Hrozba pro firmy v pohraničí. Co se chystá v Německu?

Berlín - Sotva se Česko a Německo dostaly z ekonomické krize, už je tady další zádrhel. Zpoplatnění všech německých silnic dle návrhu ministra dopravy Alexander Dobrindt by způsobilo firmám u hranic s Českem škody v řádu desítek milionů eur a ohrozilo by existenci řady podniků. Varuje před tím studie, kterou zveřejnila Bavorská průmyslová a obchodní komora (IHK).

Firmy v Horní Falci, která sousedí s Plzeňským krajem, musejí v případě zavedení mýtného počítat s výrazným úbytkem zákazníků ze západních Čech. Podle IHK by se útrata Čechů v této části Bavorska ročně snížila o 51,8 milionu eur (1,4 miliardy Kč).

IHK předpokládá, že by Češi do Německa jezdili pouze v nejnutnějších případech a běžných přeshraničních nákupů by se vzdali. Odradila by je od toho cena silniční známky, která by se ročně měla pohybovat kolem 90 eur (2500 Kč), třítýdenní by měla stát deset eur (280 Kč).

Podle IHK by byl výpadek příjmů od českých zákazníků pro německé firmy v pohraničí zásadní problém.

Proti plánu na zpoplatnění silnic se od jeho zveřejnění bouří také starostové německých pohraničních obcí. Kromě hospodářských dopadů se obávají toho, že mýtné na všech silnicích naruší mezilidské kontakty. "Mýtné může ztížit pravidelná setkávání hasičských, sportovních a kulturních spolků z obou stran hranice," řekla deníku Mittelbayerische Zeitung starostka města Waidhaus Margit Kirzingerová.

Německá vláda se v programovém prohlášení dohodla na zpoplatnění německých dálnic pro osobní auta. Ministr Dobrindt v červenci představil návrh, který počítá se zpoplatněním všech německých silnic od roku 2016. Majitelům aut registrovaných v Německu by se však o cenu silniční známky snížila daň z vlastnictví motorového vozidla, takže by pro ně zpoplatnění silnic na rozdíl od zahraničních řidičů neznamenalo zvýšené náklady.

Vysoký podíl českého vývozu do SRN svědčí o vysoké míře provázanosti ekonomiky ČR s ekonomikou a trhem německým. Velice potěšitelný je fakt, že obchodní bilance ČR se SRN je od roku 1998 aktivní. Od roku 1997 do roku 2001 dle údajů Českého statistického úřadu vzrostl vývoz České republiky do SRN z 256 mld. Kč na 484 mld. Kč, zvýšil se tedy o rekordních 89,1%. Po následujícím mírném poklesu v roce 2002 došlo v roce 2003 k obnovení růstové tendence, která v roce 2004 v důsledku vstupu ČR do EU a odstranění posledních administrativních bariér zahraničnímu obchodu ještě akcelerovala. V roce 2004 obrat vzájemného zahraničního obchodu poprvé v historii překročil jeden bilion Kč.

Zahraniční obchod s Německem zaznamenal - a to zejména vlivem celosvětové finanční a hospodářské krize a provázanosti české a německé ekonomiky - poprvé v historii ČR propad v roce 2008 a v roce 2009 se tento propad ještě zvýraznil. V roce tedy došlo k rekordnímu poklesu jak na straně exportu, tak na straně importu. Větší pokles na straně dovozů měl ovšem příznivý vliv na obchodní bilanci, která skončila přebytkem.

V roce 2010 se však jak česká, tak německá ekonomika opět vzpamatovaly a české vývozy do Německa dosáhly historicky rekordní výše, přičemž dovoz z Německa nedosáhl úrovně let 2007 či 2008. Tento trend pokračoval i v roce 2011 a dále v roce 2012, uvedl MZV ČR.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo firmy Mýtné

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

před 2 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 16 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy