Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, vyplývá z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Důvěru v oficiální zdroje v době pandemie, stejně jako pozitivní ohlas na formu zpravodajství o válce na Ukrajině projevila nejpočetnější skupina respondentů tvořená především bezdětnými s vyšším vzděláním. Válečné zpravodajství je navíc motivovalo k finanční pomoci a dobrovolnickým aktivitám, informovali dnes ČTK zástupci katedry.
Katedra oslovila 1010 respondentů mezi 16. až 23. březnem, tedy necelý měsíc po vypuknutí konfliktu. Dotazník měl dvě části, první byla zaměřena na uplynulé dva roky pandemie covidu-19 a zpravodajství o ní, zejména pak na vakcinaci. Druhá část šetření se zaměřila na reflexi zpráv o válce na Ukrajině, zdroje, ze kterých lidé čerpají, jak zprávy hodnotí a zda v něm válečné zpravodajství vyvolává strach o vlastní bezpečnost, uvedli zástupci katedry.
Výzkum rozčlenil české zpravodajské publikum do čtyř pomyslných skupin, které odlišuje především výše dosaženého vzdělání, ale i pohlaví a věk. Výzkumníci tyto čtyři skupiny pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se.
Skupina Podporujících, 38 procent, která byla zastoupena především vysokoškolsky vzdělanými lidmi většinou bez malých dětí, měla podle výzkumu při pandemii i válce důvěru v oficiální zdroje, projevila sympatie k Ukrajině a odpor k Rusku a při pandemii projevila vyšší důvěru k vládě a odborníkům. Druhou nejpočetnější skupinu Obávajících se, 30 procent, tvořily hlavně ženy s nižším vzděláním. Obavy z pandemie je vedly k omezení osobního kontaktu s okolím a ke zvýšení osobní hygieny, válečné zpravodajství u nich způsobilo silný strach z příchodu uprchlíků či ekonomických dopadů a projevilo se i na ztrátě jejich důvěry v mainstreamová média, uvedli zástupci katedry.
Nedůvěřiví tvořili 21 procent, jde o lidi nižším vzděláním, kteří vykázali nedůvěru k odborným a oficiálním zdrojům jak v souvislosti s nemocí covid-19, tak s ruskou invazí na Ukrajinu. "Členové a členky Nedůvěřivých vykazovali značný zájem o alternativní zdroje informací, které tvořily opozici oficiálnímu mainstreamovému zpravodajství. Projevem toho je pak jejich nesouhlas s blokací takzvaných dezinformačních webů nebo například strach z příchodu uprchlíků," uvedl jeden z výzkumníků Jakub Ketman.
Jednoznačně nejmenší podíl v populaci má skupina Nezúčastněných (11 procent) s nevyhraněným názorem na mediální pokrytí války na Ukrajině a s velmi nízkými obavami z dopadů jak koronavirové, tak ukrajinské krize. Skupinu tvoří spíše muži mladšího věku, doplnili zástupci katedry.
Podle odborníků lze u lidí mezi vnímáním pandemie covidu-19 s jejími důsledky a válečným konfliktem na Ukrajině hledat některé spojitosti. "U obou případů došlo v prvotním okamžiku k efektu, který nazýváme semknutí se kolem vlajky. Tedy, že v okamžicích sdíleného pocitu ohrožení se dokážeme stmelit a být solidární. V počátku pandemie se to projevilo šitím roušek a teď obrovskou solidaritou s válečnými běženci. Vnímám zde silnou roli mediálního obrazu, který je určující pro tvorbu veřejného mínění," doplnil sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.
Související

Süddeutsche Zeitung o Česku: Německo má přátele hned v sousedství

„Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák
Noviny / tisk , válka na Ukrajině , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 5 minutami

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů. Chce dialog
Aktualizováno před 7 minutami

Útok na škole v USA: Šest mrtvých, střílela mladá žena
před 25 minutami

Německá policie prohledala domov dvou prokremelských aktivistů
před 55 minutami

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO
Aktualizováno před 1 hodinou

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel
Aktualizováno před 1 hodinou

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
před 1 hodinou

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa
před 1 hodinou

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek
před 2 hodinami

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny
Aktualizováno před 2 hodinami

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce
před 2 hodinami

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády
Aktualizováno před 2 hodinami

Ostravská koalice přišla kvůli hnutí ANO o většinu v městském zastupitelstvu
před 3 hodinami

Rusko vyhrožuje: Máme zbraně schopné v krajním případě zničit Spojené státy
před 3 hodinami

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE
před 3 hodinami

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda
před 4 hodinami

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu
Aktualizováno před 4 hodinami

Zdroje nejsou nevyčerpatelné, podpora Ukrajině se vyčerpává materiálně i morálně, upozornila Čaputová
před 4 hodinami

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU
před 4 hodinami

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?
Aktualizováno před 4 hodinami
Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov
Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zdroj: ČTK