Konkurenceschopnost Česka? Zaostává v 11 ukazatelích, vlak nejlepších nám ujíždí

ČR obdržela celkem 71,2 bodu ze 100 možných bodů. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8). Od letošního roku je přitom žebříček sestavován podle nové metodiky, který více reflektuje digitální transformaci hospodářství. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě.

"Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila," uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí. Ve střední Evropě si ČR vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.

Konkurenceschopnost ČR letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. Nová metodika hodnocení, díky které je meziroční srovnání žebříčků nemožné, více reflektuje proces digitální transformace hospodářství a celé společnosti.

"V tomto procesu hrají klíčovou úlohu inovační schopnosti naší ekonomiky. Bohužel právě v tomto pilíři si nevedeme celkově příliš dobře," uvedla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). MPO podle ní podniká řadu kroků, aby situaci zlepšilo, například změny v systému investičních pobídek. Ty budou do budoucna zaměřeny na projekty s vysokou přidanou hodnotou. Po přepočtení podle nové metodiky by ČR i v minulých letech skončila na 29. pozici. Cílem ministerstva je umístění v první dvacítce.

Podle zprávy WEF ztrácí ČR například v oblasti optického připojení k internetu. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.

WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.