Strašák jménem tvrdý brexit. Kterým odvětvím českého průmyslu uškodí nejvíc?

Už jen dva měsíce zbývají do britského odchodu z Evropské unie. Vzhledem k dění posledních dnů a týdnů v britském parlamentu je čím dál pravěpodobnější, že k rozchodu obou stran dojde bez dohody, dojde tedy na tzv. tvrdý brexit. Jeho dopady na český exportně orientovaný průmysl přitom mohou být zcela zásadní.

Právě do Velké Británie se v současnosti vyváží až 5 % zboží, ve vybraných průmyslových segmentech ale Velká Británie představuje i více než polovinu exportního trhu. Ostrovní země je nyní 5. největším exportním partnerem ČR, Češi vozí přes Lamanšský průliv zboží v hodnotě zhruba 210 miliard korun.

K odvětvím, která jsou na vývozu do Velké Británie téměř existenčně závislá, patří třeba výroba fotografických přístrojů. Na Britské ostrovy míří 6 z 10 fotoaparátů vyrobených u nás. Britové odebírají také 54 % exportovaného niklu z České republiky.

Výrazně by tvrdý brexit mohl zasáhnout i cukrovinky (25 %), hudební nástroje (13 %) a obuv (12 %). Pokud se zaměříme na absolutní čísla, kralují vývozu z ČR do Velké Británie automobily. Ročně dodají tuzemské automobilky na britský trh vozidla v hodnotě téměř 50 miliard korun.

„Pokud se podíváme dohromady na přímé a nepřímé vývozy zboží do Velké Británie, zjistíme, že v roce 2017 dohromady tvořily až 8 % celkového exportu a 7 % našeho HDP,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Nepřímý vývoz přes přestupní stanici se týká automobilového průmyslu, ale i elektronických součástek nebo plastů.

Vývoz služeb tvoří asi desetinu hodnoty exportovaného zboží. Tvrdý brexit by nejvíce dopadl na konzultační, marketingové a auditní firmy, dále i na firmy poskytující kulturní a audiovizuální služby (rádio, TV, hudba, film), firmy podnikající v ICT a v dopravě. U všech zmíněných tvoří vývoz do Velké Británie přes 5 % trhu.

Jaké dopady by měl tvrdý brexit pro české exportéry? Za prvé by šlo o znovuzavedení hraničních kontrol, které by prodloužilo dobu strávenou na silnicích nebo v přístavech. Prodražení by přinesla cla a další netarifní opatření, navíc exportéři se obávají i oslabení libry. V krajním případě může hrozit i přerušení leteckého spojení mezi EU a Velkou Británií.

„S ohledem na narůstající riziko „divokého” brexitu bychom exportérům doporučovali okamžitě provést audit existujících smluv s britskými odběrateli,“ komentuje pro Česko v datech advokát pro Anglii a Wales společnosti Deloitte Martin Vlk.

„Vzhledem k tomu, že samotný brexit zpravidla nebude mít vliv na existující závazky smluvních stran, bude třeba identifikovat ujednání ve smlouvách, která by v případě „divokého” Brexitu mohla mít nepříznivý vliv na exportéry. Například to mohou být sankce za pozdě dodané zboží,“ dodává Vlk.

Česká vláda už připravila zákon, který umožní vyjmout víc než 8 tisíc Britů žijících v ČR z běžné imigrační legislativy až do roku 2020. Podmínkou je ovšem stejný přístup britského kabinetu k českým občanům ve Velké Británii. Podle deníku The Guardian má ČR spolu s Polskem zatím nejvelkorysejší přístup mezi zeměmi EU.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Průmysl dovoz a vývoz Velká Británie

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy