Česko a čerpání eurodotací? Jsme papežštější než papež, sepsul ekonom úřady

V dubnu přibyly smluvně zajištěné projekty za 14,9 miliardy korun, letos nejvíce. Nejúspěšnějším měsícem celého programového období byl loňský březen s 34,3 miliardy korun.

Z deseti operačních programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, řízený ministerstvem práce a sociálních věcí, který má smluvně zajištěno 78 procent z přidělených 53 miliard korun. Nejhůře čerpá operační program Rybářství (33,2 procenta ze 760 milionů korun), za který odpovídá ministerstvo zemědělství.

Do konce dubna Evropská komise příjemcům dotací v ČR proplatila 75,2 miliardy korun, tedy 13,1 procenta. Na začátku roku to bylo zhruba 65 miliard korun. Pro letošní rok si vláda dala za cíl proplatit dalších 80 miliard. Je to kvůli splnění takzvaného pravidla N+3.

"To znamená, že peníze, které nám EU přidělila v roce 2015, musíme vyčerpat do konce roku 2018. Tedy certifikovat je Evropské komisi. Pro současné programové období toto pravidlo začalo platit až v roce 2015, protože až v tomto roce byly schváleny všechny programy. A tedy až v tomto roce mohlo čerpání začít," uvedla ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO).

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je Česko v čerpání z evropských fondů aktuálně v rámci EU stále sedmé od konce, znatelně pod průměrem. "Není to přitom poměrně velkým objemem peněz, jež máme k čerpání přiděleny. Polsko, Francie, Německo, Rumunsko a Portugalsko mají přiděleno víc než my a jsou v žebříčku výše. I když jsme v poslední době čerpání zrychlili, stále v něm tedy máme značné rezervy. Ze zemí, které mají přiděleno víc peněz než my, se za námi umisťují pouze Španělsko a Itálie," sdělil ČTK Kovanda.

Příjemci dotací si často stěžují na přílišnou složitost při podávání žádosti o dotaci. Podle Kovandy si Česko za velkou část problémů může samo. "Jsme papežštější než papež. Tuzemští úředníci vykazují v průměru poměrně dlouhou dobu rozhodovacího procesu ve věci čerpání. Snaží se mít vše ošetřeno naprosto neprůstřelně, což vede k průtahům při posuzování jednotlivých projektů. Přesto není proces prostý chyb, takže v některých případech hrozí, že evropské peníze nebudou i přes schválení projektu proplaceny," doplnil Kovanda.

Ke konci roku Evropská komise rovněž vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36 miliard korun z celkových 609,2 miliardy Kč. Objem smluvně zajištěných 311,3 miliardy korun MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.