Česko se může obejít bez uhelných elektráren? Blackout dle studie nehrozí

Praha - Zahraniční studie spojená s modelováním možného budoucího vývoje ukázala, že Česko se v roce 2030 může zcela obejít bez elektrické energie získávané spalováním uhlí. Podmínkou je rozvoj solární a větrné energie. Studie německé společnosti Energynautics počítá také s určitým podílem jaderné energie. Představili ji dnes na tiskové konferenci zástupci ekologických a dalších organizací, které studii zadaly.

Autoři studie simulovali pomocí speciálního softwaru situaci, kdy by do roku 2030 skončila výroba elektřiny z uhlí, naopak zachované by zůstaly teplárny. Studie počítá s jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany, které by fungovaly ve stávajícím rozsahu. Výrazně by stoupla výroba energie z obnovitelných zdrojů, a to na 2050 MW u větrných elektráren (oproti 278 MW loni) a na 5500 MW u solárních elektráren (oproti 2100 MW loni).

"Samozřejmě se jedná o scénář, současné trendy nesměřují k tomu, že bychom toho dosáhli," uvedl Karel Polanecký, expert na energetiku z Hnutí Duha. Pro naplnění scénáře je podle něj potřeba překonat stagnaci obnovitelných zdrojů. "Lze je nastartovat velice rychle, když se k tomu nastaví podmínky," řekl.

Anylytik z Energynautics Peter Philipp Schierhorn uvedl, že podobné studie prováděla společnost Energynautics také pro USA, Indii, Arménii či Estonsko. Pro Česko brala v úvahu situaci a trendy v okolních evropských zemích, především v Německu, které má v této oblasti největší vliv na český systém. Simulace provedená pro českou síť ukázala vývoj během celého roku, počítala i s různou spotřebou během dne či ročních období. Měla tři varianty podle toho, nakolik by se posílily obnovitelné zdroje a jaký by byl vývoj v Německu.

"Česká síť je už teď připravená na přenos velkého množství energie. Je v takovém stavu, že nijak nebrání integraci obnovitelných zdrojů," řekl analytik. Tím má ČR lepší výchozí pozici než Německo, kde je potřeba výrazné dobudování sítě. Česko by podle studie také zůstalo vývozcem energie.

Podle Polaneckého se téma uhelných eletkráren objevuje ve veřejné debatě jak v souvislosti s kvalitou ovzduší, tak například s možným prolomením limitů pro těžbu. Ekologové chtěli od studie, aby ukázala, zda jsou na místě obavy z blackoutu po odstavení uhelných elektráren. Její výsledek považují za nadějnou zprávu. Studii zadaly kromě Hnutí Duha také společnosti Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.

Související

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

Více souvisejících

elektrárny jaderné elektrárny větrné elektrárny Ekologie Ekonomika uhlí Energetika

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy