Komunismus před komunismem? Ideály sahají dál než k marxismu-leninismu

Za jednoho z prvních strůjců této ideologie, lze považovat už Platóna. A opravdu v jeho díle zvaném Ústava, najdeme nejeden prvek, který komunismus připomíná - zejména výchova dětí a společný majetek všech členů státu. Snaha narušit zaběhnutý sociální řád, který už od starověku spočíval zejména na rozdělení společností do několika různě hierarchicky podřazených skupin, v marxistické hantýrce tříd, se často spojovala i z církevní reformami. U nás nejznámější jsou samozřejmě husité, respektive jejich radikální odnože, nejslavnějším příkladem jsou Táborská polní vojska. Ale společné vlastnictví se prosadilo i v německé reformaci, kde dopadlo podobně jako husitská polská vojska. Duchovním vůdce tohoto hnutí byl Thomas Muntzer, původně úzký spolupracovník reformátora Martina Luthera. Muntzerova komuna nakonec byla vyvrácena v tzv. Velké selské válce. Podobně tomu bylo i u radikálních anglických reformátorů - společné vlastnictví půdy a beztřídní společnost prosazovali tzv. diggeři, ale jako v ostatních případech i oni se brzy dostali do konfliktu z vládní mocí.

Teoretickou reflexi některých komunistických principů byla raně novověká díla jako Utopia Thomase Moora nebo Sluneční stát Itala Thomase Campanelly. Ovšem dnes se odborníci přou, jestli jde opravdu o popis ideální společnosti nebo šlo o ironii a autoři se naopak snažili poukázat na nesmyslnost takových myšlenek. Každopádně pro dnešního člověka jsou tyto představy spíše dystopií a při představě jejich praktického uplatnění běhá člověku mráz po zádech.

Co ale tyto myšlenkové hnutí výrazně odlišuje od pozdějšího komunismu je jejich úzká provázanost s náboženským myšlením – rovnost jak majetková, tak společenská je to obhajována zejména na křesťanských zásadách. Komunismus se ale jak známo vydal odlišnou cestou. Zásadním impuls mu bylo osvícenské myšlení, které vystoupilo s kritikou náboženství a feudálních nerovností, během Francouzské revoluce tak vznikly první politická hnutí, které bychom mohli chápat jako levicová. Kromě toho také ukázala Francie budoucím komunistům způsob, jakým lze dosáhnout tak radikální změny společnosti.

Dalším významným impulsem pro ideu komunismu byla drastická změna materiálních podmínek během průmyslové revoluce, která přinesla vznik nové třídy-dělnictva, proletariátu. Ten se stal hlavní cílovou skupinou komunistických idejí. Drastických pracovních podmínek tehdejších dělníků si všimli i někteří filantropové a idealisté mezi podnikateli, kteří se pokoušeli o zavedení utopického ideálu beztřídní společnosti. Většinou se pokoušeli vybudovat malé izolované komunity, které měly fungovat na základě rovnosti a společného vlastnictví, nejznámější z nich je kolonie s názvem Nová Harmonie anglického podnikatele Roberta Owena Nová Harmonie byla založena roku 1825 a fungovala zhruba 4 roky než se rozpadla kvůli vnitřním sporům jejich obyvatel.

Samotný pojem komunismus zřejmě poprvé použil roku 1839 francouzský utopista Étienne Cabet pro jím založené komunitní hnutí. Zhruba ve stejné době se začalo používat v politice i slovo socialismus zpočátku se ale mezi nimi nerozlišovalo. Jejich použití záviselo hlavně na tom od kterého autora byly myšlenky přejímány. V kontinentální Evropě se „komunismus“ považoval za ateističtější a radikálnější než „socialismus“, v Anglii ale například byli levicoví ateisté označování jako socialisté. Jasno se mezi pojmy udělalo až po založení komunistické internacionály a zejména po bolševické revolucí v Rusku.

Rané komunistické myšlenky samozřejmě pronikaly i k nám, asi nejvýznačnějším agitátorem byl moravský buditel František Matouš Klácel, který odjel zakládat utopické Jednoty svobodomyslných do Spojených států roku 1869. Ten se také zasloužil o uvedení idejí socialismu a komunismu do českého prostředí v Listech přítele přítelkyni o původu socialismu a komunismu, jejich adresátem byla Božena Němcová. S myšlenkami komunismu se brzy seznámil i významný obrozenecký politik a historik František Palacký. Ten prokázal, že z historie je opravdu možné se poučit - ke komunistické ideologii vyjádřil velice skepticky:

„Kommunismus, byť i bez krvavého boje všech proti všem provésti nedal, uvedl by v krátce celé pokolení lidské dostavu zhovadilosti, obrácením Darwinovy myšlenky zrovna na ruby."

Tato slova napsal František Palacký v brožurce Doslov k Radhostu, která je někdy označována jako jeho politická závěť. Jeho slovům nakonec dala historie zapravdu