne pokaždé, a víme to i ze světa, útočí aktivní střelec sám. Prohledání místností jsme udělali i přes naše podezření, že pachatel už budovu opustil. Nemohli jsme ale nic podcenit. A co v souvislosti s akcí i s odstupem jednoho roku kvituji je, v jak krátkém dojezdovém čase po oznámení události přijela na místo jak státní tak i městská policie.

Už jste zmínil, že jste bývalý kriminalista. Proto se vás chci zeptat, jak moc vás hrůzný čin z profesionálního hlediska překvapil?

Osobně bych neřekl, že mě provedený čin něčím zarazil, neboť za své éry jsem byl svědkem mnoha smutných událostí a samozřejmě, že při mé službě u policie jsme se na podobné tragédie cvičili. Provedení útoků jsme simulovali tak, jako by se fiktivně odehrávaly na školách či úřadech. Ale nikdy mě nenapadlo, že by někdo mohl střílet a útočit v nemocnici, která je určena pro záchranu lidských životů a zdraví. Spíše mě překvapilo, jak si někdo mohl dovolit střílet v místech, kde se ostatní uzdravují a léčí.

Můžete říci, jaká bezpečnostní opatření jste ve Fakultní nemocnici Ostrava přijali, abyste minimalizovali případný další atak v zařízení?

Je logické, že nemocnice po tragédii z loňského prosince přijala bezpečnostní opatření, která se však nevztahují jen na další případnou střelbu. Paradoxní je, že na pozici vedoucího Odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení jsme nastoupil jen několik měsíců před smutnou událostí, a tak se ještě nestačily úplně vybudovat všechny bezpečnostní prvky, které by zabránily nežádoucím vlivům. Tragická událost jen urychlila převedení mých myšlenek do reality. Nejdříve bylo nutné posílit ostrahu Fakultní nemocnice Ostrava a vybavit ji bezpečnostními prvky jako jsou například balistické vesty, což se nám podařilo. Dále bylo důležité určitá místa, která nebyla chráněná, střežit technickým zabezpečením. Nyní jsou takové prostory už z osmdesáti procent pokryté a další dovybavení řešíme. Bylo nutné také napravit vnitřní legislativu, aby se i strážný měl o co opřít, a tak jsem vytvořil vnitřní předpis pro ostrahu. Rovněž jsem zpracoval manuál, aby každý věděl, jak se má chovat v rámci evakuace, útoku na měkké cíle či při dalších nepředvídatelných činnostech. Děláme tedy vše, aby se pacienti i zaměstnanci v naší nemocnici cítili bezpečně.

INTEGROVANÝ DISPEČINK MÁ ELIMINOVAT RIZIKA

Velkou proměnou po střeleckém útoku prošel i technický dispečink. Je možné popsat jeho inovaci?

Ano, zanalyzovali jsme, že technický dispečink sice umí upozornit na událost, ale postrádá v sobě aspekt bezpečnosti. A tak jsme se s vedením nemocnice dohodli, že technický dispečink přeměníme na integrovaný dispečink fakultní nemocnice, což znamená, že bude disponovat třemi složkami. Kromě technické stránky věci bude zahrnovat zdravotníka i krizového specialistu, který bude dbát na různé defekty v prostředí areálu, bude reagovat na mimořádné události a snažit se trestné činnosti předcházet. Zároveň jeho úkolem bude vysílat i ostrahu na konkrétní místo k zásahu. Inovace technického dispečinku není novou myšlenkou, k obdobnému kroku se odhodlali i v brněnské nemocnici, ale pokud tyto tři složky spojíme, tak velmi rychle umíme analyzovat situaci na daném místě a vyslat na něj ostrahu, aby eliminovala veškerá rizika a především zachránila lidské životy.

Po střelbě bylo zřejmě nutné proškolit i vycvičit zdravotnický personál, aby věděl, jak si má ve vypjaté chvíli počínat a především ochránit i pacienty. Měl jste možnost s lékaři a zdravotními sestrami absolvovat detailnější přípravu?

