Řidič autobusu musí mít aspoň 18.100 hrubého, o 1700 víc než loni

Praha - Řidiči autobusů musí na výplatní pásce letos najít minimálně 18.100 korun hrubého měsíčně. Jejich nejnižší zaručená mzda se tak proti loňsku zvedla o 1700 korun. Vyplývá to z vládního nařízení o minimální mzdě, které začalo platit na Nový rok.

V Česku chybí tisíce řidičů. Odboráři si dlouhodobě na nízké příjmy v autobusové dopravě stěžují.

Sobotkova vláda nařídila řidičům výrazněji přidat od loňského ledna. Posunula je do skupiny pracovníků s vyšší odborností, a tím pádem i s vyšší zaručenou mzdou. Původně byli ve třetí skupině z osmi, teď jsou v páté. Od loňského ledna tak místo zaručených 13.400 korun museli řidiči autobusů mít 16.400 korun. Proti roku 2016 tak minulý rok jejich nejnižší výdělek vzrostl o 4300 korun místo o 1300 korun.

Letos v lednu se zaručená mzda řidičů autobusů proti loňsku zvýšila ze 16.400 na 18.100 korun. Za hodinu tak činí při pracovní době 40 hodin týdně 108,80 místo loňských 98,10 korun. Ve dvousměnném provozu je hodinový výdělek 112,30 a v nepřetržitém pak 116,10 korun. Příplatek za práci ve ztíženém prostředí dosahuje nejméně deseti procent základní hodinové sazby. Odměna za čekání mezi spoji pak odpovídá nejméně 90 procentům hodinové mzdy, od letoška tedy částce 97,90 korun.

Ministerstvo práce před časem uvedlo, že problémy se mzdami řidičů vznikly často proto, že kraje ve výběrových řízeních vybíraly dopravce podle nejnižší ceny. Pracovní podmínky či výši výdělků v kritériích nezohledňovaly. Podle resortu by se měly i tyto ukazatele brát v potaz.

Odbory si na nedostatečné výdělky stěžovaly i loni poté, co vládní nařízení začalo platit. Podle nich řidiči víc peněz stejně nedostali. Sice měli vyšší základ, přišli ale třeba o odměny. Odboráři pak v dubnu uspořádali v autobusové dopravě stávku. Stávkovalo se hlavně v Olomouckém a Jihomoravském kraji, částečně pak v ostatních regionech.

Problémy s nedostatkem řidičů má nyní například i pražský dopravní podnik. Hromadná doprava v hlavním městě proto v první půlce ledna jezdí podle prázdninového jízdního řádu s delšími intervaly. Řidiče autobusů firma láká na mzdu 35.000 korun hrubého a k tomu prémie, pět týdnů dovolené, další tři dny placeného volna na zotavenou, příspěvky na bydlení, stravenky a další bonusy. Stačí základní vzdělání.

Náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák (ČSSD) považuje za správné, že se vláda rozhodla nezrušit nařízení o zvýšení mezd řidičů autobusů. Vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že peníze řidičům zajistí kraje, však podle něj ukazuje, že hlasu krajů naslouchá jen málo.

Řidiči si podle Hanáka zaslouží za svou práci adekvátní odměnu, navíc upozornil na to, že řidiči v Česku dlouhodobě chybí. Zároveň upozornil na problémy, které nařízení kraji přineslo vzhledem k tomu, že nikdo nevyřešil, jak se peníze k dopravcům dostanou. "Dlouhodobě upozorňujeme na skutečnost, že máme smlouvy s dopravci vysoutěžené podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Kraji neumožňuje vstoupit do smluv nad rámec 109 milionů uvolněných v loňském roce a 85 milionů, které kraj na navýšení mezd řidičů poskytne letos. Tímto jsme vyčerpali veškeré možnosti, které umožňuje zákon, a další peníze na mzdy řidičů dát nemůžeme," uvedl Hanák.

Autobusy by dnes neměl kdo řídit, kdyby mzdy řidičů nevzrostly. Řidiči by odešli k jiným zaměstnavatelům. ČTK to dnes řekl odborový předák společnosti BusLine Jiří Kuchynka. "Jsem opravdu rád, že zvítězil zdravý rozum," komentoval Babišova slova. BusLine je dopravcem, u kterého si část regionální autobusové dopravy objednávají kraje Ústecký, Liberecký a Královéhradecký.

Podle odboráře Kuchynky vedly Babiše k vyjádření aktivity některých krajských hejtmanů. "Konkrétně pana hejtmana Martin Půty," uvedl Kuchynka. Liberecký kraj se rozhodl koupit zhruba 86 procent akcií ČSAD Liberec. Půta (Starostové pro Liberecký kraj) ve čtvrtek podpořil záměr zrušit mzdové nařízení předchozí vlády.

Související

Více souvisejících

řidiči Autobusy Odbory Ekonomika mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

před 2 hodinami

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 4 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 9 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

včera

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy