Mor prasat děsí Evropu. Česko zvažuje kontroly vepřového ze zemí s nákazou

Zároveň by se měla zmírnit opatření proti viru na Zlínsku, v ČR už jeho přítomnost nebyla zjištěna minimálně půl roku. I v tomto případě však šlo o divoká prasata uhynulá čtvrt až půl roku.

Nemoc se může přenášet skrze divoká prasata nebo například infikované potraviny. Na lidi se nemoc nepřenáší. Pokud se choroba dostane do chovů prasat, musí se vybít.

Největším dovozcem vepřového do Česka je Německo, následuje Španělsko, ve kterých ohniska choroby nebyla nalezena. Následuje Polsko, které do ČR za rok končící letošním červencem dovezlo chlazeného, zmrazeného nebo čerstvého vepřového za 1,67 miliardy korun, a Belgie s dovozem za 1,35 miliardy korun.

"Vzhledem ke zhoršující se nákazové situaci v zahraničí vážně uvažujeme o zpřísnění podmínek pro dovoz vepřového masa ze zemí s potvrzeným výskytem afrického moru prasat," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Dalším krokem podle něj bude svolání ministerské ústřední nákazové komise. "Jejím úkolem bude příprava opatření pro případ masivnějšího zavlečení afrického moru prasat do ČR, které představuje reálnou hrozbu," dodal.

Belgie podle ministerstva v polovině září potvrdila výskyt nákazy u divočáků v blízkosti francouzských a lucemburských hranic, Maďarsko minulý týden oznámilo nález nakaženého odloveného divočáka 20 kilometrů od hranic slovenských. "Vážná je situace v sousedním Polsku a zejména také v Rumunsku, kde začátkem září počet ohnisek v chovech domácích prasat překročil 800. Koncem srpna se nákaza dostala i do Bulharska," dodal úřad.

Nařízení by podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda mohla platit prakticky od začátku října. "Tento termín není ještě definitivní, je předmětem jednání a mohl by být ještě posunut," sdělil ČTK Semerád. Podle něj by státní veterinární ústavy vyšetřování zásilek zvládaly. "Určitým problémem může být čas na vyšetření a pozastavování zásilek do doby vyšetření," uvedl.

Kontroly by byly podobné, jako když se kvůli riziku salmonelózy v drůbežím mase kontrolovaly zásilky z Brazílie.

Veterináři by se také měli zaměřit na kontroly dovozu potravin ze zvířat, které jedí řidiči dálkové přepravy nebo dopravy. "Nedostatečně upravené vepřové produkty jsou nejpravděpodobnějším zdrojem přenosu nákazy na dlouhé vzdálenosti," dodal Semerád. Podle úřadu v případě ČR i Belgie se dá skoro jistě vyloučit, že se choroba přenesla přirozenou migrací divočáků, protože nejbližší ohniska nákazy byly stovky kilometrů daleko.

V Česku se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.

Do konce srpna bylo v Evropě nahlášeno 4800 případů nákazy divoce žijících prasat a jedinců žijících v domácích chovech. Představuje to nárůst o 700 případů v porovnání s celým předchozím rokem.

V ČR dlouhodobě klesá soběstačnost výroby vepřového, nyní je kolem 53 procent.