Bude to znít opět paradoxně, ale personál prošel školením na mimořádné události čtyři měsíce přes střelbou, tedy v létě loňského roku. Přípravu jsem od začátku roku 2020 chtěl zdokonalovat, ale bohužel přišel covid-19 a naše plány zhatil. Měl jsem v úmyslu provést šestnáct cvičení po klinikách a budovách, protože každé zařízení má svá specifika a každý zdravotník v ní i své úkoly. Bezpečnostní záměr jsem musel odložit. Cvičení by mohlo nákazu ještě více rozšířit a zdravotníci během pandemie jsou v neustálém zápřahu. I přes současnou situaci ale klademe na bezpečnost i nadále důraz, proto jsme nechali natočit bezkontaktní, vzdělávací video pro měkké cíle mířené na naši nemocnici, kde se zaměstnanec po jeho zhlédnutí může seznámit, jak by se v krizových situací měl chovat. Připravili jsme řadu modelových situací. Jako například, co má udělat, když uslyší střelbu, kam se má jít schovat anebo pokud to situace umožňuje, tak utéci či bojovat, což jsou tři zásady ochrany před útokem na měkké cíle. A tak jsme si i v době plné covidu-19 snažili bezpečnost nezanedbávat. Plně doufám, že v příštím roce se situace s koronavirem zlepší a uskutečníme se zaměstnanci jak fyzické cvičení, tak teoretické vzdělávání.

Jak podle vás personál obstál při loňském útoku střelce?

Byl jsem překvapený vysokou profesionalitou našeho personálu, který se při střelbě zachoval, jak měl. Jsem si jistý, že zaměstnanci si vzpomněli na zmiňované cvičení na měkké cíle z léta 2019. A můžeme být vděčni, že se uskutečnilo, protože pomohlo zachránit životy i zdraví personálu, který ochránil i pacienty. I ve vypjaté chvíli, když slyšeli střelbu, si vzpomněli, že se mají schovat, zamknout a pokud mají v kapse mobilní telefon, tak poslat textovou zprávu svému dalšímu kolegovi, který by pak probíhající drama oznámil na tísňové volání Policie České republiky. Zaměstnanci, kteří akci zažili, museli prožít těžký šok a otřes, protože si asi nikdy nedokázali představit, jaké hrůzy budou svědky. I po roce se personál baví o tom, co se stalo. Všichni si uvědomujeme, že takovému činu nejde zabránit, nikomu nevidíme do hlavy. Umíme se spíše přizpůsobit na terorismus, ale na skutečnost, že někdo přijde do čekárny a začne střílet si nejde zvyknout. Přesto zaměstnance, jak už jsem uvedl, stále připravujeme, že krizová situace může vyvstat. Samozřejmě si přeji, aby naše rady už nikdy nemuseli použít, protože hlavním posláním personálu je uzdravovat a léčit pacienty.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.
Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.

Více souvisejících

rozhovor Daniel Naivert střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě (10. 12. 2019) FN Ostrava Ostrava

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Demonstrace v USA proti ICE

Povstání v Los Angeles? Trump se mýlí. S protesty je to jinak

Protesty v Los Angeles provází vlna dezinformací, deepfake snímků a konspiračních teorií, které zkreslují rozsah a příčiny nepokojů. Násilné střety jsou přitom omezeny na několik malých lokalit, přesto některá média i administrativa prezidenta Donalda Trumpa líčí situaci jako plošné povstání. Ukazuje se však, že většina protestů je reakcí na násilné policejní razie proti migrantům.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum

Bitcoinová kauza zatím preferencemi koalice Spolu nijak výrazně neotřásla. Seskupení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ztratila oproti předchozímu šetření jen dvě desetiny procenta, vyplývá z nového průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Na prvním místě je nadále hnutí ANO, do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest uskupení. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Demonstrace v USA proti ICE

Američané proti Trumpovi. V den přehlídky vyšli lidé do ulic, protesty nekončí

Zatímco americký prezident Donald Trump pořádal ve Washingtonu vojenskou přehlídku k výročí 250 let od založení americké armády, po celé zemi probíhaly demonstrace proti jeho způsobu vykonávání prezidentského úřadu. Trump varoval, že „nepřátelé Ameriky“ (tedy kdokoliv, kdo nesouhlasí s jeho režimem) pocítí tvrdou sílu. V některých státech vedených republikány guvernéři předem signalizovali, že bezpečnostní složky potlačí jakékoli protesty, které budou považovat za násilné.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Počasí

Sezóna začíná. Houby už rostou, potvrdili odborníci

V Česku začaly růst houby, prozradili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek. Mohou za to vhodné povětrnostní podmínky, kdy nejprve relativně dost pršelo a následně se i oteplilo. O víkendu tak na řadě míst klidně můžete vyrazit s košíkem do lesa.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Aktualizováno včera

Amerikou otřásá útok na politiky. Dva lidé zemřeli, pachatel je na útěku

Americkým státem Minnesota otřásá šokující kriminální případ. Dva lidé byli zastřeleni a další dva postřeleni neznámým pachatelem. Jednou z obětí a jedním ze zraněných jsou státní zákonodárci. O případu informovala zpravodajská stanice CNN

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy