Tykač a Křetínský mají zájem o německé doly a elektrárny, ČEZ nabídku nepodal

Podle dřívějších informací Vattenfall závazné nabídky očekával do dneška. Švédská společnost se k procesu předkládání závazných nabídek odmítla vyjádřit, napsala agentura Reuters.

"Společnost EPH je pevně odhodlána řídit hnědouhelné elektrárny a doly společnosti Vattenfall v Lužici udržitelným způsobem, s cílem vytvářet přidanou hodnotu pro region a zaměstnance. Respektujme nejen směr, který zvolila německá vláda v rámci "Energiewende", ale také zájmy regionu a zaměstnanců," uvedl dnes předseda představenstva EPH Daniel Křetínský.

EPH v současnosti již v Německu vlastní těžební společnost Mibrag a firmu HSR, jež provozuje hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen. Nabídka EPH předpokládá oddělené provozování společností Mibrag a Vattenfall, při zachování současného organizačního uspořádání a za současného managementu, uvedl dnes Častvaj. "Jsme si plně vědomi, v jaké ekonomické situaci se nacházejí hnědouhelná aktiva Vattenfallu, včetně toho, že v nadcházejících letech, pokud se ceny elektřiny podstatně nezotaví, nebude společnost schopna vytvářet žádné dividendy a spíše generovat negativní cash flow," dodal Křetínský.

Největším akcionářem EPH je spolu s Křetínským Patrik Tkáč. Společně drží dvě třetiny akcií. Ve firmě PPF Investments má menšinový podíl nejbohatší Čech Petr Kellner. PPF Investments operuje zcela nezávisle na finanční skupině PPF, ve které má Kellner majoritu. Ten přes ní ale investuje do nových projektů.

Mluvčí Czech Coal David Vidomus dnes podání nabídky ze strany Vršanské uhelné příliš komentovat nechtěl. "Vzhledem k tomu, že máme k celé transakci podepsanou vzájemnou mlčenlivost, tak více informací nejsme schopni poskytnout," řekl dnes ČTK.

Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová uvedla, že hlavním důvodem pro nepodání závazné nabídky ČEZ je prohlubující se nepříznivý vývoj velkoobchodních cen elektřiny, které mají dopad na ekonomické ukazatele i délku provozu klasických elektráren. Vliv má i nejistota ohledně předčasného utlumování provozu uhelných zdrojů v Německu. "Společnost je však i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje," dodala.

Oficiální nabídku podle zdrojů agentury Reuters nepodal ani další zájemce, německá energetická společnost Steag s partnerskou australskou investiční skupinou Macquarie. Navrhly však údajně založit nadaci, která by hnědouhelná aktiva Vattenfallu spravovala. Návrh podle jednoho ze zdrojů počítá s tím, že samotný Vattenfall by do nadace přispěl částkou nejméně dvou miliard eur (54 miliard Kč) "v závislosti na vývoji a cen elektrické energie". Tento model by podle Reuters zajistil, že ze ztrátových provozů nebudou odtékat žádné finance a nebudou se vyplácet žádné dividendy.

Častvaj dnes upřesnil, že současný tendr Vattenfall zahrnuje hnědouhelné povrchové doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, hnědouhelné elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a dva bloky elektrárny Lippendorf. Celkový instalovaný výkon prodávaných aktiv je podle něj 8000 megawattů a zaměstnává 8000 lidí.

Německý ekonomický list Handelsblatt minulý týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců prý totiž není ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard Kč). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.

Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.