Jsou zoufalí a mají strach, že skončí před soudem. Drobné živnostníky (OSVČ), kterým vláda zakázala kvůli koronavirové pandemii podnikat nebo jim znemožnila podmínky, trápí, co se jim stane, když k předepsanému termínu neuhradí výživné na dítě. Mnozí podnikatelé nemají žádné úspory a případnou finanční pomoc od kabinetu zřejmě dostanou až ve druhé půli měsíce. „Radil bych oběma stranám postupovat s citem a rozumem. Právo totiž součanou situaci operativně řešit neumí,“ říká pro EuroZprávy.cz slovutný advokát Tomáš Sokol, který reprezentuje Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
Na bankovní účet matky či osoby, která má potomky ve svěřené péči, ve stanovený termín nepřiteče částka, kterou soud vyměřil pro alimenty. Zejména u žen se probudí emoce a protějšek chtějí okamžitě hnát před soud pro neplnění vyživovacích povinností. Koronavirová pandemie ale vše nyní staví do jiného světla. Experti, které oslovily EuroZprávy.cz, radí vše řešit v klidu a přihlédnout k mimořádné situaci.
„Samozřejmě chápu, že z pohledu matky, která nedostala výživné, je to hrozné. Je třeba hledat vzájemnou cestu, která je pro obě strany schůdná, a pokud není jiná možnost, využít i cestu sociálních příspěvků. Ovšem je třeba si uvědomit, že není možné brát tam, kde nic není,“ apeluje advokát Tomáš Vrána, bývalý soudce i soudní exekutor.
Zkuste se rozumně domluvit, doporučují advokáti
Hned na soudy by se neobracel ani Tomáš Sokol. „Obrátit se na soud má smysl v případě, je-li kde brát. Pokud například matka neobdrží během pandemie výživné, nejprve bych doporučoval platbu urgovat, a to až by se krize začala lepšit. Pokud by ani po odeznění pandemie peníze nepřišly, obrátil bych se na soud a v krajním případě podal trestní oznánemí. Nyní by ale bylo dobré oprávněného kontaktovat a rozumně se domluvit, rozhodně bych hned neběžel k soudu,“ nastiňuje Sokol eventuální postup. Podobný názor sdílí i advokát Tomáš Pelikán. „Předně by se pak oprávněný i povinný měli vzhledem k současné situaci pokusit o rozumnou domluvu za účelem překlenutí krizového období.“
Podle bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola existují dva různé tituly placení výživného. Buď rodiče mezi sebou mají dohodu o výši výživného anebo alimenty stanovil soud. „Výživné stanovené soudem je vždy lepší, ale znovu opakuji, rodič dítěte, který od oprávněného nic neobdržel, musí nyní vyčkat. Po pravdě, nic efektivnějšího udělat stejně nemůže. Má samozřejmě možnost podat návrh na exekuci, ale ta bude zřejmě realizovatelná až po skončení nouzového stavu,“ tvrdí Sokol.
Během pandemie se ale může stát, že povinný požádá o snížení výživného. „Pokud se mu snížil jeho příjem, může podat návrh na změnu výše výživného, to ale zase soud v nynějším stavu řešit nebude, navíc je to vždy delší proces. Předpokládá zaslání návrhu druhé straně, ustanovení opatrovníka nezletilému. To vše i za normálních okolností trvá několik týdnů. A pak už zase může dojít ke změně poměrů. Stručně řečeno, neplacení výživného, ještě s poukazem na vlastní aktuální finanční problémy, se nijak operativně řešit nedá,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz doktor Sokol.
Pandemii může zneužít řada otců k neplacení
Advokát Tomáš Pelikán se ale obává, že současné situace řada otců může zneužít. „Byl bych rád, kdybychom se bavili opravdu jen o těch povinných k placení výživného, kteří skutečně nejsou své dluhy v důsledku současné krizové situace plnit, a ne o těch, kteří se ji jen budou snažit zneužít, což si bohužel dokážu ze své praxe snadno představit,“ varuje pro EuroZprávy.cz Pelikán. Sám podotýká, že výživné je vyloženě specifická pohledávka.
K jeho neplacení by mělo dojít až ve skutečně krajním, nouzovém případě, tedy až poté, kdy povinný omezil veškerou svou zbytnou spotřebu. „Pokud si povinný k placení výživného nevytvořil z dřívějších dob žádné rezervy pro špatné časy, tak by se měl mimo jiné pokusit využít všechny instrumenty pomoci nabízené státem v souvislosti se současnou situací a v návaznosti na jejich využití pak svou vyživovací povinnost plnit,“ tvrdí Pelikán, který tvrdí, že by se povinný v zájmu upřednostnění hrazení výživného měl pokusit například u své úvěrující instituce o odklad splátek. „Nebude-li zbytí a možná domluva, a tím spíše, bude-li se někdo v souvislosti s povinností platit výživné snažit současnou situaci zneužít, může matka, která nedostala na dítě ve stanovený termín výživné, podat exekuční návrh. Nepříznivou situaci může matka řešit i prostřednictvím žádosti o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci či dalších dávek hmotné nouze,“ shrnuje Pelikán svůj právní názor.
Na rozdíl od Pelikána by Sokol s exekucí počkal. „Opět bych vsadil na komunikaci a vyčkat, ale pokud bude zřejmé, že neplacení výživného bude dlouhodobější problém a otec buď nekomunikuje anebo tvrdí, že nemá z čeho platit, asi bych z opatrnosti exekuci doporučil.“
Problém podle Sokola ale může nastat, pokud ten, kdo má platit alimenty, přijde během pandemie o práci. „Pokud se toto povinnému stane, navrhoval bych udělat asi prověrku vlastního majetku a není-li schopen plnit vyživovací povinnost dlouhodobě nebo nemá nějaký podstatný majetek, podat návrh na změnu výše výživného vzhledem k změně poměrů. Ale musí být zřejmý rozdíl ve výši dřívějšího a nynějšího příjmu,“ upozorňuje Sokol.
Advokát Petr Němec a mediátor považuje placení výživného během pandemie za velice ožehavý problém, a proto nechce dávat obecné prázdné právní rady. „Jedná se o složitou problematiku i s přesahem do činnosti ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo poradit a postarat se o to, aby děti nebyly ohroženy, když vláda sebrala jejich rodičům práci,“ míní pro EuroZprávy.cz Němec.
I v případě zastavení marné exekuce se alimety musejí doplatit
Současnou situaci ohledně placení výživného během koronavirové pandemie citlivě vnímá i Daniel Hůle z Člověka v tísni, kde zastává funkci vedoucího dluhového poradentsví. „Neplacení alimentů je obecně velmi problematické, protože na druhé straně je často žena, která se stará o děti,“ říká Hůle. Podle něj jsou případy, kdy je výživné až nespravedlivě vysoké, ale často jde o částky, které stěží mohou pomoci k zajištění nezbytných výdajů.
„V takovém případě bych doporučoval neupínat se k vidině, že vše bude jako před měsícem. S velkou pravděpodobností nebude a pokud to je jen trochu možné přemýšlet o jiném zdroji obživy a nedostat se do velkého prodlení s výživným. Je třeba si uvědomit, že například dluh na výživném je jedním z těch, který je v případě oddlužení celý splatit. Popřípadě se pokusit s partnerkou či partnerem domluvit na snížení výživného, pokud bylo nastaveno v nadprůměrné výši,“ vzkazuje pro EuroZprávy.cz Hůle.
Rovněž poslanec Marek Výborný, předseda Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení upozorňuje ty rodiče, kteří sází na zrušení marných exekucí, že se svým plánem nepochodí. „Výživné na děti je priorita, a tak i v případě, že marné exekuce budou zastaveny, se alimenty musejí doplatit v plné výši, stejně jako v případě zaplacení náhrady v trestním řízení. Chápu, že situace ohledně alimentů je díky pandemii složitá, proto bych oba rodiče chtěl vyzvat k rozumnému jednání i určitému posečkání. Je třeba si uvědomit, že se nacházíme v mimořádné situaci,“ snaží se rodiče uklidnit zákonodárce Marek Výborný z KDU-ČSL.
Současnou složitou situaci ohledně koronavirové pandemie by se svým klientům snažil vysvětlit i uznávaný advokát Tomáš Sokol. „Chápu, že pro rodiče, který o dítě pečuje, nebo pro zletilé dítě odkázané na výživné to není příjemná situace, ale právo ji operativně řešit neumí. Snad je možné požádat o sociální pomoc, ale to už nesouvisí s výživným jako takovým.“ Sokol se nepřímo v této krizi zastává těch, kteří ve stanoveném termínu alimenty neuhradí. „Předpokládám, že většina povinných rodičů platí proto, že uznává nárok svého dítěte a pokud nyní platit přestanou, tak asi ne proto, že by změnili názor, ale proto , že nemají sami peníze,“ uzavírá erudovaný odborník Sokol.
Související
Fialova vláda úřaduje i v demisi. Schválila vyšší úrok pro neplatiče výživného
Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok 107,8 milionu
výživné , Tomáš Sokol , soudy , Tomáš Vrána , Marek Výborný (KDU-ČSL) , děti
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 2 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 3 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 4 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
21. července 2026 19:37
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.
Zdroj: Libor Novák