Dluhy a půjčky? Přirozená věc, přiznala drtivá většina Čechů

Praha - V lednu roku 2016 se občané oslovení Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v rámci pravidelného výzkumu Naše společnost vyjadřovali k fenoménu půjčování si peněz. Zároveň jsme zjišťovali názory obyvatel na zadlužování běžných lidí v různých oblastech. Zkoumali jsme i obecný postoj k vytváření si finanční rezervy na nečekané výdaje či subjektivně vnímané obtíže se splácením půjček u těch, kteří nějaké peníze dluží.

Nejvyšší názorová shoda panuje u výroku, že půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je vždy rizikem. S tímto výrokem souhlasí 87 % respondentů (rozhodně souhlasí 45 % dotázaných a 42 % dotázaných vyjadřuje svůj souhlas možností „spíše souhlasí").

Obdobná většina dotázaných (85 %) zároveň souhlasí s výrokem, že půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života, ovšem rozdělení míry souhlasu je odlišné (28 % rozhodně souhlasí a 57 % spíše souhlasí), uvedl soc.cas.cz.

Výrok o správnosti či nesprávnosti půjčování si peněz dělí soubor dotázaných na dvě srovnatelně velké skupiny. S výrokem o nesprávnosti půjčování si peněz souhlasí 51 % dotázaných a naopak nesouhlas s ním vyjadřuje 48 %. Výrok o tom, že lidé by se měli za půjčování si peněz nebo pořizování věcí na dluh stydět, podporuje třetina dotázaných (10 % rozhodně souhlasí a 22 % spíše souhlasí). Nesouhlas v tomto případě naopak převažuje (41 % spíše nesouhlasí a 24 % rozhodně nesouhlasí). Výhodnost v životě na dluh vidí 28 %, zatímco většina s tímto nesouhlasí – a to v 63 % případů. V dané položce je nejvyšší počet odpovědí „nevím" (9 %), u ostatních výroků odpovědělo takto 1-3 % dotázaných.

Soubor dotázaných se názorově rozděluje především podle věku. Názory se liší ve všech otázkách, nejvýrazněji je to u položek „půjčky... jsou přirozenou součástí dnešního života" (rozhodný souhlas mezi 40% dotázaných ve věku 20- 29 let, ale jen 20 % mezi dotázanými nad 60 let), „půjčky... jsou vždy riziko" (rozhodný souhlas necelých 40 % v generaci 20-29 let, 55 % ve věkové skupině nad 60 let). Kupodivu nebyl zjištěn statisticky významný vliv životní úrovně domácnosti.

Od posledního výzkumu v roce 2014 se statisticky významně zvýšil souhlas s výrokem, že pořizovaní věcí na dluh je přirozené (o 9 procentních bodů, na zatím nejvyšší podíl od roku 2010, kdy jsme začali klást tento blok výroků). Statisticky významně se zvýšil i souhlas s výrokem, že žití na dluh se vyplatí (o 6 procentních bodů, opět nejvyšší podíl souhlasu od 2010). V delší časové perspektivě je třeba zdůraznit, že rozložení názorů naší veřejnosti se vůbec nemění v případě rizikovosti dluhů (souhlas) a studu (nesouhlas), v ostatních třech položkách lze vysledovat po určitém poklesu souhlasu s dluhy v letech 2012 a především 2014 opětovný nárůst. Nárůst souhlasu nejspíš souvisí s reflexí ekonomického vývoje v posledních letech, který se promítl do snížení obav z nezaměstnanosti, v nárůstu mezd a do oživení spotřeby domácnosti.

V největší míře jsou akceptovány půjčky na bydlení, které jsou přijatelné pro 95 % obyvatel, dále pak ve stále výrazně většinové míře jsou pro obyvatele ČR přijatelné půjčky na podnikání (77 %) a na studium (75 %). Více než tři pětiny dotázaných považují za přijatelné půjčky na auto (63 %) i na spotřební zboží (62 %). Co se týče půjček na dovolenou, zde převažuje negativní přístup obyvatel ČR. Za nepřijatelné považuje půjčky na dovolenou 86 % obyvatel, přičemž krajní variantu (rozhodně nepřijatelné) volilo 55 % dotázaných. Nově zařazené půjčky na vánoční dárky jsou ještě méně přijatelné – krajní variantu nepřijatelnosti zvolilo dokonce 64 % dotázaných.

Vytvářet si finanční rezervu je rozhodně důležité pro 60 % osob nad 60 let, ve věku do 29 let je tento podíl 48 %. Z hlediska životní úrovně jsou to lidé s dobrou životní úrovní, kteří kladou větší důraz na důležitost vytváření si finanční rezervy (67 %). O něco méně rozhodnosti lze vidět u lidí, kteří deklarují, že jejich životní úroveň je „ani dobrá, ani špatná" (62 %), a nejméně pak u těch se špatnou životní úrovní (41 %).

To, že v současné době mají občané sami nebo jejich domácnost nějakou půjčku, deklaruje 48 % občanů. Před dvěma lety to bylo 44 %. Hypotéku splácí 25 % (v roce 2014 24 %), podnikatelský úvěr mají 2 % (2 %), půjčku na zboží 25 % (20 %) a jinou půjčku 19 % (12 %). Ze srovnání vyplývá, že během dvou let významně přibyly půjčky na zboží a ostatní půjčky, což potvrzuje, že posun v názoru na přijatelnost půjček (a reflexe stavu a vývoje ekonomiky) se promítly i do konkrétního chování domácností. V závislosti na životní úrovni domácnosti jsme zjistili, že mezi dotázanými, kteří deklarují dobrou životní úroveň, má nějakou půjčku či hypotéku téměř polovina (47 %) domácností, mezi těmi, kteří deklarují špatnou úroveň, jsou to více než tři pětiny (62 %).

Související

Více souvisejících

průzkumy půjčky domácnosti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

před 5 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

před 7 hodinami

Léto

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

včera

včera

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

včera

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

včera

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy