Jsou zoufalí a mají strach, že skončí před soudem. Drobné živnostníky (OSVČ), kterým vláda zakázala kvůli koronavirové pandemii podnikat nebo jim znemožnila podmínky, trápí, co se jim stane, když k předepsanému termínu neuhradí výživné na dítě. Mnozí podnikatelé nemají žádné úspory a případnou finanční pomoc od kabinetu zřejmě dostanou až ve druhé půli měsíce. „Radil bych oběma stranám postupovat s citem a rozumem. Právo totiž součanou situaci operativně řešit neumí,“ říká pro EuroZprávy.cz slovutný advokát Tomáš Sokol, který reprezentuje Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
Na bankovní účet matky či osoby, která má potomky ve svěřené péči, ve stanovený termín nepřiteče částka, kterou soud vyměřil pro alimenty. Zejména u žen se probudí emoce a protějšek chtějí okamžitě hnát před soud pro neplnění vyživovacích povinností. Koronavirová pandemie ale vše nyní staví do jiného světla. Experti, které oslovily EuroZprávy.cz, radí vše řešit v klidu a přihlédnout k mimořádné situaci.
„Samozřejmě chápu, že z pohledu matky, která nedostala výživné, je to hrozné. Je třeba hledat vzájemnou cestu, která je pro obě strany schůdná, a pokud není jiná možnost, využít i cestu sociálních příspěvků. Ovšem je třeba si uvědomit, že není možné brát tam, kde nic není,“ apeluje advokát Tomáš Vrána, bývalý soudce i soudní exekutor.
Zkuste se rozumně domluvit, doporučují advokáti
Hned na soudy by se neobracel ani Tomáš Sokol. „Obrátit se na soud má smysl v případě, je-li kde brát. Pokud například matka neobdrží během pandemie výživné, nejprve bych doporučoval platbu urgovat, a to až by se krize začala lepšit. Pokud by ani po odeznění pandemie peníze nepřišly, obrátil bych se na soud a v krajním případě podal trestní oznánemí. Nyní by ale bylo dobré oprávněného kontaktovat a rozumně se domluvit, rozhodně bych hned neběžel k soudu,“ nastiňuje Sokol eventuální postup. Podobný názor sdílí i advokát Tomáš Pelikán. „Předně by se pak oprávněný i povinný měli vzhledem k současné situaci pokusit o rozumnou domluvu za účelem překlenutí krizového období.“
Podle bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola existují dva různé tituly placení výživného. Buď rodiče mezi sebou mají dohodu o výši výživného anebo alimenty stanovil soud. „Výživné stanovené soudem je vždy lepší, ale znovu opakuji, rodič dítěte, který od oprávněného nic neobdržel, musí nyní vyčkat. Po pravdě, nic efektivnějšího udělat stejně nemůže. Má samozřejmě možnost podat návrh na exekuci, ale ta bude zřejmě realizovatelná až po skončení nouzového stavu,“ tvrdí Sokol.
Během pandemie se ale může stát, že povinný požádá o snížení výživného. „Pokud se mu snížil jeho příjem, může podat návrh na změnu výše výživného, to ale zase soud v nynějším stavu řešit nebude, navíc je to vždy delší proces. Předpokládá zaslání návrhu druhé straně, ustanovení opatrovníka nezletilému. To vše i za normálních okolností trvá několik týdnů. A pak už zase může dojít ke změně poměrů. Stručně řečeno, neplacení výživného, ještě s poukazem na vlastní aktuální finanční problémy, se nijak operativně řešit nedá,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz doktor Sokol.
Pandemii může zneužít řada otců k neplacení
Advokát Tomáš Pelikán se ale obává, že současné situace řada otců může zneužít. „Byl bych rád, kdybychom se bavili opravdu jen o těch povinných k placení výživného, kteří skutečně nejsou své dluhy v důsledku současné krizové situace plnit, a ne o těch, kteří se ji jen budou snažit zneužít, což si bohužel dokážu ze své praxe snadno představit,“ varuje pro EuroZprávy.cz Pelikán. Sám podotýká, že výživné je vyloženě specifická pohledávka.
K jeho neplacení by mělo dojít až ve skutečně krajním, nouzovém případě, tedy až poté, kdy povinný omezil veškerou svou zbytnou spotřebu. „Pokud si povinný k placení výživného nevytvořil z dřívějších dob žádné rezervy pro špatné časy, tak by se měl mimo jiné pokusit využít všechny instrumenty pomoci nabízené státem v souvislosti se současnou situací a v návaznosti na jejich využití pak svou vyživovací povinnost plnit,“ tvrdí Pelikán, který tvrdí, že by se povinný v zájmu upřednostnění hrazení výživného měl pokusit například u své úvěrující instituce o odklad splátek. „Nebude-li zbytí a možná domluva, a tím spíše, bude-li se někdo v souvislosti s povinností platit výživné snažit současnou situaci zneužít, může matka, která nedostala na dítě ve stanovený termín výživné, podat exekuční návrh. Nepříznivou situaci může matka řešit i prostřednictvím žádosti o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci či dalších dávek hmotné nouze,“ shrnuje Pelikán svůj právní názor.
