První známky ekonomické krize v Česku? Období blahobytu skončí

Letos bylo v ČR založeno 22 896 nových firem, což je 1 103 méně než ve stejném období loňského roku. Přitom v roce 2017 vzniklo nejvíc firem od předkrizového roku 2007. Může se jednat o první náznaky krize, před kterou varují ekonomové z celého světa?

Současně roste poměr mezi vzniklými a zaniklými společnostmi, proto se celkový počet firem letos zvýšil jen o 13 771 na 489 389. Informace zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

„Zpomalování tuzemské ekonomiky jde ruku v ruce se zájmem podnikatelů o zakládání nových firem. Loňský historický rekord, kdy bylo založeno 32 187 pravděpodobně nepadne. Přesto je na trhu stále cítit optimismus a nové firmy v ČR přibývají rychlým tempem. Za první tři kvartály letošního roku bylo zaregistrováno víc společností než za celý rok 2009, 2011, 2012 i 2013,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

V České republice bylo ke konci třetího kvartálu registrováno celkem 489 389 firem, z toho 462 945 společností s ručením omezeným a 26 444 akciových společností.

„Přesto, že vzniklo 22 896 nových firem, celkový počet registrovaných subjektů se zvýšil o 13 771. To znamená, že ve sledovaném období bylo 9 125 firem vymazáno z obchodního rejstříku. Koncem pololetí se poměr zaniklých firem k nově založeným se blížil 37 procentům, aktuálně atakuje hranici 40 procent. To naznačuje, že ještě intenzivněji dochází k pročišťování podnikatelské základny,“ dodala Štěpánová.

Krize klepe na dveře

Podle řady ekonomických společností stále více roste riziko obří ekonomické krize. Podle prestižní finanční společnosti JPMorgan Chase & Co. je další za dveřmi. A způsobí katastrofu.

Před 10 lety způsobil Lehman Brothers globální finanční a hospodářskou krizi, na kterou vlády i centrální banky reagovaly mimořádnými opatřeními. Stratégové společnosti JPMorgan Chase & Co. nyní vytvořili model, který předpovídá načasování a rozsah budoucí finanční krize. Ta má přijít v roce 2020.

Podle ekonomů bude tato krize zřejmě méně bolestivá, než ta před deseti lety. Přesto bude rozsáhlá a nachystá půdu pro další, o mnoho silnější krizi. Likvidita finančního trhu se totiž od imploze v roce 2008 zmenšila a není zcela jasné, jaký to bude mít vliv na následující krize, tedy té, která přijde po roce 2020.

Analytik Marko Kolanovič tvrdí, že další finanční krize by mohla být vyvolána náhlými prodeji akcií prostřednictvím počítačových obchodních systémů. "Další krize pravděpodobně povede k sociálnímu napětí podobnému tomu, které bylo zaznamenáno před 50 lety v roce 1968," varuje Kolanovič.

I uznávaný německý ekonom Daniel Stelter se svými americkými kolegy tvrdí, že nová ekonomická krize je prakticky za rohem, jen si ji ale neuvědomujeme a nevidíme náznaky, které k ní vedou. Rozhodl se proto v ekonomickém magazínu Wirtschafts Woche popsat důvody, které podle něj naznačují příchod hlubokého finančního propadu, který nás čeká už za několik měsíců.

Jako první důvod uvádí silné nadhodnocení americké burzy. Finanční trhy se řídí americkou Wall Street, která stoupá. To se ale neobejde bez reakce ostatních trhů. Problém je podle ekonoma v tom, že americká burza je extrémně nadhodnocená, a spolu s ní se na tomto problému svezou i ostatní burzy. Podle investorů by se hodnoty měly snížit přibližně na polovinu, otázka ale je, jestli k tomu samovolně dojde.

Spolu s nadhodnocenou burzou přichází ruku v ruce silné sebevědomí finančníků. Stačí ale malý náznak, že se ekonomika řítí do krize, a makléři se začnou nakoupených komodit zbavovat. Výsledkem takového masivního prodeje ale bude pokles kurzů, které mají vliv na akciový trh.

Opačný problém nastává v případě investorů. Jejich aktivita totiž klesá a upadá do pasivity, kdy investoři nakupují pouze akcie, které právě rostou. To ale vede k prohlubování trendu nadhodnocení burzy. 

Ekonom pozoruje další náznaky blížící se krize i v samotných financích. Lidé na burze sice obchodují komodity, které akciově vlastní, a jiní jim za ně poskytují finanční plnění, může ale nastat fáze, kdy peníze nebudou dostupné a platby se začnou zpožďovat. 

Související

Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.
Americký dolar, ilustrační fotografie. Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.

Více souvisejících

Ekonomika krize firmy podnikatelé Ekonomická krize

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 4 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 5 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 5 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 6 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 7 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 8 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 9 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 10 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 12 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy