Česko se může obejít bez uhelných elektráren? Blackout dle studie nehrozí

Praha - Zahraniční studie spojená s modelováním možného budoucího vývoje ukázala, že Česko se v roce 2030 může zcela obejít bez elektrické energie získávané spalováním uhlí. Podmínkou je rozvoj solární a větrné energie. Studie německé společnosti Energynautics počítá také s určitým podílem jaderné energie. Představili ji dnes na tiskové konferenci zástupci ekologických a dalších organizací, které studii zadaly.

Autoři studie simulovali pomocí speciálního softwaru situaci, kdy by do roku 2030 skončila výroba elektřiny z uhlí, naopak zachované by zůstaly teplárny. Studie počítá s jadernými elektrárnami Temelín a Dukovany, které by fungovaly ve stávajícím rozsahu. Výrazně by stoupla výroba energie z obnovitelných zdrojů, a to na 2050 MW u větrných elektráren (oproti 278 MW loni) a na 5500 MW u solárních elektráren (oproti 2100 MW loni).

"Samozřejmě se jedná o scénář, současné trendy nesměřují k tomu, že bychom toho dosáhli," uvedl Karel Polanecký, expert na energetiku z Hnutí Duha. Pro naplnění scénáře je podle něj potřeba překonat stagnaci obnovitelných zdrojů. "Lze je nastartovat velice rychle, když se k tomu nastaví podmínky," řekl.

Anylytik z Energynautics Peter Philipp Schierhorn uvedl, že podobné studie prováděla společnost Energynautics také pro USA, Indii, Arménii či Estonsko. Pro Česko brala v úvahu situaci a trendy v okolních evropských zemích, především v Německu, které má v této oblasti největší vliv na český systém. Simulace provedená pro českou síť ukázala vývoj během celého roku, počítala i s různou spotřebou během dne či ročních období. Měla tři varianty podle toho, nakolik by se posílily obnovitelné zdroje a jaký by byl vývoj v Německu.

"Česká síť je už teď připravená na přenos velkého množství energie. Je v takovém stavu, že nijak nebrání integraci obnovitelných zdrojů," řekl analytik. Tím má ČR lepší výchozí pozici než Německo, kde je potřeba výrazné dobudování sítě. Česko by podle studie také zůstalo vývozcem energie.

Podle Polaneckého se téma uhelných eletkráren objevuje ve veřejné debatě jak v souvislosti s kvalitou ovzduší, tak například s možným prolomením limitů pro těžbu. Ekologové chtěli od studie, aby ukázala, zda jsou na místě obavy z blackoutu po odstavení uhelných elektráren. Její výsledek považují za nadějnou zprávu. Studii zadaly kromě Hnutí Duha také společnosti Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.

Související

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

Více souvisejících

elektrárny jaderné elektrárny větrné elektrárny Ekologie Ekonomika uhlí Energetika

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy