Na euro je ještě brzy, říká Rusnok. Podle šéfa ČNB je to věc politiků

Negativní postoj české společnosti, z níž tři čtvrtiny euro odmítají, ekonom odůvodňuje špatnou komunikací politiků, která je také příčinou celkové skepse vůči EU. 

Česko je přitom na společnou měnu připraveno, a tudíž se z jeho případného vstoupení či nevstoupení do eurozóny stalo čisté politikaření. Některé firmy navíc už dnes s eurem běžně pracují, jelikož se chtějí vyhnout nákladnému boji s fluktuací kurzu.

"Zahraniční investoři, kteří též nemají rádi nejistotu, raději investují tam, kde nemají kurzovní riziko. Většina investorů z eurozóny jde raději do zemí, které mají euro,“ nechal se v interview pro Český rozhlas Plus slyšet Švejnar, který je také profesorem ekonomie na Kolumbijské univerzitě.

"Britští vyjednavači mi říkali, že po brexitu bude těžké zajistit, aby se rozhodování o věcech Evropské unie nedělo v rámci eurozóny. O nás bez nás bude po brexitu silnější než dříve." Jan Švejnar

S dlouhodobými výhodami eura vyjádřil souhlas i guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že je ale v zájmu zvládnutí nastávající ekonomické krize lepší mít vlastní měnovou politiku. "Rozhodnutí je primárně politické, a to má své procedury. V tom centrální banka nesehrává de facto žádnou roli,“ vysvětlil, že česká centrální banka nemůže případné rozhodnutí českého vstupu do eurozóny ovlivnit.

Guvernér ale připustil, že má Švejnar pravdu, když argumentuje, že by v případě přijetí eura mohl ovlivňovat rozhodování Evropské centrální banky, ale že by byl beztak jedním z 20, čímž by jej nakonec stejně přehlasovali.

"To není úplně zdravá kombinace. Ale když celý jih eurozóny z dobrých důvodů potřebuje nízké sazby a vy normální sazby, tak je prostě neprosadíte,“ zmínil Slovensko jako odstrašující případ.

"Nejsem žádný doktrinální odpůrce ve stylu ‚euro nikdy‘. Ale musí si to přebrat politická reprezentace a komunikovat to lidu." Jiří Rusnok

Do seznamu čekatelů na euro byly v červenci zařazeny Bulharsko a Chorvatsko s tím, že by jej mohly začít užívat za dva roky. Tyto státy jsou ale podle guvernéra v jiném postavení než Česko.

"V Chorvatsku je 70 procent vkladů v eurech, je to totálně euroizovaná země v důsledku minulých fatálních selhání měnové politiky, rozpadu Jugoslávie, války a obrovské inflace. Oni vlastně nemají vliv na svůj vlastní měnový oběh, proto se musí co nejdřív dostat do eurozóny," objasnil specifika chorvatské kuny a bulharské levy.