Na rozdíl od Pelikána by Sokol s exekucí počkal. „Opět bych vsadil na komunikaci a vyčkat, ale pokud bude zřejmé, že neplacení výživného bude dlouhodobější problém a otec buď nekomunikuje anebo tvrdí, že nemá z čeho platit, asi bych z opatrnosti exekuci doporučil.“
Problém podle Sokola ale může nastat, pokud ten, kdo má platit alimenty, přijde během pandemie o práci. „Pokud se toto povinnému stane, navrhoval bych udělat asi prověrku vlastního majetku a není-li schopen plnit vyživovací povinnost dlouhodobě nebo nemá nějaký podstatný majetek, podat návrh na změnu výše výživného vzhledem k změně poměrů. Ale musí být zřejmý rozdíl ve výši dřívějšího a nynějšího příjmu,“ upozorňuje Sokol.
Advokát Petr Němec a mediátor považuje placení výživného během pandemie za velice ožehavý problém, a proto nechce dávat obecné prázdné právní rady. „Jedná se o složitou problematiku i s přesahem do činnosti ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo poradit a postarat se o to, aby děti nebyly ohroženy, když vláda sebrala jejich rodičům práci,“ míní pro EuroZprávy.cz Němec.
I v případě zastavení marné exekuce se alimety musejí doplatit
Současnou situaci ohledně placení výživného během koronavirové pandemie citlivě vnímá i Daniel Hůle z Člověka v tísni, kde zastává funkci vedoucího dluhového poradentsví. „Neplacení alimentů je obecně velmi problematické, protože na druhé straně je často žena, která se stará o děti,“ říká Hůle. Podle něj jsou případy, kdy je výživné až nespravedlivě vysoké, ale často jde o částky, které stěží mohou pomoci k zajištění nezbytných výdajů.
„V takovém případě bych doporučoval neupínat se k vidině, že vše bude jako před měsícem. S velkou pravděpodobností nebude a pokud to je jen trochu možné přemýšlet o jiném zdroji obživy a nedostat se do velkého prodlení s výživným. Je třeba si uvědomit, že například dluh na výživném je jedním z těch, který je v případě oddlužení celý splatit. Popřípadě se pokusit s partnerkou či partnerem domluvit na snížení výživného, pokud bylo nastaveno v nadprůměrné výši,“ vzkazuje pro EuroZprávy.cz Hůle.
Rovněž poslanec Marek Výborný, předseda Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení upozorňuje ty rodiče, kteří sází na zrušení marných exekucí, že se svým plánem nepochodí. „Výživné na děti je priorita, a tak i v případě, že marné exekuce budou zastaveny, se alimenty musejí doplatit v plné výši, stejně jako v případě zaplacení náhrady v trestním řízení. Chápu, že situace ohledně alimentů je díky pandemii složitá, proto bych oba rodiče chtěl vyzvat k rozumnému jednání i určitému posečkání. Je třeba si uvědomit, že se nacházíme v mimořádné situaci,“ snaží se rodiče uklidnit zákonodárce Marek Výborný z KDU-ČSL.
Současnou složitou situaci ohledně koronavirové pandemie by se svým klientům snažil vysvětlit i uznávaný advokát Tomáš Sokol. „Chápu, že pro rodiče, který o dítě pečuje, nebo pro zletilé dítě odkázané na výživné to není příjemná situace, ale právo ji operativně řešit neumí. Snad je možné požádat o sociální pomoc, ale to už nesouvisí s výživným jako takovým.“ Sokol se nepřímo v této krizi zastává těch, kteří ve stanoveném termínu alimenty neuhradí. „Předpokládám, že většina povinných rodičů platí proto, že uznává nárok svého dítěte a pokud nyní platit přestanou, tak asi ne proto, že by změnili názor, ale proto , že nemají sami peníze,“ uzavírá erudovaný odborník Sokol.
Související
Fialova vláda úřaduje i v demisi. Schválila vyšší úrok pro neplatiče výživného
Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok 107,8 milionu
výživné , Tomáš Sokol , soudy , Tomáš Vrána , Marek Výborný (KDU-ČSL) , děti
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 1 hodinou
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 1 hodinou
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 1 hodinou
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 2 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 3 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 3 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 4 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 5 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 6 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 7 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 7 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali výstrahu, část republiky zasáhne silný vítr
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.
Zdroj: Libor Novák