Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, vyplývá z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Důvěru v oficiální zdroje v době pandemie, stejně jako pozitivní ohlas na formu zpravodajství o válce na Ukrajině projevila nejpočetnější skupina respondentů tvořená především bezdětnými s vyšším vzděláním. Válečné zpravodajství je navíc motivovalo k finanční pomoci a dobrovolnickým aktivitám, informovali dnes ČTK zástupci katedry.
Katedra oslovila 1010 respondentů mezi 16. až 23. březnem, tedy necelý měsíc po vypuknutí konfliktu. Dotazník měl dvě části, první byla zaměřena na uplynulé dva roky pandemie covidu-19 a zpravodajství o ní, zejména pak na vakcinaci. Druhá část šetření se zaměřila na reflexi zpráv o válce na Ukrajině, zdroje, ze kterých lidé čerpají, jak zprávy hodnotí a zda v něm válečné zpravodajství vyvolává strach o vlastní bezpečnost, uvedli zástupci katedry.
Výzkum rozčlenil české zpravodajské publikum do čtyř pomyslných skupin, které odlišuje především výše dosaženého vzdělání, ale i pohlaví a věk. Výzkumníci tyto čtyři skupiny pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se.
Skupina Podporujících, 38 procent, která byla zastoupena především vysokoškolsky vzdělanými lidmi většinou bez malých dětí, měla podle výzkumu při pandemii i válce důvěru v oficiální zdroje, projevila sympatie k Ukrajině a odpor k Rusku a při pandemii projevila vyšší důvěru k vládě a odborníkům. Druhou nejpočetnější skupinu Obávajících se, 30 procent, tvořily hlavně ženy s nižším vzděláním. Obavy z pandemie je vedly k omezení osobního kontaktu s okolím a ke zvýšení osobní hygieny, válečné zpravodajství u nich způsobilo silný strach z příchodu uprchlíků či ekonomických dopadů a projevilo se i na ztrátě jejich důvěry v mainstreamová média, uvedli zástupci katedry.
Nedůvěřiví tvořili 21 procent, jde o lidi nižším vzděláním, kteří vykázali nedůvěru k odborným a oficiálním zdrojům jak v souvislosti s nemocí covid-19, tak s ruskou invazí na Ukrajinu. "Členové a členky Nedůvěřivých vykazovali značný zájem o alternativní zdroje informací, které tvořily opozici oficiálnímu mainstreamovému zpravodajství. Projevem toho je pak jejich nesouhlas s blokací takzvaných dezinformačních webů nebo například strach z příchodu uprchlíků," uvedl jeden z výzkumníků Jakub Ketman.
Jednoznačně nejmenší podíl v populaci má skupina Nezúčastněných (11 procent) s nevyhraněným názorem na mediální pokrytí války na Ukrajině a s velmi nízkými obavami z dopadů jak koronavirové, tak ukrajinské krize. Skupinu tvoří spíše muži mladšího věku, doplnili zástupci katedry.
Podle odborníků lze u lidí mezi vnímáním pandemie covidu-19 s jejími důsledky a válečným konfliktem na Ukrajině hledat některé spojitosti. "U obou případů došlo v prvotním okamžiku k efektu, který nazýváme semknutí se kolem vlajky. Tedy, že v okamžicích sdíleného pocitu ohrožení se dokážeme stmelit a být solidární. V počátku pandemie se to projevilo šitím roušek a teď obrovskou solidaritou s válečnými běženci. Vnímám zde silnou roli mediálního obrazu, který je určující pro tvorbu veřejného mínění," doplnil sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.
Související

Jiří Bartoška byl pojem i ve světě. O smrti herce informují prestižní zahraniční média

USA se mění v druhé Rusko? Trumpova média zamlčela obří bezpečnostní skandál
Noviny / tisk , válka na Ukrajině , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 33 minutami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 51 minutami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 1 hodinou

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Aktualizováno před 1 hodinou

Česko se loučí s Jiřím Bartoškou. Lidé mohou přicházet až do odpoledních hodin
před 1 hodinou

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 2 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 3 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
před 4 hodinami

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem
před 4 hodinami

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael
před 5 hodinami

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán
před 5 hodinami

Bude součástí týmu pro čtvrtfinále i Kämpf? Realizační tým o něj zájem má doufá, že to klapne
před 5 hodinami

Francie po prohře v klíčovém duelu sestupuje. Kanada poprvé prohrála a Maďarsko trápilo Nory
před 5 hodinami

USA jsou ve čtvrtfinále, Rakousko se k němu přiblížilo. Slováci na MS končí, Švýcaři dali 10 branek
před 6 hodinami

Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. O víkendu hrozí další mrazíky
včera

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat
včera

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil
včera

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0
včera

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským
včera
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.
Zdroj: Libor Novák