ROZHOVOR | Ze Západu k nám nikdo pracovat nepřijde, zaměstnejte důchodce, navrhuje ekonom

Ve Vaší poslední tiskové zprávě jste s odkazem na čísla Úřadu práce uvedl, že v České republice je nízká nezaměstnanost, což považujete za velmi dobrý výsledek. Čemu jej přisuzujete? Co podle Vás stojí za nízkou nezaměstnaností?

Díky růstu mezd se zvyšuje rozdíl v příjmech mezi lidmi, co chodí do práce a lidmi, kteří žijí z dávek. To je velmi motivační systém, který v kombinaci s dostatkem zakázek ve firmách vede k najímání nových zaměstnanců a tím i k nízké nezaměstnanosti.

Daří se exportérům, kteří využívají stále relativně nízké ceny práce v Česku. To se s dalším navyšováním mezd začne postupně měnit a české firmy budou muset být konkurenceschopné i díky vysoké kvalitě výrobků. Budoucnost ukáže, jak se s tím vyrovná český trh práce.

Dále uvádíte, že na trhu práce vzniká nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a chybí nám kvalifikovaní pracovníci. Kde je podle Vás chyba? Na trhu práce, či začíná už ve školství?

Vzniklou nerovnováhu lze řešit více způsoby. Můžeme zvýšit mzdy v odvětvích, kde nám chybí kvalifikovaní pracovníci. To do těchto odvětví přiláká novou pracovní sílu, čímž se obnoví rovnováha při vyšších mzdách.

Můžeme také navýšit počet absolventů v oborech, po kterých je velká poptávka, čímž zaplníme potřebné pracovní pozice bez nutnosti navyšovat mzdy.

V praxi se bude jednat o kombinaci obou variant. Pro okamžité obsazení pracovních pozic budou zaměstnanci lákáni na vyšší mzdy. Vyšší mzdy ve vybraných oborech budou lákat i nové studenty, což v delším období vyrovná poptávku na trhu práce. Obnoví se rovnováha a novým absolventům již nebudou růst mzdy tak dynamicky.

Nebylo by řešením například větší zaměstnávání seniorů? Ti mají mnohdy zkušenosti a řada z nich má velmi nízký důchod, se kterým stěží vyžijí.

Zaměstnávání seniorů je dobrá cesta. Senioři mají řadu zkušeností, kterými mohou obohatit mladší generace. Například na vysokých školách tato spolupráce funguje a jsem přesvědčen, že by to bylo výhodné i v dalších oblastech.

V některých odvětvích se hojně zaměstnávají lidé z ciziny. Ve stavebnictví například pracují lidé z východních zemí, mezi lékaři nezřídka najdeme zaměstnance z Afriky či Blízkého východu, málokdy ale narazíme například na Němce či Brita, který by u nás pracoval. Jsou na vině právě mzdy a jejich výše, která je na západě vyšší?

Výše mezd je hlavní důvod. Němci či Britové nemají moc důvodů, aby šli pracovat do Česka a začali pobírat třikrát nižší mzdu. Pro lidi z Afriky či Blízkého východu mohou být mzdové podmínky v České republice lukrativní.

Tvrdíte, že je potřeba vyšších mezd, abychom dohnali západní země. Opravdu stačí jenom to? Není problém v ekonomice obecně?

V ekonomii používáme konvergenční modely, které nám srovnávají vyspělejší ekonomiky s těmi méně vyspělými. Z těchto modelů vyplývá, že česká ekonomika dosahuje řady odchylek od vyspělých zemí. Výše mezd má zásadní vliv na spotřebu, která je v České republice stále relativně nízká. Zaměřit bychom se však měli i na jiné růstové faktory. Bylo by dobré zvýšit investice do nových technologií. Technologický pokrok hraje zásadní roli při dosahování vyšší dynamiky růstu hospodářství.

Navrhujete, aby si zaměstnanci nyní, tedy na jaře, řekli o zvýšení mezd. Není to trochu kontraproduktivní? Firmy většinou shání zaměstnance, aby posílily a zvýšily výnosy, namísto toho by teď ale měli stávajícím zaměstnancům přidávat ještě více jen proto, že nemohou sehnat nové?

Kvalitní zaměstnance je třeba dobře zaplatit. Budou-li zaměstnanci ve firmách dlouhodobě podhodnoceni, mohou odejít jinam. V takovém případě firmy ztratí daleko více, než kdyby přidaly zaměstnancům na mzdách. Nedostatek pracovníků je často jen otázkou ceny, kterou jsou firmy ochotny platit. Dobré firmy nouzi o zaměstnance nemají. Ty špatné budou mít nouzi stále větší a větší.

Váš návrh je výhodný pro zaměstnance, z pohledu zaměstnavatelů se ale už tak příjemně jevit nemusí. Kde mají firmy vzít na zvýšení mezd peníze?

Samozřejmě se situace liší v různých firmách. Obecně však lze říci, že z České republiky odtéká přibližně 300 mld. Kč na dividendách do zahraničí. Na tom je vidět, že minimálně velké nadnárodní korporace mají peněz relativně dost a mohou lépe odměňovat své zaměstnance.

Problém existuje u menších a rodinných firem. Zde finanční zásoby nejsou tak velké. Tyto firmy však většinou nelákají své zaměstnance na vysoké mzdy. Spíše nabízejí přátelské pracovní prostředí a příjemnou náplň práce, což je pro některé zaměstnance důležitější.

Pokud lidé požádají o zvýšení mzdy a nedočkají se jí, měli by tedy podle Vás ze zaměstnání odejít a využít chybějících zaměstnanců, aby si našli výnosnější povolání?

Každý zaměstnanec by si měl zkontrolovat, jaká je situace v jeho okolí. Zda je jeho kvalifikace na trhu žádaná. Zda by zaměstnanec dostal za stejnou práci více v jiné firmě atd. V případech, kdy zaměstnanci zjistí, že jsou skutečně podhodnoceni, neměli by se bát, říct si o vyšší mzdu. Jestliže ani pak nedostanou lepší platební výměr, mohou začít uvažovat o změně firmy.

Spolu se zvyšováním minimální mzdy se spekuluje o tom, že některé společnosti na platy mít nebudou a budou nuceny propouštět. Jak pohlížíte na tento trend?

Tento problém může nastávat u společností z chudších regionů, kde je průměrná mzda na nižší úrovni. V těchto regionech není neobvyklé pracovat za minimální mzdu a její navyšování může být problém.

Na druhou stranu navyšování minimální mzdy vede k vyššímu příjmovému rozdílu mezi žitím na dávkách a chozením do práce, což má svůj motivační efekt, o kterém jsem mluvil na začátku. Je proto třeba zvážit všechny faktory a rozhodnout se pro optimální výši minimální mzdy.