EET platí rok, je konfliktním zákonem dosluhující vlády

Zavedení EET patří mezi stěžejní projekty dosluhujícího kabinetu, o "efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb" hovořila již koaliční smlouva z prosince 2013 i o dva měsíce později přijaté programové prohlášení vlády.

Končící vláda sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici však už před spuštěním evidence upozorňovali, že tento systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje. Případnými úpravami EET se bude zabývat až vláda vzešlá z nedávných voleb.

Základním principem EET je neustálé propojení obchodníka či řemeslníka se servery daňové správy, každá vydaná účtenka má být ihned registrována. Až na výjimky, například pro provozovny v místech bez připojení k internetu nebo u prodeje zboží a služeb v dopravních prostředcích, vše funguje online, v reálném čase.

Zákon o EET přijala vláda v červnu 2015, přičemž platit měl již od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal, schvalování ve Sněmovně provázely obstrukce opozice. Koalice nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman podepsal 30. března 2016.

Třetí fáze EET začne 1. března 2018. Bude se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se pak podle současné úpravy do systému zapojí také vybraní řemeslníci i další služby.

Podle Finanční a celní správy přinesla evidence od ledna do konce září jen na dani z přidané hodnoty do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být až přes pět miliard korun. Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je MF odhadován na 18 miliard korun při plném náběhu systému.

Pravicová opozice si při schvalování EET ve Sněmovně stěžovala například na předčasné ukončení rozpravy o zákonu. Loni v červnu pak 41 poslanců ODS a členů poslaneckého klubu TOP 09 podalo návrh na zrušení zákona, případně několika jeho částí. Do poloviny letošního prosince by měl Ústavní soud oznámit, jestli zavedení EET bylo v souladu s ústavou, či nikoli.

Inspiraci k EET našlo ministerstvo financí v Chorvatsku, kde podobná evidence tržeb funguje od roku 2013. Česká podoba se od té chorvatské v několika věcech liší. Evidence například umožňuje některým podnikatelům zjednodušený offline režim a také nereguluje stav hotovosti v pokladnách. Nestanoví ani povinnost zákazníka převzít účtenku a neposkytuje údaje o personálu.