Zákoník práce: Co nás čeká, před čím varují odboráři?

"Na novele zákoníku práce se pracuje už několik let a my jsme do toho v rámci tripartitních jednání vnášeli své připomínky. Nyní je všechno hozeno pod stůl a objevují se tam úplně nové věci, které s námi nebyly projednány. Opravdu jsme nečekali, že bude nastolen takovýto diktát," řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil.

Šéf právního oddělení ČMKOS Vít Samek tvrdí, že k návrhům chybí jakékoli studie a analýzy. Popřel, že Česká republika má rigidní pracovní právo, jak se často uvádí. "Z materiálu Evropské komise naopak plyne, že flexibilitu pracovního trhu máme nadprůměrnou a podprůměrní jsme v oblasti ochrany zaměstnance," řekl Samek.

Samek kritizoval i to, že nejsou zahrnuty návrhy, které už jsou připravené. "Například zde byla možnost postoupit zaměstnance jinému zaměstnavateli, pokud je současný zaměstnavatel v potížích. Takový návrh je legislativně zpracovaný, a přesto se nikde neobjevil," dodal Samek. Jako další příklad uvedl německý model zkrácení pracovní doby, přičemž výpadek příjmů hradí stát. Podle studií odborů jde o levnější opatření než podpora v nezaměstnanosti. "V Německu odhadují, že se jim tímto opatřením podařilo snížit nezaměstnanost o jedno až dvě procenta," dodal Samek.

Kritizovaným opatřením se stal návrh na změnu pracovních smluv na dobu určitou. V současnosti se mohou takové smlouvy uzavírat maximálně na dobu dvou let. Vláda to chce změnit a zavést pravidlo, že je možné uzavřít maximálně dvě po sobě jdoucí smlouvy. Samek však kritizoval, že tyto dvě po sobě jdoucí smlouvy nejsou nijak časově omezené. "V zahraniční to obvykle funguje tak, že pokud se zjistí, že není práce na smluvenou dobu, tak je zaměstnanci doplacena chybějící mzda za celý pracovní proces," řekl.

Smlouvy na dobu určitou podle Samka zaměstnance výrazně znevýhodňují. "Typickým příkladem jsou hypotéky, protože banka se zcela jinak dívá na člověka, který má pracovní poměr na dobu neurčitou. Získání hypotéky se s úvazkem na dobu určitou může stát velkým problémem," varoval.

Podporu odborářů si nevysloužil ani vládní návrh na odstupňování výše odstupného podle počtu odpracovaných let. "V důvodové zprávě toho zákona se píše, že je to kvůli podpoře věrnosti zaměstnanců. Ale způsobí to leda to, že zaměstnavatelé budou motivováni vyhodit člověka ještě před odpracováním jednoho roku, protože potom už by to bylo dražší," vysvětlil Samek.

Největší kritiku si však vysloužila práce na dohodu, jejíž povolený rozsah má být zvýšen ze 150 hodin na 300. "Málokdo si uvědomuje, že pokud si sjedná takovou dohodu, tak nepožívá ochranu stanovenou v zákoníku práce například ohledně pracovní doby. Snadno se pak může stát, že přijdete v pondělí do práce a bude vám řečeno, že domů můžete jít až ve čtvrtek," vysvětlil Samek.

Institut pracovní doby se také často zneužívá. Nejen proto, že se zneužívá možnost uzavřít dohodu pouze ústně, ale z této činnosti se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. "Navrhujeme, aby se z této práce odvádělo pojistné, pokud výdělek přesáhne třeba dvojnásobek průměrné mzdy. Každopádně pokud bude jen zdvojnásoben možný rozsah, přijde stát o asi osm miliard," dodal Samek.

Předseda odborového svazu KOVO Josef Středula pohrozil i možností protestů. "Jednání ze strany vlády je takové, že jsme dostali změny v zákoníku práce a měli jsme se ke všemu jednovětě vyjádřit. Pokud bych rozdělil možnost protestů na stupnici jedna až 10, tak po posledních krocích vlády jsme se posunuli z 2,5 na 4,5 až pět," řekl Středula s tím, že se situace velmi rychle blíží k protestům.

"Vážím si toho, že premiér Nečas jednal s panem Zavadilem, ale osobně si počkám na konkrétnější kroky," zakončil Středula.