Společnost Agrofert je největším tuzemských koncernem v zemědělství a potravinářství. Celkem do něj spadá více než 200 firem i z dalších oborů, například z chemie, lesnictví nebo dřevařství. Společnost své podnikatelské portfolio stále rozšiřuje.
Agrofert od února 2017 spadá do svěřenských fondů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, kam ji politik převedl kvůli zákonu o střetu zájmů. Tento problém nyní řeší i Evropský parlament, který požaduje zastavit evropské finance pro skupinu Agrofert.
Hlavním přísunem peněz jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu. Výše provozních dotací se vypočítává podle počtu chované zvěře nebo podle výměry osetých ploch. Agrofert jich nejvíce získal v roce 2017, a to ve výši 1,3 miliardy korun.
Vláda musí okamžitě zastavit vyplácení dotací firmám, které jsou ve svěřenském fondu Andreje Babiše. Musí také nastat konec utajování informací ohledně auditu. Vše chceme řešit v úterý jako první bod jednání Poslanecké sněmovny.
— Marek Výborný (@MarekVyborny) 31. května 2019
Kromě nich lze získat ještě investiční dotace, což jsou peníze, které firmy dostaly za to, že udělaly nějakou investici. Nebo se jedná o peníze z pobídky, kterou firmy čerpaly prostřednictvím slevy na daních. Agrofert zatím nejvíce čerpal v roce 2015, úspěšné jsou v tomto směru zejména chemické části holdingu. Firma může získat ještě dotace na srovnání výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Agrofert peníze většinou získává z evropských fondů, které v Česku rozdělují ministerstva průmyslu a zemědělství. V menší míře jsou zastoupeny i dotace, které vyplácí resort životního prostředí.
Evropský parlament v půlce loňského prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí (MF) žádosti do EU přestalo posílat.
Audit, který EK poslala českým úřadům, dospěl k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět. Podle MF se zpráva o auditu může ještě změnit.
Web iROZHLAS.cz uvedl, že ministerstvo financí nepředložilo k proplacení EK projekty Agrofertu za více než 161 milionů korun, mezi nimi je 100 milionů korun na stavbu linky na výrobu toastového chleba i příspěvek 19 milionů na odstranění staré ekologické zátěže pro firmu NAVOS nebo 29 milionů, které měl dostat na pět projektů Výzkumný ústav organických syntéz.
Server Seznam Zprávy upozornil, že firma i přes nejasnost ohledně možného střetu zájmů Babiše dostává dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu. Za posledního půl roku šlo o 65 milionů korun, například na stavbu třídírny vajec v Nebanicích nebo na pelhřimovskou výkrmnu prasat. Podle informací, které dnes uveřejnil web iRozhlas.cz, byly Agrofertu přiděleny po 2. srpnu 2018 dotace 39,8 milionu korun.
Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve Sněmovně) do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací (výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici). V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun. Před vstupem Babiše do politiky získával Agrofert dotace nižší.
26. prosince 2024 21:53
Česko může fungovat bez ruské ropy, přesto ji dál nakupuje. MPO poukazuje na logistické překážky
Související
Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Andrej Babiš , Agrofert , dotace
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 1 hodinou
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 2 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 3 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 5 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 6 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 6 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 7 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 8 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 8 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 9 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 10 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 11 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 11 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 12 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 13 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 14 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 15 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek