Česko je nesoběstačné? Schodek agrárního obchodu byl loni zatím nejhorší

"Bohužel se více než naplnily naše odhady z podzimu minulého roku. Ukazuje se tak v plné nahotě závislost na zahraničních výrobcích. Nejhoršího výsledku, jak je v posledních letech zvykem, bylo dosaženo u komodity maso, kde činí záporné saldo plných 23 miliard korun, což je plných 60 procent celkového záporného salda agrárního zahraničního obchodu," uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého se však zlepšily ukazatele obchodu s vepřovým masem, mlékem a smetanou, naopak zhoršení bylo u cigaret.

Na rekordním schodku celkového agrárního zahraničního obchodu se podle Bílého pravděpodobně odrazilo posilování české měny v minulých letech a snížení exportu cigaret, které se na jeho hodnotě podílejí ze zhruba deseti procent. "Navzdory poklesu celkového agrárního exportu ČR došlo ve většině zemí, kde má ČR ustaveny pozice agrárních diplomatů, ke zvýšení agrárního exportu ČR. Nejvíce v Rusku a Číně," dodal Bílý.

Záporný schodek se podle Píchy před deseti lety stal pravidlem u mléčných výrobků a dalších potravin živočišného původu. Výsledky obchodu naopak vylepšují obiloviny s přebytkem 8,6 miliardy korun, nezahuštěné mléko s přebytkem 7,9 miliardy korun nebo živá zvířata.

"K vylepšení pomáhá i tabák a tabákové výrobky s kladným saldem pět miliard korun, které podle celního sazebníku spadají do agrárních komodit. Stále více se ukazuje naše závislost na zahraničních zpracovatelích potravin. Přestože máme moderní zemědělství, které je plně konkurenceschopné s ostatními pěstiteli a chovateli, stali jsme se vývozci suroviny a dovážíme práci z ostatních zemí," upozorňuje svaz.

Podle Píchy se tak dlouhodobě nedaří ČR zlepšovat strukturu obchodu. "V tomto roce se ukazuje ošidnost závislosti na exportu surovin. Zatímco cena surovin většinou stagnovala nebo klesala, ceny potravin zůstaly přibližně stejné nebo se navyšovaly," uzavřel.

Export do zemí mimo EU roste podle ministerstva zemědělství rychleji než do evropských států. Agrární zboží loni nejvíce směřovalo na Slovensko (21,8 procenta), do Německa (19,7 procenta) a do Polska, následovala Itálie, Rakousko a Maďarsko, hlavními odběrateli mimo EU jsou Rusko, Japonsko, Čína, Turecko nebo USA.

Naopak do ČR nejvíce míří dovozy z Německa (21,6 procenta) a Polska (16,9 procenta), dále pak z Nizozemí, Slovenska a Španělska, ze zemí mimo EU jde o Čínu, Turecko, USA nebo Norsko.

Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v minusu. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil ve schodku více než 36 miliard korun.

Částečné zlepšení salda pod 20 miliard korun se podařilo za dřívějšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který již tehdy uvedl, že by chtěl, aby schodek klesl na nulu. Na konci jeho funkčního období, tedy předloni, však již schodek přesáhl 30 miliard korun.

Současný ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se v minulém roce několikrát vyjádřil, že by byl pro to, aby se na českých pultech v obchodních řetězcích ze zhruba 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou Češi schopní vyrobit.