Předzvěst 17. listopadu 1989: Komunisté chtěli zničit Stromovku, lidé se postavili na odpor

"Lidé mají rozsvícené svíčky a lampióny. Řečníci nejsou téměř vůbec slyšet, neboť nemají ani megafon. Celou manifestaci, která trvá asi půl hodiny, natáčí množství zahraničních štábů. Poté se lidé rozcházejí s tím, že 24. listopadu se bude o problému Stromovky konat veřejná diskuse v hale Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnes Výstaviště)," popsal demonstraci její účastník, student Michal Šmíd.

Veřejná bezpečnost, tehdejší policie, zasáhla až poté, co samotná akce kvůli Stromovce skončila. Část demonstrantů se totiž vydala k rumunské ambasádě, kde protestovala proti režimu Nicolae Ceauseska. Policejní zásah ale nebyl ani tak razantní jako v červnu, kdy například disidenta Petra Placáka, představitele Českých dětí, příslušníci StB zbili a vyvezli do křivoklátských lesů.

Protestní akce proti stavbě ve Stromovce v roce 1989 organizovalo několik hnutí, zaštítilo je opoziční hnutí České děti, které vzniklo na jaře roku 1988. Do protestů se již v květnu zapojilo hnutí Pražské matky, které bojovalo mimo jiné za čistý vzduch. Odpor proti stavbě ve Stromovce vedl i architekt Ivan Plicka, který spolu s ekologem Josefem Vavrouškem uspořádal 10. listopadu 1989 v Technickém muzeu o Stromovce konferenci.

Plánované stavbě silniční radiály mělo padnout za oběť na tři tisíce stromů a zmizela by tak celá třetina Královské obory. Dva dny po demonstraci kvůli Stromovce však přišel 17. listopad a plány na stavbu včetně z povrchu hloubeného tunelu později padly. Dnešní tunel Blanka sice vede prakticky stejnou trasou, je ale ražený a Královskou oboru přímo poškodily jen dvě nehody, při kterých se propadla zem.

Dopravní stavba, která měla zasáhnout Stromovku, byla součástí takzvaného Základního komunikačního systému (ZÁKOS), který pražská městská rada schválila v roce 1974. Připravovaný nový komunikační systém Prahy tak přešel od doposud preferovaného roštového systému, který připravila německá okupační správa za války, k okružnímu. Měly ho tvořit tři okruhy propojené 11 radiálami a čtyřmi spojkami.

Současná podoba městského okruhu je dána územním plánem, který byl schválen v září 1999. Hlavní silniční systém Prahy by dle plánu měly tvořit dva okruhy (vnější obchvat Prahy a vnitřní městský okruh) propojené sedmi radiálami. Kvůli sporům o podobu městského okruhu padlo rozhodnutí o převedení části okruhu do tunelů.

Městský okruh by měl mít po dokončení délku zhruba 33 km. V provozu je jižní a západní část v trase od Štěrboholské radiály Jižní spojkou na Barrandovský most (vybudováno v 80. letech), a poté rozšířenou částí Strakonické ulice a tunely Zlíchovským (otevřen v roce 2002), Mrázovkou (2004) a Strahovským (1997) na Břevnov v délce zhruba 18 km. Zde se napojuje více než šestikilometrový tunelový komplex Blanka (2015), který okruh převání pod Letnou a Stromovkou na pravý břeh Vltavy u Pelc-Tyrolky.

Letos v listopadu pražští radní schválili projekt dostavby vnitřního silničního okruhu známého jako Vlasta. Plánovaný úsek navazující na tunel Blanka má měřit zhruba deset kilometrů a většina okruhu povede v tunelu. Kdy město začne okruh stavět zatím nebylo rozhodnuto.