Státní dluh v pololetí stoupl, na každého Čecha připadá 169 tisíc

Praha - Státní dluh se v prvním pololetí zvýšil o zhruba 175 miliard korun na 1,789 bilionu Kč. Za růstem je prodej státních dluhopisů, které ministerstvo financí prodávalo na trhu za výhodných podmínek. Cílem bylo zajistit si finanční rezervu nebo refinancovat část dluhu výhodněji. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 169.000 Kč. Proti konci března se dluh téměř nezměnil.

MF upozornilo, že se mu daří i po ukončení devizových intervencí České národní banky prodávat státní dluhopisy za záporný výnos s dobou do splatnosti až pět let. "Celkově tak MF za první pololetí získalo emisí státních pokladničních poukázek a střednědobých státních dluhopisů za záporný výnos více než jednu miliardu korun," uvedl úřad. Záporný výnos znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčují peníze.

MF uvedlo, že díky těmto příjmům získalo peníze, které umožnily posílit výdajové priority vlády. "Od 1. července 2017 tak mohlo dojít ke zvýšení služebních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent, ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců v kultuře a nepedagogických pracovníků ve školství o 9,4 procenta či sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o 23 procent," uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Prudké přechodné navýšení dluhu podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy problémem veřejných financí v současnosti není. "Problémem ale je nerovnoměrné časování dalšího zadlužování a zejména struktura dluhu, tedy rostoucí závislost na rizikovějším krátkodobém financování," upozornil.

MF přitom sdělilo, že se zaměřilo ve druhém čtvrtletí na prodlužování doby splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. MF tak ve druhém čtvrtletí vydalo na trhu střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy za 22,8 miliardy korun s průměrnou dobou do splatnosti 9,6 roku, což růst o 4,6 roku proti předchozímu čtvrtletí. Za celé první pololetí MF vydalo dluhopisy za 127,6 miliardy korun při průměrném výnosu 0,05 procenta.

V květnu uvedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO), že na konci roku bude státní dluh stejný jako na konci loňského roku, tedy 1,613 bilionu korun.

"Očekáváme, že příští zpráva MF přinese zprávu, že se státní dluh oproti roku 2016 naopak snížil či zůstal prakticky stejný. Podle našich odhadů dosáhne zhruba 1,61 bilionu korun. Všechny pokladniční poukázky, které ministerstvo prodávalo se záporným výnosem, jsou totiž splatné maximálně na konci září. Emise dluhopisů zároveň v posledních týdnech prakticky ustaly," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. V závěru roku ale podle něj bude muset MF opět s prodejem dluhopisů pokračovat.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Související

Ministerstvo financí

Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.
Peníze, ilustrační foto

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

státní dluh Ministerstvo financí Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy