Státní dozor nad lihem? Nový systém situaci příliš nezlepšil, upozorňuje NKÚ

Jedním z nástrojů, které měly sloužit ke zvýšení efektivity kontroly prodeje lihu, bylo v roce 2005 zavedení kontrolních pásek pro označování lihovin. Podle GŘC u vzorku 16,5 milionu pásek vykázaly daňové subjekty jako zničené nebo ztracené 3,9 milionu pásek. Ty jsou podle kontrolorů rizikové, protože mohou být zneužity k prodeji lihovin vyrobených z nezdaněného lihu. Na konci roku 2013 byla zavedena jako další nástroj pro lepší kontrolu nakládání s lihem nová, individualizovaná podoba kontrolních pásek. Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci pásek podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl.

Další nástroj, který podle NKÚ selhal, je kontrola denaturace lihu, tedy znehodnocení lihu pro použití k výrobě lihovin. "Denaturovaný líh je přitom osvobozen od spotřební daně. Při jeho nedostatečné kontrole proto může hrozit riziko nelegálního použití lihu původně určeného k denaturaci k výrobě lihovin," uvedl nku.cz.

Omezené jsou i možnosti celních úřadů kontrolovat dopravu lihu. Celníkům komplikuje kontrolu například příliš dlouhá lhůta, kterou mají subjekty nakládající s lihem na to, aby oznámily, že líh doputoval do místa určení. Mají na to pět dní, během nichž může být dopravovaný líh zpracován, a celní správa tedy nemá po uplynutí této lhůty už co kontrolovat.

Očekávané zkvalitnění kontroly nepřineslo ani plošné zavedení povinnosti nainstalovat kamery do míst, kde se líh označuje. V zákonné lhůtě 3 měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen 5 % osob povinných značit líh. Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) novinářům řekl, že jde o tak závažná zjištění, že by se jimi měla zabývat Bezpečnostní rada vlády. Bude zasedat v úterý. "Je to zásadní věc, kde umírali lidé. Pokud vyhodnotíme, že opatření nejsou dostatečná, tak je potřeba je změnit," uvedl.

Kontroloři se zaměřili i na výběr spotřební daně u tabákových výrobků. Mezi lety 2004 až 2014 se sazba spotřební daně u tabákových výrobků devětkrát změnila. Problém předzásobení výrobky se „starou" sazbou ale zákon řešil čtyřmi protichůdnými způsoby a novela zákona, která fenoménu předzásobování skutečně zabraňuje, je účinná až od prosince 2014. Kvůli předzásobení prodejců cigaretami se starší sazbou vybral stát na spotřební dani z tabáku mezi lety 2012 až 2014 podle kvalifikovaného odhadu NKÚ o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Celní orgány navíc nekontrolovaly, jestli daňové subjekty uplatnily „starou" sazbu daně v souladu s právními předpisy.