Tomšík: Ukazuje se, že eurozóna je spíše politický projekt

Praha - Poslední dobou se čím dál více ukazuje, že eurozóna je spíše politický projekt, než optimální měnová oblast. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to prohlásil viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík.

„Hospodářská krize vytyčila zásadní otázku, jestli je eurozóna optimální měnová oblast. Ovšem stále víc se ukazuje, že jde spíše o politický projekt,“ řekl Tomšík. „Pokud se zdejší politická reprezentace rozhodne do ní vstoupit, mělo by to být až ve chvíli, kdy budeme minimalizovat rizika,“ dodal.

Naprosto klíčová je podle něj reforma veřejných financí. „Z maastrichtských kriterií nás trápí minimálně dvě čísla, deficit veřejných financí a státní dluh,“ připomněl viceguvernér. Zároveň se ohradil proti tvrzení, že se většina zemí do konce roku 2007, tedy v době před krizí, chovala v otázce dluhu zodpovědně. „Německo a Francie ještě v té době porušovaly Pakt stability a růstu,“ upozornil.

Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK, však v poslední době vidí jasnou změnu v chování těchto zemí. „Zvláště Německo tlačí ostatní země k vyrovnaným rozpočtům. To se velmi liší od tvaru eurozóny před dvěma až třemi lety,“ doplnil ekonom.

Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD a stínový ministr financí, připomněl slova prezidenta Václava Klause, že za šestiletého funkčního období guvernéra ČNB Miroslava Singera Česká republika euro určitě nezavede. „Eurozóna má velké problémy sama se sebou. Přijetí Estonska od příštího roku probíhalo s velkými problémy a myslím, že to bude na dlouhou dobu poslední země, která byla do skupiny zemí se společnou evropskou měnou přijata,“ řekl Mládek.

Podle něj je velmi reálná vize o vytvoření jakési „super-eurozóny“. Možnost dvourychlostní eurozóny zvažují Německo a Francie. Ta by od sebe oddělila silnější severní evropské země od slabších jižních států. Vytvoření „super-eurozóny“ by zpočátku mělo zahrnovat Francii, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Finsko. V širší eurozóně by naopak mohly zůstat Řecko, Španělsko, Itálie, Portugalsko a Irsko.

„Nemáme žádnou evidenci, že by euro nějak výrazně pomáhalo, nebo naopak škodilo. Proto z ekonomického hlediska není žádná zvláštní nutnost nad tím nějak dlouze přemýšlet,“ myslí si ekonom Milan Zelený. Rovněž on vyjádřil obavu z „rozpolcení Evropské unie“. „Francie by pod svá křídla mohla vzít jižní země, sever by se pak měl spojit s Německem. Jenže to by z politických důvodů neprošlo a Německo by zůstalo izolováno,“ nastínil svou vizi.

Související

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Platy ve vedení ČNB? Rusnok si loni vydělal 3,96 milionu čistého

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si loni ve své funkci vydělal 3,96 milionu korun čistého. V hrubém vyjádření činila jeho mzda 5,52 milionu korun. Nejméně peněz si loni v bankovní radě ČNB vydělali Tomáš Holub a Aleš Michl, kteří se členy rady stali loni v prosinci. Vyplývá to z Roční zprávy o výsledku hospodaření ČNB za rok 2018, kterou dnes banka zveřejnila.

Více souvisejících

Vladimír Tomšík EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy