Praha - V lednu roku 2016 se občané oslovení Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v rámci pravidelného výzkumu Naše společnost vyjadřovali k fenoménu půjčování si peněz. Zároveň jsme zjišťovali názory obyvatel na zadlužování běžných lidí v různých oblastech. Zkoumali jsme i obecný postoj k vytváření si finanční rezervy na nečekané výdaje či subjektivně vnímané obtíže se splácením půjček u těch, kteří nějaké peníze dluží.
Nejvyšší názorová shoda panuje u výroku, že půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je vždy rizikem. S tímto výrokem souhlasí 87 % respondentů (rozhodně souhlasí 45 % dotázaných a 42 % dotázaných vyjadřuje svůj souhlas možností „spíše souhlasí").
Obdobná většina dotázaných (85 %) zároveň souhlasí s výrokem, že půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života, ovšem rozdělení míry souhlasu je odlišné (28 % rozhodně souhlasí a 57 % spíše souhlasí), uvedl soc.cas.cz.
Výrok o správnosti či nesprávnosti půjčování si peněz dělí soubor dotázaných na dvě srovnatelně velké skupiny. S výrokem o nesprávnosti půjčování si peněz souhlasí 51 % dotázaných a naopak nesouhlas s ním vyjadřuje 48 %. Výrok o tom, že lidé by se měli za půjčování si peněz nebo pořizování věcí na dluh stydět, podporuje třetina dotázaných (10 % rozhodně souhlasí a 22 % spíše souhlasí). Nesouhlas v tomto případě naopak převažuje (41 % spíše nesouhlasí a 24 % rozhodně nesouhlasí). Výhodnost v životě na dluh vidí 28 %, zatímco většina s tímto nesouhlasí – a to v 63 % případů. V dané položce je nejvyšší počet odpovědí „nevím" (9 %), u ostatních výroků odpovědělo takto 1-3 % dotázaných.
Soubor dotázaných se názorově rozděluje především podle věku. Názory se liší ve všech otázkách, nejvýrazněji je to u položek „půjčky... jsou přirozenou součástí dnešního života" (rozhodný souhlas mezi 40% dotázaných ve věku 20- 29 let, ale jen 20 % mezi dotázanými nad 60 let), „půjčky... jsou vždy riziko" (rozhodný souhlas necelých 40 % v generaci 20-29 let, 55 % ve věkové skupině nad 60 let). Kupodivu nebyl zjištěn statisticky významný vliv životní úrovně domácnosti.
Od posledního výzkumu v roce 2014 se statisticky významně zvýšil souhlas s výrokem, že pořizovaní věcí na dluh je přirozené (o 9 procentních bodů, na zatím nejvyšší podíl od roku 2010, kdy jsme začali klást tento blok výroků). Statisticky významně se zvýšil i souhlas s výrokem, že žití na dluh se vyplatí (o 6 procentních bodů, opět nejvyšší podíl souhlasu od 2010). V delší časové perspektivě je třeba zdůraznit, že rozložení názorů naší veřejnosti se vůbec nemění v případě rizikovosti dluhů (souhlas) a studu (nesouhlas), v ostatních třech položkách lze vysledovat po určitém poklesu souhlasu s dluhy v letech 2012 a především 2014 opětovný nárůst. Nárůst souhlasu nejspíš souvisí s reflexí ekonomického vývoje v posledních letech, který se promítl do snížení obav z nezaměstnanosti, v nárůstu mezd a do oživení spotřeby domácnosti.
V největší míře jsou akceptovány půjčky na bydlení, které jsou přijatelné pro 95 % obyvatel, dále pak ve stále výrazně většinové míře jsou pro obyvatele ČR přijatelné půjčky na podnikání (77 %) a na studium (75 %). Více než tři pětiny dotázaných považují za přijatelné půjčky na auto (63 %) i na spotřební zboží (62 %). Co se týče půjček na dovolenou, zde převažuje negativní přístup obyvatel ČR. Za nepřijatelné považuje půjčky na dovolenou 86 % obyvatel, přičemž krajní variantu (rozhodně nepřijatelné) volilo 55 % dotázaných. Nově zařazené půjčky na vánoční dárky jsou ještě méně přijatelné – krajní variantu nepřijatelnosti zvolilo dokonce 64 % dotázaných.
Vytvářet si finanční rezervu je rozhodně důležité pro 60 % osob nad 60 let, ve věku do 29 let je tento podíl 48 %. Z hlediska životní úrovně jsou to lidé s dobrou životní úrovní, kteří kladou větší důraz na důležitost vytváření si finanční rezervy (67 %). O něco méně rozhodnosti lze vidět u lidí, kteří deklarují, že jejich životní úroveň je „ani dobrá, ani špatná" (62 %), a nejméně pak u těch se špatnou životní úrovní (41 %).
To, že v současné době mají občané sami nebo jejich domácnost nějakou půjčku, deklaruje 48 % občanů. Před dvěma lety to bylo 44 %. Hypotéku splácí 25 % (v roce 2014 24 %), podnikatelský úvěr mají 2 % (2 %), půjčku na zboží 25 % (20 %) a jinou půjčku 19 % (12 %). Ze srovnání vyplývá, že během dvou let významně přibyly půjčky na zboží a ostatní půjčky, což potvrzuje, že posun v názoru na přijatelnost půjček (a reflexe stavu a vývoje ekonomiky) se promítly i do konkrétního chování domácností. V závislosti na životní úrovni domácnosti jsme zjistili, že mezi dotázanými, kteří deklarují dobrou životní úroveň, má nějakou půjčku či hypotéku téměř polovina (47 %) domácností, mezi těmi, kteří deklarují špatnou úroveň, jsou to více než tři pětiny (62 %).
Související
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
Nový průzkum: Biden začíná na Trumpa ztrácet, jeho podpora stále klesá
průzkumy , půjčky , domácnosti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 2 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý