Boom elektromobilů v Česku? Zpřísnění emisních limitů povede k revoluci na silnicích

Zavedení přísnějších limitů pro emise CO2 osobních aut a dodávek budou muset provázet finanční pobídky státu na nákup elektromobilů i vytvoření dobíjecí infrastruktury. Shodli se na tom zástupci tuzemských automobilek. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce s výrobci hledat cesty, jak se s regulací vyrovnat bez vážných hospodářských a sociálních důsledků.

Ministři životního prostředí členských zemí EU se tento týden dohodli, že osobní automobily vyráběné v unii od roku 2030 by měly vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně. Dříve přijatý návrh Evropského parlamentu byl 40 procent, automobilky požadovaly 20procentní snížení.

Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové s přihlédnutím k velkému tlaku některých ambiciózních států může ČR považovat výsledek za nejlepší možný v dané situaci. "Zároveň se do finálního textu podařilo zapracovat určité korekční faktory, jako například posílení revizní klauzule cíle pro rok 2030 v roce 2023, zvýhodnění nízko-emisních vozidel v zemích, kde je jejich podíl na trhu doposud nízký, a podobně," uvedla.

Aktuálně navrhované cíle pro rok 2030 nebude možné podle Zdeňka Štěpánka ze Škody Auto splnit bez skutečně masivního nasazení nízkoemisních nebo bezemisních vozidel. "Návrhy také neřeší rozhodující body, u kterých je nutné přispění politické reprezentace. Je třeba, a to zejména na národní úrovni, zohlednit nutné pobídky pro nákup a provoz elektromobilů, včetně například zvýhodněného parkování a provozu ve městech, dobíjecí infrastrukturu nebo přehodnocení stávajících daňových pravidel," podotkl.

V České republice na podporu elektromobility pamatuje vládou schválené Memorandum a akční plán o budoucnosti automobilového průmyslu. "Nadále budeme přesvědčovat vládu, že je nutné naplnit všechny body Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu, včetně finančních pobídek pro občany tak, aby byly nákupy elektromobilů pro ně atraktivní," dodal výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Investice do veřejné dobíjecí infrastruktury bude podle firem nutné výrazně posílit.

Na snižování emisí a s tím spojený nástup elektrických modelů, které by snížily emisní průměr vyráběných aut, se automobilky chystají již několik let. Například Škoda již v příštím roce představí model Superb s plug-in hybridním pohonem a první čistě elektrický vůz v rámci modelové řady Citigo. Prvním nově vyvinutým čistě elektrickým modelem bude v roce 2020 sériová verze konceptu Vision E. Do roku 2025 bude mít automobilka v nabídce deset elektrifikovaných modelů. V příštích pěti letech pak společnost investuje zhruba dvě miliardy eur do elektromobility a nových služeb souvisejících s mobilitou. Jde o největší investiční program v historii společnosti.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.
Energetika, ilustrační fotografie Původní zpráva

Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová

Od roku 2027 začne platit systém ETS II, který zdraží silniční dopravu i vytápění. Povolenky sice budou nakupovat distributoři, ne domácnosti, ale náklady se promítnou do cen. „V praxi se zdražení nepřenese jen na pumpu a na fakturu za plyn, ale postupně se proline i do ostatních cen,“ popsala pro EuroZprávy.cz ekonomka Veronika Nálepová z ostravské European Research University. Podle ní ale půjde spíš o pomalejší zdražování, ne cenový šok.

Více souvisejících

emise elektromobily Ministerstvo životního prostředí Marta Nováková (ministryně) Škoda ministerstvo průmyslu

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy