Zbytečné obory? Se kterým diplomem skončíte tak leda ve fast foodu?

Než se pustíme do plné analýzy uplatnění absolventů "zbytečných" oborů, tak se nejdřív podívejme na čísla, která mluví jasně ve prospěch důležitosti vysokoškolského diplomu. V roce 2013, kdy byla česká ekonomika stále ještě v krizi, činila podle rektora Bankovního institutu vysoké školy Pavla Mertíka obecná míra nezaměstananosti u osob se základním vzděláním 25,7 %, u vyučených bez maturity 8,4 %, u středoškoláků s maturitou 5,3 % a u vysokoškoláků 2,8 %. Teze bývalého ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), že máme příliš mnoho neuplatnitelných absolventů, a že učňovské obory mají perspektivu, tady jaksi pokulhává. Zkrátka statistika nuda je, má však cenné údaje.

Ale zpět k tématu. Soukup ve svém prohlášení řekl, že si mnohé, především humanitní, studijní programy vesměs neprávem vysloužily nálepku "zbytečné". Jedná se zejména o kulturní antropologii, sociální ekologii a genderová studia. Ve prospěch tohoto obecně zažitého stereotypu by mohlo mluvit rozhodnutí Masarykovy univerzity v Brně zrušit výuku tohoto oboru. Důvodem ale nebylo špatné uplatnění jeho absolventů, nýbrž nízký zájem o něj. I kdyby třeba polovina absolventů genderových studií končila na dlažbě, případně ve fast foodu, jednalo by se o naprosto marginální problém. 

Společenské opovržení ve vztahu k genderovým studiím a vůbec humanitním oborům odsoudili kromě Soukupa i další členové akademické obce Univerzity Karlovy. Třeba Dita Jahodová, doktorandka genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, řekla, že studium tohoto typu sice není nutnou přípravou na zaměstnání, ale že není na škodu. Navíc když se opět podíváme na statistiky, tak nezaměstnanost absolventů humanitních studií a technických oborů činila v posledních pěti letech cca 5 %. Přestože obor typu genderová studia může na první pohled působit zbytečně, nemusí tomu být úplně pravda. Jejich absolvent může bez problémů udělat kariéru třeba v marketingu, nebo v personalistice, a to díky poznatkům v problematice rovnosti mužů a žen, sexuálních menšin atd.

Ve prospěch humanitních oborů hovoří kromě stejné míry nezaměstnanosti jejich absolventů v porovnání s technickými a ekonomickými obory také fakt, že jsou svým způsobem podfinancované právě kvůli svému špatnému postavení. Produkují stejně uplatnitelné absolventy, jako třeba ČVUT, ale stojí stát méně peněz. Soukup poukázal na desítky výzkumných center postavených za evropské miliardy, která nemají šanci přežít bez dalších finančních injekcí.

Další argument potvrzující, že jsou humanitní obory stejně důležité a perspektivní jako technické, je důležitost zachování kulturní vzdělanosti dané společnosti. Příkladem může být zmiňovaná kulturní antropologie. Vzhledem k postupnému odsunu křesťanství do Afriky a Latinské Ameriky se ukazuje jako, čím dál důležitější umět porozumět jeho charakteru, neboť stále zůstává odkazem našich předků. O významnosti studií arabistiky a islámu vzhledem k současné situaci, kdy z mnohdy neoprávněných obav v souvislosti s migrační krizí těží extremisté a populisté, nemluvě.

Soukup v závěru svého komentáře zmínil, že se některé obory zatracují, protože pro některé skupiny lidí nejsou pohodlné. V souvislosti s genderovými studiemi se jedná o církevní představitelé, jimž se zajídají některá témata. Ostatně vždyť v minulosti pod nálepkami "liberalismus" a "modernismus" odmítaly církve mnoho novot, které jsou už dnes zcela běžným fenoménem, a jež se dokonce i ony naučily alespoň tolerovat. Zatímco u technických oborů se studenti učí vstřebávat fakta, tak u humanitních se mohou aktivněji zapojovat do diskuzí a do veřejného života, a víc rozvíjet své kritické myšlení.