ROZHOVOR | Rok od ostravské tragédie. Člověk chystající masovou vraždu dopředu nic neavizuje, říká psycholog Lašek

ROZHOVOR – Z jeho hlasu je patrné, jak hluboce s ním otřásla masová vražda, kterou přesně před rokem spáchal střelec Ctirad Vitásek. V čekárně traumatologické ambulance Fakultní nemocnice Ostrava usmrtil nelegálně drženou zbraní CZ 75, ráže 9 mm, sedm lidí, pacienty i personál. Renomovaný psycholog Jan Lašek nedovede říci, co přesně mohlo pachatele dohnat k tragédii. „Člověk chystající se na masovou vraždu se obvykle nahlas nepřizná, k čemu se chystá. Nic neavizuje. A bohužel ani my odborníci do jeho myšlení nedokážeme vstoupit, abychom vytušili, co plánuje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Lašek.

Čtyři prožité minuty, při nichž vyhaslo sedm lidských životů, si přeživší budou promítat do konce života. Je 10. prosince roku 2019. Ctirad Vitásek, který je údajně přesvědčený, že trpí nevyléčitelnou nemocí, a myslí si, že lékaři mu odmítají pomoc, vstoupil v 6:20 hodin do Fakultní nemocnice Ostrava. Plných 57 minut bloumal po chodbách. Pak zavolal své přítelkyni a dvě minuty po ukončení hovoru s ní začalo jeho běsnění. Od 7:17 hodin do 7:21 střílel z nelegálně držené zbraně CZ 75, ráže 9 mm. Na místě usmrtil pět lidí, jeden pacient zemřel v průběhu operace, dětská zdravotní sestra podlehla dva dny poté a dvě osoby zranil. A to se Vitáskova pistole ještě několikrát zasekla. I tak se přesně před rokem v novodobých kriminalistických dějinách odehrál druhý nejhorší střelecký útok v dějinách České republiky. Větší tragédie zůstala jen po Zdeňku Kovářovi, který v Uherském Brodě 24. února 2015 postřílel osm hostů restaurace Družba.

Přeživší pacienti i zdravotnický personál se ani po roce z prožitého traumatu plně nevzpamatovali. Psycholog Jan Lašek se nediví, že šok stále neodezněl. „V naší kultuře máme standardně zafixované, že zdravotnická zařízení poskytují pomoc v léčení, ulevují od bolesti a vůbec nepočítáme s tím, že by se v nich odehrála tragédie v podobě střelby.“ Jak rychle je člověk schopen vstřebat prožitý silný zážitek, je individuální. „A rovněž záleží, k jak kvalitním odborníkům se přeživší po prožitém traumatu dostanou. Každopádně bych ale doporučoval, aby lidé po takovém zážitku vyhledali speciální pomoc,“ míní docent.

Pedagog vyučující na Katedře pedagogiky a psychologie Fakulty Univerzity Hradec Králové v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zmiňuje i osud střelcovy rodiny, která navíc v roce 1998 přišla o vrahova bratrance René Vitáska, jehož jako policistu zastřelili lupiči. „Češi inklinují k hromadné vině, a tak otřesný zločin připisují i celé rodině, která podle nich na střelbě nese podíl a označují ji za spoluvrahy, což je ale náš národní primitivní odsudek, který však běžně užíváme.“

Soudní znalec nezavrhuje vrahovu matku, která syna udala policii, a to poté, co se jí svěřil, že zabil několik lidí. Milující maminky jsou totiž často schopné prominout či zamlčet hrůzostrašný čin svého dítěte, jen aby o něj nepřišly. „ U ostravského případu si myslím, že převážila určitá občanská i citová povinnost vůči obětem i přeživším. Občanský prvek byl u ní silnější než mateřský pud,“ tvrdí Jan Lašek, který uvítal, že po ostravské tragédii se v mnoha zdravotnických zařízeních objevily bezpečnostní rámy. „Zvýšená péče o bezpečnost pacienta, který vstupuje od exponované budovy, je nezbytně nutná.“

DÉLKA ŠOKU JE INDIVIDUÁLNÍ, ZÁLEŽÍ I NA ODBORNÍKOVI

Pane docente Lašku, lze si vůbec racionálně vysvětlit, že je člověk schopen zastřelit sedm lidí, což je bohužel tragický případ Ctirada Vitáska, který přesně před rokem ve Fakultní nemocnici Ostrava zabil personál i pacienty? Údajně byl přesvědčený, že je vážně nemocný, ale lékaři mu nechtějí pomoci.

Vždy je důležité se snažit dopátrat motivace, proč se dotyčný střelby či jiného tragického skutku dopustil. Bohužel ale ani odborníci nemohou do jedince vstoupit před tím, než něco spáchá, protože málokdo na veřejnosti přizná, že se chystá k masové vraždě. Člověk, který se na ni připravuje, obvykle nic dopředu neavizuje. Potom je ale třeba nutné hledat důvody, které jej k tak otřesné události vedly. Pro okolí může být jedincova motivace zcela malicherná anebo naprosto nepochopitelná, pro pachatele naopak může být zásadně dominantní.

Jak je pro personál či pacienty, kteří běsnění střelce přežili, těžké se i po dvanácti měsících s tak těžkým traumatem vyrovnat? Existuje nějaká vhodná terapie, která by pomohla děsivý zážitek vytěsnit?

Samozřejmě, že prožitý šok je obrovský, neboť v naší kultuře máme standardně zafixované, že zdravotnická zařízení poskytují pomoc v léčení, ulevují od bolesti a vůbec nepočítáme s tím, že by se v nich odehrála tragédie v podobě střelby. Co se týče přeživších, pak vyrovnání se se silným zážitkem je individuální záležitostí. A rovněž záleží, k jak kvalitním odborníkům se po prožitém traumatu dostanou. Každopádně bych ale doporučoval, aby lidé po takovém zážitku vyhledali speciální pomoc.

Těžké chvíle i osud jistě prožívá také střelcova rodina, kterou během jednadvaceti let potkala druhá tragédie. Vrahův bratranec, policista René Vitásek, totiž 17. dubna roku 1998 v domnění, že kontroluje pytláky, narazil na lupiče, kteří se chystali vyloupit poštu na Opavsku mezi Dobroslavicemi a Chabičovem. Při střetu jej chladnokrevně popravili zbraní…

Zcela ano, zažívá těžké období, protože znovu říkám, že takoví lidé, jakým byl střelec z ostravské nemocnice, obvykle nahlas nepřiznají, k čemu se chystají a nesnaží se na sebe upoutat pozornost. A proto ani jeho blízcí neměli ponětí, k čemu je odhodlaný. Proto je logické, že i pro rodinu, která se už v minulosti musela vyrovnat s tragédií, byla zpráva o zastřelení sedmi lidí šokem. Navíc Češi inklinují k hromadné vině, a tak otřesný zločin připisují i celé rodině, která podle nich na střelbě nese podíl a označují ji za spoluvrahy, což je ale náš národní primitivní odsudek, který však běžně užíváme.

Vidíte jako expert nějakou paralelu mezi činem Ctirada Vitáska a střelce Zdeňka Kováře, který v restauraci Družba v Uherském Brodě 24. února 2015 zastřelil osm osob a jednu zavraždil? Rovněž se nabízí spojitost s masovou vražedkyní Olgou Hepnarovou, která 10. července 1973 najela nákladním vozem do lidí čekajících na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí a osm jich na dřívější třídě Obránců míru, dnes Milady Horákové, usmrtila a sedmnáct zranila…

Opět se dostáváme k tomu, že u každého pachatele je primární motivace. Například o Hepnarové víme, co spáchala, byl o ní dokonce natočen film Já, Olga Hepnarová. Ale stále rozplétáme něco, o čemž stoprocentně nevíme, jak to v realitě bylo a jen se o všem domníváme, protože pachatelka nám svůj úmysl přesně nesdělila. Někdy nepomůže ani detailní rekonstrukce jako tomu bylo u zmíněného střelce z Uherského Brodu. Tehdejší rekonstrukce byla zaměřena na vše, co se mu v jeho psychice před spácháním činu dělo, a jaký vliv na něj mohlo mít okolí. Vždy se jedná o složitou otázku, na kterou často nedostaneme odpověď a nevíme tak, proč se k neštěstí člověk odhodlal. Těžko se dají masové vraždy paušalizovat, a to třeba tím, že jejich provedení je podobné. Proti tomu se vymezuji a navíc by to bylo i neuctivé k obětem tragédie.

MATKA UDALA SYNA, ZÁVAŽNÝ ZLOČIN PŘEVÁŽIL NAD PUDEM

Nepřekvapilo vás, že vrahova matka, když se od svého syna dozvěděla, co provedl, potomka udala policii? Milující maminky jsou totiž často schopné prominout či zamlčet hrůzostrašný čin svého dítěte, jen aby o něj nepřišly. Jen připomenu, že Vitásek se po třech hodinách od incidentu náhle objevil v devět kilometrů vzdálených Jilešovicích, u domku svých rodičů. Když přijel, řekl, že zabil několik lidí a nyní zastřelí i sebe. Pak si u Děhylova prostřelil hlavu, ale nezemřel hned. Po výstřelu se jej lékaři snažili půlhodiny oživovat, ale marně.

Ze své psychologické i znalecké praxe znám případy, kdy matky byly obětmi vražedného útoku, který přežily, a celou dobu lhaly, že jejich dítě nic neudělalo a vše se stalo jinak. Držely se takzvaného Mariánského kultu a svoje dítě ochraňovaly. Naopak tady u ostravského případu si myslím, že převážila určitá občanská i citová povinnost vůči obětem i přeživším. Proto zřejmě policii řekla, že za masakrem v nemocnici stojí její syn. Jedná se vždy o individuální rozhodování a já bych matku, že udala syna, rozhodně neodsuzoval. Rozhodně bych ji nepovažoval za matku, která své dítě nemilovala. Pokud se ale dopustilo takto závažné trestné činnosti, tak si myslím, že občanský prvek byl silnější než mateřský pud.

Přijde vám morální, že vůz značky Renault Laguna, kterým vrah před policií prchal a pak v něm spáchal sebevraždu, by mohlo být prodán v aukci? Je to však pouze jedna z možností. Konečné slovo bude mít soud. Do úvahy přichází i jeho zničení. Pokud by ale došlo k jeho dražbě, pak by to vzhledem k obětem bylo neuctivé. Souhlasíte?

Rozhodně by to nebylo uctivé. Nicméně bych řekl, že bohužel některým lidem je jedno, s jakým činem je vůz anebo jiný předmět spojený, hlavně, že vydělá peníze. Proto si myslím, že by nebylo vhodné, aby vůz šel do aukce, a to právě z piety k obětem.

Zeptám se vás nyní jako lékaře, který má kontakty s pacienty. Cítíte se v bezpečí? Mám tím na mysli, zda se rok po střeleckém běsnění zlepšila ochrana personálu, aby nedocházelo k tak tragickým událostem jako ve Fakultní nemocnici Ostrava. Samozřejmě, že je těžké každého ohlídat, což je de facto nemožné.

V mnoha zařízeních se stejně jako u soudů objevují rámy, aby odhalily kov či pistoli. Je to smutné, leč nutné. Ale těžko si můžeme představit, že by s každým pacientem po nemocnici chodila ochranka. Už samotný psychologický fakt, že na místě je přítomna ochranka anebo se musí projít přes bezpečnostní rámy, jakkoli to pacienta obtěžuje, může pachatele odradit. Zvýšená péče o bezpečnost pacienta, který vstupuje od exponované budovy, je nezbytně nutná.

Související

Monika Brausenbauch Meislová Rozhovor

Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy

V Británii dnes odstartovaly parlamentní volby v nichž se patrně rozhodnou mezi dvěma tradičními stranami – Konzervativní a Labouristickou. „De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 
Lukáš Vlček (použito se svolením L. Vlčka) Rozhovor

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Více souvisejících

rozhovor Jan Lašek střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě (10. 12. 2019) FN Ostrava psychologie

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy