Renomé EU vzrostlo. Pro vstup by hlasovalo 56 procent Čechů, víc než v květnu

Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu Ústavu empirických studií STEM vypracovaným ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, který dnes zástupci institucí představili.

Podle výzkumného pracovníka EUROPEUM Víta Havelky je opětovný nárůst dán tím, že Evropská unie zareagovala na koronavirovou epidemii a je aktivním hráčem, co se týče jednání o vakcínách i dovážení léků. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 1000 respondentů.

Velmi pozitivní a aktivní vztah k EU má podle průzkumu 21 procent lidí. Zhruba 30 procent má vlažný přístup, tedy příliš se EU nezabývají, ale zároveň rozhodně nechtějí z bloku vystoupit. Odpůrců, kteří nemají rádi EU, ale zároveň o ní nemají příliš znalostí, je podle průzkumu 23 procent, skutečně aktivních odpůrců dvě procenta. Jeden z deseti občanů je podle průzkumu k EU kritický, nedůvěřivých je zhruba 16 procent.

Rozdíl je podle průzkumu mezi pocitem evropanství a spokojeností s členstvím v Evropské unii. Zatímco pro první možnost se vyjádřilo 78 procent respondentů (v květnu 69 procent), spokojeno s členstvím v EU bylo v říjnu 52 procent lidí proti 46 procentům v květnu. Podpora eura se u české veřejnosti pohybuje od roku 2011 stále kolem 20 procent. Podle Havelky platí, že pokud klesne podpora čehokoli pod zhruba 25 až 30 procent, stává se z dané věci konsensus a je těžké pro ni získat výraznější podporu.

Přes dvě třetiny respondentů nezpochybňují ekonomický přínos členství v EU. Zároveň ale totožný podíl lidí míní, že peníze z evropských fondů jsou ohrožené korupcí víc než ostatní veřejné zdroje. Rozdělování peněz považuje za neférové 73 procent respondentů.

Více než polovina lidí si myslí, že o penězích vyčleněných na projekty se nerozhoduje primárně v Česku. Jako priority lidé vidí peníze na nezaměstnanost a oživení ekonomiky, dále na dopravu, životní prostředí, zemědělství nebo sociální služby. Překvapivé pro výzkumníky bylo, že lidé, kteří mají velmi pozitivní vztah k EU, často podceňují význam sociálních služeb a na rozdíl od ostatních segmentů společnosti to nevidí za prioritu. Pro lidi kritické k EU pak často není tak důležité životní prostředí, uvedli zástupci institucí.

Více než polovina Čechů by chtěla pokud možno hned řešit klimatickou změnu, 45 procent lidí někdy a pouze zlomek nikdy. Zároveň ale cíle Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal) nejsou lidem vždy známy. Dohodu a zároveň společný postup EU v řešení klimatické změny podpořilo 28 procent respondentů, zhruba třetina sice dohodu podporuje, ale ČR má jít podle ní vlastní cestou. Zhruba každý sedmý Čech považuje v současnosti za zásadní jiné priority, podle podobného podílu nemá dohoda smysl. Asi desetině respondentů je to jedno, nebo nemá na věc názor.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) češi průzkumy Česká republika Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 31 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy