Praha - Podle novely, kterou navrhlo ministerstvo práce, by se měla minimální mzda v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska.
Novinářům to dnes po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle odborů dostatečný.
"Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16.000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda," uvedla Maláčová.
Návrh podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy neodpovídá ekonomické realitě a je podle něj zjevnou snahou před volbami populisticky oslovit část voličů. "Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky," uvedl Kovanda.
Hospodářská komora o odpolitizování minimální mzdy dlouhodobě usiluje. "Nový návrh valorizačního mechanismu ale nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů," řekl ČTK mluvčí komory Miroslav Diro. Je tak podle něj dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi, a prohlubovala by se tak nezaměstnanost.
Návrh je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nezodpovědný. "Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst," podotkl.
Minimální mzda od ledna činí 12.200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 800 korun.
Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29.504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14.750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13.000 a 13.700 korun.
Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. "Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny... Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda," řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.
Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby byl pro zvyšování mzdy jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.
Související
Nejen důchody. V lednu poroste i minimální mzda, zvýší se podle mechanismu
Nová výše minimální mzdy je vypočtena. Nejnižší výdělek v lednu výrazně vzroste
Minimální mzda , Jana Maláčová (ČSSD) , Odbory , zaměstnavatelé , hospodářská komora , zaměstnání
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání
před 2 hodinami
Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO
před 3 hodinami
Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí
před 4 hodinami
Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti
před 5 hodinami
ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice
před 6 hodinami
NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje
před 7 hodinami
Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně
před 7 hodinami
Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy
před 8 hodinami
Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání
před 9 hodinami
„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše
před 9 hodinami
Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání
před 10 hodinami
Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud
před 11 hodinami
Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání
před 12 hodinami
Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety
před 13 hodinami
Počasí bude v příštím týdnu stabilní. Ranní a odpolední teploty se mají výrazně lišit
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.
Zdroj: Libor Novák