Příjetí eura v Česku se blíží? Senát schválil přistoupení k fiskálnímu paktu EU.

Senátoři spíše než obsah paktu řešili to, zda mohou pakt opakovaně schválit, když tak učinili již v srpnu 2014 tehdy požadovanou ústavní většinou. Sněmovna to tenkrát učinit nestihla. Vláda proto předložila pakt ke schválení znovu, tentokrát stačila prostá většina. Dolní komora pakt podpořila počátkem letošního listopadu.

Pro přistoupení hlasovalo 34 z 52 přítomných senátorů, pakt z frakcí nepodpořili jednotně jen zástupci ODS. Nebyl přijat návrh občanských demokratů jednání odročit do příští schůze kvůli vyjasnění sporu o způsob schválení. Senátor Michael Canov (SLK) navrhoval, aby Senát pouze konstatoval, že pakt schválil už v roce 2014.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátorům zopakovala, že přistoupení k paktu dodatečně nezavazuje českou stranu k přijetí eura. Podle ní umožní zúčastnit se summitů eurozóny. "Musíme vědět, kam směřuje eurozóna, i když se nechceme zavazovat k termínu přijetí eura," uvedla.

Parlament po šesti letech schválil Fiskální pakt. Díky tomu bude náš hlas na evropské půdě mnohem více slyšet a budeme moci důrazněji prosazovat naše zájmy a priority. Skvělá zpráva! pic.twitter.com/BPFV4VPQeC

Ministryně také varovala před dalším odkladem schvalování. "Šest let projednáváme fiskální pakt, máme v Bruselu z ostudy kabát," dodala. Pakt podle ní na Evropskou unii ani na jinou mezinárodní organizaci nepřenáší žádné nové pravomoci, a proto postačí schválení prostou většinou.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské země EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.