Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se stane za Českou republiku guvernérkou v Mezinárodní investiční bance. Alternátem guvernéra, tedy zástupcem, bude náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková. Schválila to dnes vláda, vyplývá z informací na internetových stránkách kabinetu. Zároveň vláda rozhodla, že zástupce ČR v Radě ředitelů banky by měla jmenovat a odvolávat ministryně financí.
Změny souvisí se změnami ve fungování banky, které vstoupily v platnost letos v srpnu na základě dohody členských států. Nově tak byl zaveden tříúrovňový systém řízení MIB, tedy Rada guvernérů, Rada ředitelů a Představenstvo MIB.
"Jedná se o materiál čistě formálního charakteru, který reaguje na ratifikaci a vstup v platnost nových statutárních dokumentů Mezinárodní investiční banky dne 18. srpna 2018," uvedlo ministerstvo financí.
MIB byla založena vládami členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1970. Akcionáři banky jsou Rusko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem banky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. Historicky bylo původní činností banky poskytování dlouhodobých úvěrů na výstavbu velkých investičních celků realizovaných zpravidla za účasti více členských států. Na počátku 90. let minulého století byla banka ve finančních potížích.
V novém strategickém období v letech 2018 až 2022 se banka chce v ČR zaměřit především na podporu českých exportérů na trzích členských států nebo vytváření partnerské sítě. Hlavními klienty mají být středně velké společnosti s obratem 30 milionů eur (zhruba 779 milionů Kč) a více.
Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem banky, který určuje její hlavní směřování. Radě ředitelů budou náležet rozsáhlé rozhodovací kompetence v řízení MIB ve všech hlavních oblastech její činnosti. Představenstvo banky pak bude hlavním výkonným orgánem řídicím každodenní činnost MIB. Rada guvernérů a Rada ředitelů se bude skládat z přímo jmenovaných zástupců členských států.
26. prosince 2024 21:53
Česko může fungovat bez ruské ropy, přesto ji dál nakupuje. MPO poukazuje na logistické překážky
Související
Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti
Konec šéfky Sněmovny? ANO chce odvolat Pekarovou Adamovou, podpisů má desítky
Alena Schillerová , Mezinárodní investiční banka , Vláda ČR , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek