Hlad na pracovišti? Následky mohou být tragické, varují odborníci

Podle Christophera Wanjeka, novináře, spisovatele a autora knihy Food At Work, a také hlavního mluvčího konference, je spojení tématu stravy a zaměstnání jednou z priorit, podporovaných Mezinárodní organizací práce. Pracovní podmínky jsou totiž pro umožnění zdravé a vyvážené stravy zásadní – zaměstnanec se nikdy nebude moci zdravě najíst, pokud na to nebude mít v rámci pracovní doby čas, prostředky a nebude mít kde.

Christopher Wanjek poukázal na konferenci na hlavní zdravotní problémy způsobené špatným stravováním, ať jde o podvýživu, obezitu, kardiovaskulární choroby nebo nemoci z povolání.

Pro více než polovinu českých zaměstnanců (55 %) je oběd každodenní nutností, převážná většina (83 %) obědvá téměř každý den, přesto je v České republice stále hodně zaměstnanců, kteří na obědy nechodí vůbec nebo se stravují nepravidelně, informuje factum.cz.

Důležitými ukazateli pro Čechy jsou cena jídla a čas, který obědem stráví, naopak pro ně není důležité, co jedí. Ti, kteří chodí na obědy, čím dál více sledují cenu oběda.

Základním předpokladem pro pravidelný oběd jsou systémy zaměstnaneckého stravování: stravenky a závodní jídelny.

Na základě průzkumu ppm factum z července 2014 na téma Vnímání stravenek bylo zjištěno, že v případě neexistence systému závodního stravování by  většina zaměstnanců omezila chození na obědy nebo přestala na obědy chodit úplně.

Je proto třeba vnímat toto téma šířeji než jen jako daňové zvýhodnění. Jedná se o nástroj sociální politiky státu, který má pozitivní dopad na všechny zúčastněné skupiny, tedy zaměstnance, zaměstnavatele, sektor restaurací a jídelen a v neposlední řadě na státní rozpočet.

Renáta Doležilová, Head of Consumer & Retail Research ve společnosti ppm factum na konferenci prezentovala zajímavá čísla: „Drtivé většině (85 %) zaměstnanců oběd zvyšuje náladu v práci. Více než 2/3 osob tvrdí, že oběd zvyšuje produktivitu jejich práce a že jim umožňuje lépe se soustředit. Více než 90 % zaměstnavatelů považuje za velmi důležité, aby měli zaměstnanci možnost plnohodnotně obědvat. Téměř všichni zaměstnavatelé (93 %) jsou se systémem stravenek spokojeni."

Z výzkumu dále vyplynulo, že zaměstnavatelé mají tři hlavní důvody k poskytování stravenek, jsou to chybějící firemní jídelna, daňové výhody a firemní politika společenské zodpovědnosti.

Makroekonomické dopady existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice prezentoval Tomáš Buus z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Výsledky jsou dlouhodobě homogenní, převažuje pozitivní vnímání zaměstnaneckého stravování, stávající podpora zaměstnaneckého stravování je výhodná pro státní rozpočet. Další výsledky studie říkají, že systémy zaměstnaneckého stravování představují zvýšení tržeb restaurací a kantýn v miliardách Kč a dále, zvýšení zaměstnanosti o cca 0,3 % bodu, zejména u nekvalifikovaných profesí. Díky těmto faktorům má stravenkový systém pozitivní dopad na státní rozpočet ve výši 656 milionů Kč ročně. Pokud bychom vzali v úvahu celý systém zaměstnaneckého stravování, tedy včetně podnikového stravování, tak celkový pozitivní dopad na státní rozpočet je 1 499 milionů Kč ročně. "

Viktor Kempa, Senior Researcher v European Trade Union Institute, na konferenci konstatoval, že v Evropské unii je celkem 217 milionů zaměstnanců, z nichž tři miliony jsou ročně oběťmi vážných nehod na pracovišti a 4000 z nich zemřou. „Zdravý životní styl a zdravé stravování na pracovišti jsou hlavními zásadami udržitelného pracovního života, aktivního žití a politické odpovědnosti, a společně představují demografické změny v Evropské unii," uvedl Viktor Kempa.

„Veřejná investice do zaměstnaneckého stravování se vrací do státního rozpočtu v podobě snížení nemocenské a zvýšení produktivity práce a pracovní morálky. Existuje tak přímá souvislost mezi vyváženou a energeticky výhodnou stravou a růstem HDP, kdy může jít o 1 % za rok," tvrdí Christopher Wanjek.