Čeští manažeři: Je bežné v podnikání uplácet

Zřejmě i proto požaduje přísnější dohled ze strany regulačních a státních orgánů až 83 procent Čechů. Jen šest procent z nich si ale myslí, že regulační orgány jsou ochotny a schopny korupci efektivně stíhat. Na rozdíl od Západoevropanů ale věří tomu, že se dobrá pověst firmy vyplatí, jen méně Čechů.

Vyplývá to z výsledků evropského průzkumu o podvodech a korupci, který mezi více než 2300 představiteli významných firem ve 25 evropských zemích provedla společnost Ernst & Young.

Celkem osm z deseti dotázaných Čechů souhlasí, že korupce je v zemi rozšířená (evropský průměr je 62 %). Více než třetina oslovených zaměstnanců velkých evropských společností je ochotna kvůli zakázce nabídnout úplatek, poskytnout osobní dar či uhradit nadstandardní náklady na reprezentaci. V Evropě se lze s úplatky v podnikatelské sféře nejpravděpodobněji setkat v Řecku (44 procent) a Rusku (39 %), naopak Norsko (šest procent) a Francie (pět procent) patří k zemím, kde se uplácí nejméně. V České republice je ochoten kvůli zakázce nabídnout úplatek jeden ze tří manažerů a 23 procent všech dotazovaných.

Zatímco 40 procent všech evropských respondentů je přesvědčeno, že během předchozích dvou let, kdy se svět potýkal s ekonomickou krizí, se podvodům a korupci dařilo ještě více, jen 20 procent Čechů se domnívá, že nárůst korupce souvisí s ekonomickou krizí. Výsledky průzkumu by podle vedoucí partnerky Ernst & Young ČR Magdaleny Součkové měly být varováním pro ředitele všech evropských společností, a nejen pro ně.

"Přestože protikorupčních aktivit přibývá, zdá se, že nemají potřebný dopad na zaměstnance a jejich vnímání neetického jednání managementu. Zaměstnanci jsou přesvědčeni, že neetické jednání je vnímáno tolerantněji, než kdy předtím, a na protikorupční opatření se klade stále menší důraz. Dobrá pověst a firemní etika by přitom měly být pro vedení evropských společností prioritou. Ocení to nejen zaměstnanci, ale i akcionáři, věřitelé a další zainteresované strany," uvedla Součková.

Podle 41 procent oslovených manažerů jsou v zájmu získání zakázky ospravedlnitelné nadstandardní náklady na reprezentaci, zatímco evropský průměr je 17 procent. Třetina by byla ochotna kvůli zakázce uvažovat o úplatku (evropský průměr je 17 %).

"Riziko, které společnostem hrozí, narůstá. Řada zemí totiž značně zpřísňuje protikorupční předpisy, díky nimž budou regulační orgány moci podvody a korupci podstatně důsledněji postihovat. Management by tak měl svými kroky ukázat větší důraz na čestné a poctivé jednání a nebát se sáhnout i k nepopulárním opatřením," vysvětlil vedoucí oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro střední a jihovýchodní Evropu Markus Lohmeier.

Jen 30 procent českých respondentů se domnívá, že se v jejich společnosti nevyskytl v uplynulých dvou letech významný případ hospodářské kriminality. Pětina respondentů uvedla, že jejich společnost v posledním roce boj proti hospodářské kriminalitě zintenzivnila. Z průzkumu dále vyplynulo, že nastavení norem etického chování i jejich praktické prosazování je úkolem představenstva, dozorčí rady a vrcholového vedení. Více než tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že orgány společnosti by měly nést za podvody a korupci osobní odpovědnost.

"Třetina oslovených českých respondentů nevěří, že management jedná čestně a poctivě. Jen 18 procent respondentů z řad managementu odmítá neetické jednání jako prostředek ke splnění finančních cílů," upozornil Tomáš Kafka, senior manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro ČR.

Celkem 77 procent oslovených Evropanů požaduje, aby regulační orgány dělaly více pro omezení rizika podvodu a korupce. V zemích nejvíce zasažených nedávnou hospodářskou krizí je číslo ještě vyšší. V Portugalsku, Irsku, Španělsku a Řecku požaduje přísnější dohled přes 80 procent respondentů. Částečně už toto volání bylo vyslyšeno - loni bylo zaznamenáno nejvíce případů stíhání na základě protikorupčního zákona (Foreign Corrupt Practices Act - FCPA).

Až 41 procent českých respondentů si myslí, že regulátoři korupci potírat nechtějí. Regulátoři podle nich nejsou ochotni nebo schopni korupci postihovat, říkají, že korupce a podvody jsou příliš rozšířené, než aby je bylo možné účinně potírat (50 procent), nebo k tomu příslušné orgány nemají potřebnou pravomoc (44 procent).

"Přestože v řadě evropských zemí sílí boj proti korupci, na firemních opatřeních zaměřujících se na podvody a korupci se to překvapivě nijak neprojevilo. Společnosti se vystavují obrovskému riziku. Orgány činné v trestním řízení v mnoha evropských zemích totiž stále intenzivněji spolupracují s americkými vyšetřovateli, kteří řeší případy porušování FCPA," zmínila Součková.

Povědomí zaměstnanců o interních protikorupčních zásadách je většinou malé. Téměř 80 procent respondentů neprošlo žádným protikorupčním školením, jen třetina si myslí, že obsah interní protikorupční směrnice je jasný a srozumitelný. Alarmující jsou výsledky průzkumu i v největších a ekonomicky nejvyspělejších evropských zemích. Ve Velké Británii absolvovalo protikorupční školení pouze 26 procent oslovených zaměstnanců, ve Francii a Německu to nebylo ani 20 procent, přestože všechny tyto státy přijaly v poslední době řadu předpisů podporujících boj proti korupci.