Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, ukázal průzkum

Důvěru v oficiální zdroje v době pandemie, stejně jako pozitivní ohlas na formu zpravodajství o válce na Ukrajině projevila nejpočetnější skupina respondentů tvořená především bezdětnými s vyšším vzděláním. Válečné zpravodajství je navíc motivovalo k finanční pomoci a dobrovolnickým aktivitám, informovali dnes ČTK zástupci katedry.

Katedra oslovila 1010 respondentů mezi 16. až 23. březnem, tedy necelý měsíc po vypuknutí konfliktu. Dotazník měl dvě části, první byla zaměřena na uplynulé dva roky pandemie covidu-19 a zpravodajství o ní, zejména pak na vakcinaci. Druhá část šetření se zaměřila na reflexi zpráv o válce na Ukrajině, zdroje, ze kterých lidé čerpají, jak zprávy hodnotí a zda v něm válečné zpravodajství vyvolává strach o vlastní bezpečnost, uvedli zástupci katedry.

Výzkum rozčlenil české zpravodajské publikum do čtyř pomyslných skupin, které odlišuje především výše dosaženého vzdělání, ale i pohlaví a věk. Výzkumníci tyto čtyři skupiny pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se.

Skupina Podporujících, 38 procent, která byla zastoupena především vysokoškolsky vzdělanými lidmi většinou bez malých dětí, měla podle výzkumu při pandemii i válce důvěru v oficiální zdroje, projevila sympatie k Ukrajině a odpor k Rusku a při pandemii projevila vyšší důvěru k vládě a odborníkům. Druhou nejpočetnější skupinu Obávajících se, 30 procent, tvořily hlavně ženy s nižším vzděláním. Obavy z pandemie je vedly k omezení osobního kontaktu s okolím a ke zvýšení osobní hygieny, válečné zpravodajství u nich způsobilo silný strach z příchodu uprchlíků či ekonomických dopadů a projevilo se i na ztrátě jejich důvěry v mainstreamová média, uvedli zástupci katedry.

Nedůvěřiví tvořili 21 procent, jde o lidi nižším vzděláním, kteří vykázali nedůvěru k odborným a oficiálním zdrojům jak v souvislosti s nemocí covid-19, tak s ruskou invazí na Ukrajinu. "Členové a členky Nedůvěřivých vykazovali značný zájem o alternativní zdroje informací, které tvořily opozici oficiálnímu mainstreamovému zpravodajství. Projevem toho je pak jejich nesouhlas s blokací takzvaných dezinformačních webů nebo například strach z příchodu uprchlíků," uvedl jeden z výzkumníků Jakub Ketman.

Jednoznačně nejmenší podíl v populaci má skupina Nezúčastněných (11 procent) s nevyhraněným názorem na mediální pokrytí války na Ukrajině a s velmi nízkými obavami z dopadů jak koronavirové, tak ukrajinské krize. Skupinu tvoří spíše muži mladšího věku, doplnili zástupci katedry.

Podle odborníků lze u lidí mezi vnímáním pandemie covidu-19 s jejími důsledky a válečným konfliktem na Ukrajině hledat některé spojitosti. "U obou případů došlo v prvotním okamžiku k efektu, který nazýváme semknutí se kolem vlajky. Tedy, že v okamžicích sdíleného pocitu ohrožení se dokážeme stmelit a být solidární. V počátku pandemie se to projevilo šitím roušek a teď obrovskou solidaritou s válečnými běženci. Vnímám zde silnou roli mediálního obrazu, který je určující pro tvorbu veřejného mínění," doplnil sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.