ČR přijímá víc vysílaných pracovníků, než sama do EU vysílá

Staré členské země si stěžují na to, že noví členové EU mají kvůli lacinější práci výhodu a levnější vysílaní pracovníci ohrožují jejich pracovní místa. Unijní státy se na nových vysílacích pravidlech zatím neshodly. Macron před svým zvolením slíbil, že prosadí zpřísnění legislativy o vysílání.

"Údajnému sociálnímu dumpingu lze předejít pouze vyšší mzdovou konvergencí," uvádí analýza o pracovní mobilitě, jejíž výsledky na svém webu zveřejnila vláda.

V EU v roce 2014 bylo 1,9 milionu vyslaných pracovníků. Odpovídalo to 0,9 procenta zaměstnanců. Vyslání trvalo v průměru méně než rok. Celkem 44 procent všech vyslaných pracovalo ve stavebnictví.

Podle analýzy údaje z roku 2014 představují jediná porovnatelná data z přijímajících a vysílajících zemí. České firmy vyslaly do unijních států 10.400 lidí, zahraniční podniky v ČR měly 17.200 zaměstnanců. "V počtu a celkové bilanci vyslaných a přijatých pracovníků lze pozorovat rozdělení zemí na nové a staré členské státy. Výjimku tvoří pouze ČR, která (jako jediná z nových států) vysílá méně pracovníků, než přijímá," uvádí analýza. Podle ní jsou makroekonomické a mzdové dopady vysílání pro ČR zanedbatelné. Mezi starými zeměmi naopak víc lidí vysílá, než přijímá, jen Španělsko, Itálie a Portugalsko.

Podle srovnání Německo přijalo přes 400.000 pracovníků, vyslalo téměř čtvrt milionu. Rakousko mělo přes 40.000 vyslaných a kolem 100.000 přijatých. Ve Francii bylo téměř 200.000 přijatých a přes 100.000 vyslaných. Na opačné straně žebříčku bylo Polsko s více než čtvrt milionem vyslaných a s menším počtem přijatých než ČR.

Z Česka se nejvíc vysílají pracovníci ve stavebnictví, průmyslu a silniční dopravě. Nejvíc svých lidí firmy poslaly do Německa, a to asi 4100. V Rakousku bylo 1200 vyslaných, na Slovensku 900 a ve Francii 800. Do ČR nejčastěji vysílají své síly podniky slovenské, německé, polské a francouzské. Vyslaných slovenských pracovníků působilo v Česku 7000, francouzských 1600.