Minimální mzda 16 tisíc? Odbory a MPSV se utrhly ze řetězu, hromuje analytik

Praha - Podle novely, kterou navrhlo ministerstvo práce, by se měla minimální mzda v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska.

Novinářům to dnes po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle odborů dostatečný.

"Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16.000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda," uvedla Maláčová.

Návrh podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy neodpovídá ekonomické realitě a je podle něj zjevnou snahou před volbami populisticky oslovit část voličů. "Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky," uvedl Kovanda.

Hospodářská komora o odpolitizování minimální mzdy dlouhodobě usiluje. "Nový návrh valorizačního mechanismu ale nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů," řekl ČTK mluvčí komory Miroslav Diro. Je tak podle něj dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi, a prohlubovala by se tak nezaměstnanost.

Návrh je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nezodpovědný. "Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst," podotkl.

Minimální mzda od ledna činí 12.200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 800 korun. 

Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29.504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14.750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13.000 a 13.700 korun.

Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. "Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny... Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda," řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.

Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby byl pro zvyšování mzdy jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nejen důchody. V lednu poroste i minimální mzda, zvýší se podle mechanismu

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 134,40 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v loňském roce 2024 a zajišťuje, aby byl vývoj minimální mzdy předvídatelný a transparentní.

Více souvisejících

Minimální mzda Jana Maláčová (ČSSD) Odbory zaměstnavatelé hospodářská komora zaměstnání

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 4 hodinami

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 5 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 9 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 10 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy