Praha - Podle novely, kterou navrhlo ministerstvo práce, by se měla minimální mzda v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska.
Novinářům to dnes po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle odborů dostatečný.
"Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16.000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda," uvedla Maláčová.
Návrh podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy neodpovídá ekonomické realitě a je podle něj zjevnou snahou před volbami populisticky oslovit část voličů. "Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky," uvedl Kovanda.
Hospodářská komora o odpolitizování minimální mzdy dlouhodobě usiluje. "Nový návrh valorizačního mechanismu ale nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů," řekl ČTK mluvčí komory Miroslav Diro. Je tak podle něj dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi, a prohlubovala by se tak nezaměstnanost.
Návrh je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nezodpovědný. "Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst," podotkl.
Minimální mzda od ledna činí 12.200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 800 korun.
Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29.504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14.750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13.000 a 13.700 korun.
Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. "Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny... Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda," řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.
Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby byl pro zvyšování mzdy jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.
Související
Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc
Minimální mzda by v roce 2025 měla překročit 20 tisíc korun, vyplývá z návrhu
Minimální mzda , Jana Maláčová (ČSSD) , Odbory , zaměstnavatelé , hospodářská komora , zaměstnání
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
před 2 hodinami
Česko si připomíná oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
před 2 hodinami
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
před 3 hodinami
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
před 5 hodinami
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
včera
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
včera
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
včera
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
včera
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
včera
Rusko nesmí vyhrát. Budu jednat s Putinem, prohlásil Scholz
včera
USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa
včera
Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik
včera
Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA
včera
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
včera
Zemřela zpěvačka Helena Zeťová
včera
Ukrajině se nedaří, Evropa bez USA válku nevyřeší, prohlásil Orbán a zablokoval protiruské sankce
včera
Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev. Odveta za útok na chemický závod, vzkazuje Moskva
včera
Karel III. stále nemá vyhráno. Palác odhalil, jak bude pokračovat boj s rakovinou
Dvě velké rány letos postihly britskou královskou rodinu, když byla diagnostikována rakovina králi Karlovi III. i princezně Kate. Zatímco manželka následníka trůnu již v září ukončila chemoterapii, léčba panovníka pokračuje. A podle nejnovějších informací bude pokračovat i v příštím roce.
Zdroj: Lucie Podzimková