V Česku rychle přibývá pracovníků z ciziny, už jich je téměř 569 tisíc

Před rokem 2004 měly firmy a instituce v Česku kolem 100.000 zahraničních zaměstnanců. Po vstupu do unie zájem cizinců o práci v ČR začal rychle růst. Jen za rok 2005 se počet zvedl zhruba o 40 procent. Zatímco Češi a Češky a také další noví euroobčané nemohli po rozšíření unie ve většině starých států volně pracovat, a to až sedm let, Česko k přechodným omezením nepřikročilo. Svůj trh práce otevřelo lidem z unijních zemí hned. Stejně pak postupovalo i při dalším rozšiřování o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Většina zahraničních zaměstnanců pochází z EU. Na konci roku 2004 v Česku pracovalo 107.984 cizinců a cizinek. Z unie, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a ze Švýcarska jich bylo 72.840, tedy dvě třetiny. Do konce roku 2008 se počet euroobčanů na českém trhu práce zdvojnásobil. Podniky a instituce tehdy zaměstnávaly 141.100 lidí z EU, EHP a Švýcarska. Celkem pak mělo v ČR legálně práci přes 284.550 lidí ze zahraničí.

Po nástupu krize zaměstnaných cizinců a cizinek ubylo o víc než 50.000. U pracovníků z unijních států byl ale úbytek minimální, a to jen na počátku recese. Na konci roku 2012 v zemi pracovalo už 154.560 lidí z EU. Nejvíc jich bylo ze Slovenska, a to přes 106.400. S velikým odstupem následovali Poláci, jichž v Česku pracovalo necelých 20.000.

Nyní tvoří lidé z unie, EHP a Švýcarska asi 64 procent zahraničních zaměstnanců v Česku. Na konci loňska jich v zemi podle údajů ministerstva práce pracovalo přes 366.600. Tvoří tak asi sedm procent zaměstnaných. Jen ze Slovenska pocházelo 191.800 pracovníků. Podniky a instituce zaměstnávaly pak i 44.900 Poláků, 44.100 Rumunů a 34.500 Bulharů, sdělilo ČTK ministerstvo. Zvlášť rumunských a bulharských sil v Česku od roku 2007, kdy obě země vstoupily do EU, výrazně přibylo. Tehdy na počátku roku v Česku pracovalo asi 1300 lidí z Rumunska a ani ne 1900 z Bulharska.

ČR má teď rekordně nízkou nezaměstnanost. Volných míst, která zaměstnavatelé úřadům práce hlásí, je výrazně víc než lidí bez práce. Podniky si stěžují na nedostatek pracovníků a žádají síly ze zahraničí. Požadují navýšení kvót pro zaměstnávání lidí z Ukrajiny. Podle analýzy ministerstva práce stojí firmy nejvíc o lidi s nižší kvalifikací. Dvě třetiny pracovních nabídek jsou pro pracovníky se základním vzděláním.